![]()
Christopher Marlowe (1564 – 1593) byl anglický dramatik a básník, který tvořil v období takzvaného alžbětinského divadla v poslední třetině 16. století za vlády královny Alžběty I. Je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších předchůdců Williama Shakespeara. Jeho divadelní hry vynikají skvělými zápletkami, propracovanými dialogy i hlubokou psychologií postav a dodnes se drží v repertoáru divadel nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Život a kariéra
- Narodil se 6. února 1564 v anglickém městě Canterbury v rodině chudého obuvníka.
- I přes chudší poměry se mu díky vysokému intelektu a snaze dostalo velmi kvalitního vzdělání.
- V letech 1581 až 1587 studoval na univerzitě v Cambridgi, kde nakonec úspěšně získal titul magistr umění.
- Po ukončení studií odešel do Londýna, kde se začal naplno věnovat literatuře, především psaní dramat.
- S velkou pravděpodobností vykonával občanské služby pro vládu a působil jako špion v tajných službách královny Alžběty I., kde sledoval činnost emigrantské katolické opozice.
- Byl známý svou bouřlivou povahou a nevázaným způsobem života, při kterém se nevyhýbal alkoholu ani fyzickým potyčkám.
- Jako otevřený ateista měl neustálé potíže s úřady i tehdejší církví.
- Byl členem tajného spolku soustředěného kolem sira Waltera Raleigha, o kterém se proslýchalo, že nemá daleko k černokněžnictví a satanistickým praktikám.
- V květnu roku 1593 se jeho životní situace vyhrotila, když byl vyšetřován Státní radou kvůli údajnému autorství buřičských a ateistických spisů.
- Dříve než bylo vyšetřování uzavřeno, byl 30. května 1593 zabit při hospodské potyčce v Deptfordu v jihovýchodní části Londýna.
- Existují spekulace, že tato smrtelná potyčka byla záměrně vyprovokována tajnou službou.
Literární styl a témata
- Tvořil v období vrcholné anglické renesance a alžbětinského divadla.
- Jeho hry se vyznačují silnými, často tragickými renesančními hrdiny, kteří touží po neomezené moci, vědění nebo bohatství.
- Do svých děl vkládal ostrou kritiku společnosti a náboženství, přičemž nešetřil křesťanství, judaismus ani islám.
- Do divadelních her vnášel hlubokou psychologii postav a dynamické, propracované dialogy.
- Často zpracovával historická témata a staré legendy, kterým dodával nový, provokativní a filozofický rozměr.
- Jeho tvorba a inovativní přístup k dramatu přímo připravily půdu pro díla Williama Shakespeara.
Dílo
Divadelní hry
- Tamerlán Veliký (1590) – Divadelní hra popisuje život turkotatarského vojevůdce Tamerlána, který žil na konci čtrnáctého století. Tamerlán je ve hře zobrazen jako silný a sebevědomý vojevůdce a dobyvatel, který vytvořil obrovskou říši rozprostírající se na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu, a který toužil po tom podrobit si celý svět.
- Tragická historie o doktoru Faustovi (1592) – Vrcholné a nejvíce ceněné dílo autora. Marlowe byl prvním dramatikem, který se rozhodl dramaticky zpracovat známou německou legendu o doktoru Faustovi. Faust upíše svou duši ďáblu výměnou za to, že mu poskytne neomezené vědění a absolutní poznání. Zároveň ale Faust ví, že největší část vědění představuje to, co neznáme. Faust se stává tragickým renesančním hrdinou a hra končí jeho smrtí ve spárech pekla.
- Edward II. (1592) – Divadelní hra, jejíž celý název zní Těžká doba vlády a žalostná smrt anglického krále Edwarda II. Hlavní postava, král Edward II., je ve hře vykreslen jako slabošský král s homosexuálními sklony. Tento sklon k homosexualitě se často dává do souvislosti i se samotným autorem, o kterém se rovněž předpokládá, že byl homosexuálně orientovaný.
- Maltský žid (1633) – Tragédie, která vyšla tiskem až po smrti autora. Hlavní postavou je maltský žid jménem Barabáš, který touží po tom být co nejbohatší. Velmi významnou část hry tvoří pasáže, ve kterých autor kriticky pohlíží na všechna náboženství, nejen křesťanské, ale také židovské a muslimské.
- Zamilovaný pastýř své milé (1599) – Báseň, kterou autor napsal již v době svých studií v Cambridgi, ale která poprvé vyšla až po jeho smrti pod jménem Williama Shakespeara.
Záhada autorství Shakespearových děl
- Vzhledem k tomu, že báseň Zamilovaný pastýř své milé vyšla původně pod jménem Williama Shakespeara, vznikla řada literárních spekulací.
- Existují teorie, takzvaná marlowovská hypotéza, které tvrdí, že Christopher Marlowe svou smrt v roce 1593 pouze předstíral, aby unikl soudu za ateismus.
- Podle těchto nepodložených, ale populárních názorů měl Marlowe následně psát divadelní hry v utajení a publikovat je právě pod jménem Williama Shakespeara.
- Někteří badatelé dodnes věří, že určité divadelní hry připisované Shakespearovi ve skutečnosti napsal Marlowe.
Související autoři
Alžbětinské divadlo a renesance
William Shakespeare
- Nejvýznamnější anglický dramatik, na kterého Marlowe přímo navazoval a výrazně ovlivnil jeho ranou tvorbu.
Thomas Kyd
- Významný alžbětinský dramatik a Marlowův současník, autor slavné Španělské tragédie, který s Marlowem sdílel pokoj a byl kvůli němu vyšetřován.
Ben Jonson
- Anglický dramatik a básník, další z klíčových postav alžbětinského a jakobínského divadla, který obdivoval Marlowův mocný blankvers.
Slavné citáty
Zamilovaný pastýř své milé
Pojď žít se mnou a buď mou láskou,
a zakusíme všechny slasti,
které údolí, háje, kopce a pole,
lesy nebo strmé hory rodí.
Časté otázky k autorovi
Kdy a jak Christopher Marlowe zemřel?
Zemřel 30. května 1593 v Deptfordu při hospodské potyčce. Existují spekulace, že tato rvačka byla vyprovokována tajnou službou, protože byl v té době vyšetřován pro buřičství a ateismus.
Jaké je nejznámější dílo Christophera Marlowa?
Jeho vrcholným dílem je Tragická historie o doktoru Faustovi z roku 1592, ve které jako první dramatik zpracoval známou německou legendu o muži, jenž upsal duši ďáblu.
Pracoval Marlowe jako špion?
Ano, s velkou pravděpodobností působil jako tajný agent ve službách královny Alžběty I. a sledoval činnost emigrantské katolické opozice.