Jméno: Christopher Marlowe
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Anglický dramatik a básník, který tvořil v období tak zvaného alžbětinského divadla neboli v poslední třetině 16. století za vlády královny Alžběty I. Je pokládám za jednoho z nejvýznamnějších předchůdců Williama Shakespeara. Jeho divadelní hry vynikají skvělými zápletkami, dialogy i psychologií postav a dodnes jsou v repertoáru divadel nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Život
Christopher Marlowe se narodil 6. února 1564 v anglickém městě Canterbury v rodině obuvníka. I přesto, že pocházel z chudších poměrů, se mu ale díky jeho vysokému intelektu a snaze dostalo velmi kvalitního vzdělání, neboť od roku 1581 do roku 1587 studoval na univerzitě v Cambridgi, kde nakonec získal titul magistr umění.
Po ukončení svých studií odešel do Londýna, kde se začal věnovat literatuře, především dramatu. Kromě toho se předpokládá, že s velkou pravděpodobností čas od času vykonával i nejrůznější občanské služby pro vládu, například že určitou dobu působil jako špion v tajných službách Jejího Veličenstva královny Alžběty I., kdy jako tajný agent sledoval činnost emigrantské katolické opozice.
Christopher Marlowe byl známý svou bouřlivou povahou, nevázaným způsobem života, kdy se nevyhýbal alkoholu ani potyčkám, zároveň měl potíže s úřady i církví, neboť byl ateista. Rovněž byl členem tajného spolku soustředěného kolem sira Waltera Raleigha, o kterém se proslýchalo, že nemá daleko k černokněžnictví a satanistickým praktikám. Celá životní situace Christophera Marlowa se vyhrotila v květnu roku 1593, kdy byl vyšetřován Státní radou kvůli údajnému autorství „buřičských a ateistických spisů“. Dříve než však bylo toto vyšetřování uzavřeno, byl zabit při jedné hospodské potyčce, která byla údajně vyprovokována tajnou službou. Christopher Marlowe zemřel 30. května 1593 v Deptfordu v jihovýchodní části Londýna.
Dílo
Tragická historie o doktoru Faustovi
Christopher Marlowe byl prvním dramatikem, který se rozhodl dramaticky zpracovat známou německou legendu o doktoru Faustovi, dílo poprvé vyšlo roku 1592. Zároveň se jedná o jeho vrcholné a nejvíce ceněné dílo. Christopher Marlowe vyšel ve svém dramatickém zpracování ze známé zápletky, kdy doktor Faust upíše svou duši ďáblu výměnou za to, že mu poskytne neomezené vědění a absolutní poznání. Zároveň ale Faust ví, že největší část vědění představuje to, co neznáme, Marlowův Faust se ale současně stává jakýmsi tragickým renesančním hrdinou. Hra končí Faustovou smrtí ve spárech pekla.
Tamerlán Veliký
Divadelní hra z roku 1590 popisuje život turkotatarského vojevůdce Tamerlána, který žil na konci čtrnáctého století. Tamerlán je ve hře zobrazen jako silný a sebevědomý vojevůdce a dobyvatel, který vytvořil obrovskou říši, která se rozprostírala na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu a který toužil po tom podrobit si celý svět.
Maltský žid
Další divadelní hra, která tiskem vyšla až po smrti Christophera Marlowa roku 1633. Tragédie, jejíž hlavní postavou je maltský žid jménem Barabáš, který touží po tom být co nejbohatší. Velmi významnou část hry tvoří části, ve kterých Christopher Marlowe kriticky pohlíží na všechna náboženství, nejen křesťanské, ale také židovské a muslimské.
Edward II.
Divadelní hra z roku 1592, jejíž celý název zní Těžká doba vlády a žalostná smrt anglického krále Edwarda II. Hlavní postava, král Edward II., je ve hře vykreslen jako slabošský král s homosexuálními sklony. Sklon k homosexualitě se často dává do souvislosti i se samotným autorem, o kterém se rovněž předpokládá, že byl homosexuálně orientovaný.
Zamilovaný pastýř své milé
Báseň, kterou Christopher Marlowe napsal již v době svých studií v Cambridgi, ale která poprvé vyšla až roku 1599 pod jménem Williama Shakespeara. Existují i názory, že některé divadelní hry připisované Shakespearovi ve skutečnosti napsal Marlowe.
