Tragédie

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

literatura

 

Jméno: Tragédie

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Společně s komedií tragédie představuje jeden ze dvou základních žánrů dramatu. Pro tragédie je charakteristické napětí, dramatický konflikt a smutný konec.

 

Základní znaky tragédie

Tragédie se skládá monologů a dialogů jednotlivých postav, od nichž se odvíjí děj. Slovo tragédie bylo odvozeno z řečných slov, které znamenají zpěv kozlů. Jako svébytný literární žánr vznikla ve starověkém Řecku v pátém století před naším letopočtem, kdy se vyvinula se ze slavností pořádaných na počest boha Dionýsa, a její inspirací byla především antická mytologie a historie. Častým námětem tragédií byl především nerovný a neřešitelný konflikt hlavního hrdiny, který se dostal do střetu s něčím, co je silnější než on, především s bohy či osudem. V tomto boji nakonec hrdina umírá, důležitými tématy antických tragédií byla například otázka cti, láska a zrada. Pro antické drama bylo rovněž důležité zachování jednoty času, místa a děje neboli děj nesměl mít vedlejší odbočky, musel se odehrát na jednom místě, během jednoho dne. Tento princip tragédie ctila velmi dlouho, dá se říci, že trvale ho zrušil svými tragédiemi až William Shakespeare.

 

Nejznámější autoři světových a českých tragédií

V antice byli nejslavnějšími autory tragédií především řečtí dramatici Aischylos, Sofokles a Euripides. Aischylos ve svých hrách čerpal náměty především z oblasti cti a morálky, kdy se hrdina proviní proti určitým normám a je za to potrestán. Příkladem je jeho tragédie Oresteia. Nejznámější tragédií Sofokla je Antigona, Euripedes proslul především hrou Médea, jejímiž hlavními tématy jsou láska, žárlivost a pomsta. Celosvětově známé jsou tragédie anglického renesančního dramatika a jednoho z nejvýznamnějších autorů divadelních her vůbec Williama Shakespeara. Z mnoha tragédií, které napsal, uveďme alespoň Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Macbeth či Král Lear. Pro Shakespearovy tragédie je typické, že v porovnání s antickými hrdiny, jeho hlavní postavy řídí svůj osud sami, nepodléhají moci bohů. Zároveň jsou Shakespearovy hrdinové svými vlastnostmi a konflikty, které řeší, nadčasoví a stále aktuální. Mezi hlavní témata jeho tragédií patří mezilidské vztahy, láska, nenávist, věrnost, zrada a odpuštění.

V době klasicismu byl významným autorem tragédií Piere Corneille, známá je především jeho divadelní hra Cid, či další francouzský dramatik Jean Racine, se svou tragédií Faidra.  V devatenáctém století pak mezi slavné dramatiky patřil například Johann Wolfgang Goethe svou veršovanou tragédií Faust či ruští spisovatelé Michail Jurjevič Lermontov a jeho Maškaráda a historická tragédie Boris Godunov Alexandra Sergejeviče Puškina. V českém prostředí vznikly nejvýznamnější tragédie především na konci devatenáctého století v souvislosti s venkovským realismem. Mezi tyto tragédie patří například Maryša bratří Mrštíků či Její pastorkyňa a Gazdina roba Gabriely Preissové. Jejich společným znakem je to, že se zabývají nelehkými osudy žen.