Co pro mě znamená svoboda – úvaha

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

sloh

 

Téma: Co pro mě znamená svoboda

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Lukáš Tesař

 

Literární příspěvek do soutěže Senátu Parlamentu ČR

Úvaha o svobodě

Svoboda – mnoho lidí toto slovo používá v běžné řeči, někteří se jí ohrazují či jejím prostřednictvím obhajují své činy, jiní ji nikdy nepoznali. Někteří dost možná ani neví, co svoboda vlastně znamená; jiní by mohli namítnout, že žádná přesná definice vlastně neexistuje. K tomuto názoru se přikláním i já, říkaje, že pravé určení významu slova svoboda je na každém z nás, na našich pocitech a názorech.

Kdysi jsem v novinách četl poměrně seriózní fejeton od nejmenovaného autora, který rozlišoval svobodu fyzickou a duševní. Fyzickou, jakožto svobodu našeho těla, našeho bytí; jak moc jsme vázáni na konkrétní dobu, naše možnosti vzhledem ke stavu společnosti, v níž žijeme, politické situaci naší krajiny či planety i vzhledem k našemu zdraví.

Druhou, svobodu duševní, jež má však tendenci být často upozaďována svou zřetelnější a hmatatelnější sestrou, tu bychom mohli popsat jako volnost našeho rozhodování, jak moc nás svazují každodenní povinnosti, naše touhy i starosti. Ačkoliv je tato často přehlížena, možná má mnohdy i větší cenu. Cenu takovou, která na první pohled není zřejmá. Měli bychom si jí však proto vážit o to víc, umožňuje nám vidět svět takový, jaký opravdu je. Vybírat si správně. Nejen své zástupce třeba v politice, ale kupříkladu i své vztahy a chování.

V dřívějších dobách bývalo zvykem, že prostý lid příliš svobody neměl. Alespoň té fyzické. K demokracii vedla dlouhá cesta lemovaná mnoha různými úskalími a zkušenostmi, lidé byli v minulosti nejedenkrát – i nedobrovolně – pod nadvládou jiných, často panovníků v podobě králů či knížat. Nabízí se otázka: byli, nebo spíše mohli být tito lidé svobodní? Kdekdo by měl na jazyku jednoduchou odpověď, že ne. Jistě, do jisté míry můžeme souhlasit, prostý občan se nemohl jen tak vdát či oženit, přestěhovat se, mít velký majetek, být schopen plné kontroly nad svým životem. Mohl však být svobodný ve své mysli, v duši; mohl žít šťastně a spokojeně i s tím málem, co měl. Nebyl svázán tužbami a závislostmi, honbou za penězi a mocí. Přitom takoví lidé jistě existovali.

I dnes, přes stále se zvyšující pohodlí a životní úroveň lidí po celém světě byly, jsou a vždy budou snahy o jakési omezení lidské svobody. Někdy více, jindy méně úspěšné. Domnívám se, že je to dáno především naší povahou – lidé vždy budou chtít mít víc na úkor druhých, někteří pro samotný pocit moci nad jinými dokážou obětovat mnoho úsilí či peněz. Přesto i dnes mohou být lidé úplně stejně svobodní, například jako malé děti – které se do jisté míry chovají svobodně, bezstarostně.

Kdybychom se lidí v dnešní době zeptali, co pod pojmem svoboda cítí – co se jim jako první vybaví, jistojistě bychom mezi prvními odpověďmi zaslechli pojmy jako „svoboda slova a projevu“, „svoboda pohybu“ či „svoboda vyznání“. Některé, zejména pak první z nich, mají v naší současné společnosti neodmyslitelné místo a často jsou skloňovány v souvislosti s demokracií. Lidé jsou schopní za svobodu slova skrýt cokoli. Zvláště v době sociálních sítí jsou někteří schopní pomlouvat, vyhrožovat i neskrývaně vyjadřovat svou nenávist k druhým. Je však třeba mít stále na paměti, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Nepřísluší nám hodnotit druhé a stejně tak někoho zostudit kvůli jinému vzhledu, přesvědčení či snad společenskému přešlapu, jehož se dotyčný dopustil.

Na toto téma může být obecně mnoho pohledů. Mě osobně se vždy jako první asociace se svobodou vybaví svobodný stát. Možná je to dáno věkem, možná prostředím, ve kterém jsem vyrůstal, každopádně chci pro sebe, svou i budoucí generace mít možnost rozhodovat se svobodně, zároveň za své činy nést s tím související jistou odpovědnost. Ať už to bude výběr povolání, stylu a způsobu života či obecně jakousi možnost volby.

 

Hodnocení: 1 = výborně