Jméno práce: Co s bulvárem?
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): t.zanova
Co s bulvárem?
Tato otázka mě napadá velmi často. Mám totiž pár slavných přátel, kteří s bulvárem bojují takřka každý den. Potřebujeme bulvár? Říká bulvár vždy pravdu? Neomezuje bulvár osobní svobodu? To jsou otázky, na které se v novinových stáncích často sama sebe ptám.
Časy se mění a s tím i mé názory ohledně mnoha věcí a bulvár je jednou z nich. Dříve jsem téměř hltala každé slovo, které jsem v novinových plátcích našla. S postupem času a s poznáním Tomáše Savky a Petra Poláčka jsem tento postoj přehodnotila. Několikrát jsem se o těchto mužích dočetla věci, o kterých jsem věděla, že jsou hodně zkreslené, téměř vymyšlené. A v té chvíli mi došlo, že né vždy platí přísloví: „Co je psáno, to je dáno,“. Ale co lidé, kteří nikoho takového neznají? Ti musí nejspíše spoustu umělců dennodenně odsuzovat. Podle mého názoru, to ale Čechy baví. Takový národ už jednou jsme a musel by se stát zázrak, abychom se změnili. Já osobně bulvár k životu nepotřebuju, ale nejsem si jistá, zda bez bulváru mohou žít ostatní. Obzvláště ženy jsou bulvárem téměř posedlé. Například v našem malém městečku dostanu vždy k nákupu hromadu „drbů“ o Ivetě Bartošové, Danielu Hůlkovi či Karlu Gottovi. A to mě vždy utvrdí v tom, že ženy by byly bez bulváru jako bez ruky. Já si jen vždy představím fotografa na zahradě nebo za autem. Jak se musí herci, zpěváci či umělci cítit, když mají stále někoho za zády?! To hraničí s obtěžováním nebo omezováním svobody. Nemyslíte? Jsou samozřejmě i umělci, kteří fotografy sami volají, ale to je podle mého mínění minimum.
Bulvár je pro mě osobně ztrátou času a iluzí. Odsuzovat umí každý, ale pochválit málokdo. Ptáte se mě tedy, co s bulvárem?! Já říkám nejlépe do kamen …
Hodnocení: 1 = výborně
