Kniha: Dcerka
Autor: Jan Hus
Přidal(a): Sandra Prokopová
Sandra Prokopová 1A
- Citace
HUS, Jan. Dcerka. 8.vyd. Praha: Nakladatelství Kalich, 1995. str. 68.
- Geneze díla, okolnosti vzniku (dějinné, kulturní)
Mistr Jan Hus v 15. století podával svým duchovním dcerkám poučení, jak si počínat, aby nepropadly zmatku lidských hodnot a hodnocení jiných. Poté co se vymkl církevním pravidlům, znepřátelil si každého, kdo se obával důsledků ze zmatené církve, proto začal psát Dcerku. Dílo bylo napsáno na venkově, protože Hus musel opustit Prahu. Chtěl svojí Dcerkou zřejmě upevnit pastýřské vztahy s družinou, jejíž duchovní směr by ho mohl ujistit, že se nezpronevěřil svému kněžskému poslání a Bohu, přestože mu to bylo předhazováno.
- Jaké má dílo postavení v autorově tvorbě…
Mistr Jan Hus napsal mnoho děl v české i latinské tvorbě. Myslím, že toho dílo není to zásadní pro jeho tvorbu.
- Jaké má dílo postavení v literatuře
Dílo podle mě nemá důležité postavení v literatuře. Mistr Jan Hus napsal i mnoho dalších děl, které určitě více ovlivnily tehdejší dění ve společnosti.
- Stručný děj
Mistr Jan Hus ve svém díle Dcerka radí, jak správně by se měla chovat mladá žena, které vložil do rukou život sám Bůh a jak by s ním měla správně naložit podle Kristova vzoru. Neměla by podlehnout pokušení a špatnému chování, aby to s ní neskončilo špatně. Vlastě radí mladým dívkám i ženám jak se správně chovat.
- Analýza díla:
– literární druh: lyrika
– žánr: dílo v duchovním smyslu
– výrazová forma: próza
– struktura:
– vrstva jazykově stylistická: Mistr Jan Hus používá v tomto díle pouze spisovní češtinu.
– vrstva tematická a myšlenková: Hlavní myšlenkou je poradit dívkám a ženám jak správně žít v souladu s Bohem.
– vrstva kompoziční: Kniha je členěna na úvod a deset částí, které jsou vždy určeny jednomu pravidlu chování ctnostné křesťanské dívky, přesněji takové dívky, která se rozhodla zasvětit život Bohu a pomoci bližním.
- Charakterizujte 3 výrazné postavy
Mistr Jan Hus – byl kněz, učitel, náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor, kazatel… Vyučoval na pražské univerzitě. Byl i jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek katolické církve. Ta ho proto poté označila za kacíře a roku 1415 ho nechala upálit v Kostnici. Byl to velmi vzdělaný, laskavý člověk, který měl velkou víru v Boha a v samotný lid.
- Ukázka z četby:
KAPITOLA DRUHÁ
Tato kapitola se zabývá důležitostí svědomí. Ať se totiž člověk
chová jakkoli, jeho hříchy budou o soudném dnu zjeveny andělům i
ďáblům; proto jsou všechny špatné skutky uloženy ve svědomí.
Každý skutek si člověk vyhodnocuje sám v sobě – už za živa na
něj působí svědomí, paměť, rozum, mučí ho ruku v ruce strach a rozkoš.
Svědomí je pro Husa schopnost poznat, co je hřích a co ne, je-li
jím člověk vinen. Je možné, že člověk má bludy ve svědomí – tedy že nesprávně hodnotí své skutky: tím, že se neumí rozhodnout, že se o
hříšnost svých skutků nezajímá, že se z pýchy povyšuje nad poznání
hříchů, že se dává svést rozkošemi nebo že se příliš bojí.
Svědomí může mít člověk příliš široké, nebo příliš úzké – obě jsou
pro život špatné. Příliš široké svědomí bez obtíží pojme i velké hříchy,
těmi se nezabývá, zatímco pokud už něco považuje za hřích, bývají to
nedůležité maličkosti. Oproti tomu úzké svědomí člověku říká, že je příliš
zlý; ďábel našeptává takovému člověku, že každý skutek je hříchem, což
ho vede k zoufalství.
Svědomí člověka, který slouží Bohu, má být pokorné a smutné, což
chrání od pýchy a chlípnosti nebo marného veselí; veselá potom může
být duše.
- Aktuální dopad na čtenářskou zkušenost, vlastní názor:
Toto dílo se mi líbilo, protože se mi četlo velice dobře. Bylo to i docela krátké. Jinak si myslím, že by to dnešním čtenářům určitě něco dát mohlo. Spíše tedy ženám a dívkám. Na této knížce se mi nejvíce líbilo to, že se nad ní dá zamyslet.
- Použitá literatura:
cs.wikipedia.org
www.cesky-jazyk.cz
učebnice literatury pro 1. ročník středních škol
Kniha Dějiny české literatury I.
