Dům o 1000 patrech – rozbor díla

 

Kniha: Dům o 1000 patrech

Autor: Jan Weiss

Přidal(a): Maky

 

Jan Weiss (1892 Jilemnice – 1972 Praha)

• Prozaik, autor fantastických a psychologických próz, jeden ze zakladatelů české science fiction.
• Narodil v Jilemnici v obchodnické rodině. Do gymnázia chodil v Hradci Králové a ve Dvoře Králové nad Labem, kde roku 1913 maturoval.
• Na studia práv odjel do Vídně, kde však po roce musel na frontu. Nejprve bojoval v Itálii, potom v Rusku. V roce 1916 padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde prodělal tyfus a omrzly mu prsty na nohou, některé mu musely být amputovány.
• V Rusku vstoupil do čs. legií. Domů se vrátil až v roce 1920. Po návratu pracoval na ministerstvu veřejných prací, odkud musel odejít na začátku německé okupace.
• Po 2. světové válce se na ministerstvo vrátil a v roce 1947 odešel do penze. Pokračoval dál v literární tvorbě, kterou se začal zabývat již v ruském zajetí.
• Povídkovou a románovou tvorbu Jana Weisse ovlivnily zážitky z 1. světové války, jeho dílo je námětově založeno na vztahu snu a skutečnosti.
• Dům o tisíci patrech vyšel poprvé v roce 1929 a je to alegorický román, který zobrazuje horečné snění nemocného zajatce, jeho procházení domem – světem, jehož obyvatelé jsou ovládáni zrůdným tyranem, odlidštěnou technikou a penězi.
• Dalším dílem je např. soubor povídek Barák smrti, povídky Zrcadlo, které se opožďuje, Bláznivý regiment, romány Škola zločinu, Mlčeti zlato, Spáč ve zvěrokruhu, nebo sci-fi Země vnuků, O bílém koni, nebo Družice a hvězdoplavci.

 

Rozbor: Dům o 1000 patrech

• Literární druh: science fiction
• Literární žánr: utopický román

 

Námět, téma a hlavní myšlenka

• Jan Weiss ve své knize ukazuje, jak je manipulace s lidmi nebezpečná a varuje před diktátory. V románu sen vypadá jako skutečnost, a naopak procitnutí vojáka spíše jako sen.
• Weiss využil své vlastní zkušenosti z I. světové války, kdy byl zajat a v sibiřském zajateckém táboře nakažen tyfem bojoval v horečkách o život.

 

Charakteristika hlavních literárních postav:

• Petr Brok – detektiv, který díky své neviditelnosti úspěšně bojuje proti tyranovi Mullerovi, je čestný a odvážný, bojuje proti nespravedlnosti a snaží se ostatním pomoci. Miluje princeznu Tamaru. Nepřijme lákavou nabídku bohatství a slávy od Mullera, tohoto zničí, i když ho to nakonec stojí život.
• Ohisver Muller – malý mužík, podlý a panovačný, zotročil a zabil tisíce lidí.  Sám žije v blahobytu a ostatní jen využívá. Nebezpečný a krutý diktátor, který nezná slitování. Všichni se ho bojí a považují ho za boha.
• Princezna Tamara – krásná, pochází z Velkomoravské země, je unesena do Mullerdómu, protože o ni má zájem vládce Muller. Snaží se odtud utéct, nakonec je zachráněna Petrem Brokem, do kterého se zamiluje.
• slepý stařec – nemá jméno, jen v dlani vypálené číslo 794. Je uvězněný v šedivé komůrce bez oken. Ve skutečnosti je mu 33 let, zestárl však díky výživě, kterou jsou živeni otroci v Mullerdómu. Poskytne Brokovi důležité informace a pokládá ho za vysvoboditele.
• princ Ačorgen – sekretář Mullera, jediný ví, jak Muller vypadá, podlý a zlý, snaží se získat princeznu Tamaru pro sebe.
• Vítek z Vítkovic – vůdce vzbouřených otroků, vyzáblý, ale energický mladík, chytrý. Nechá si poradit od Broka a díky jeho varování zachrání své muže před jedovatým plynem staříka Schwarze.
• stařík Schwarz – žije ve West-Westeru, vyrábí pro Mullera plyn, po kterém se dá zestárnout přes noc. Má vyrobit spousty plynu, aby byli vzbouření otroci poraženi. Má z nich přes noc udělat neškodné staříky, kteří už nemohou bojovat ani se bránit.

 

Děj (obsah) díla

Román se odehrává v Mullerdómu, což je vysoký mrakodrap o tisíci patrech a další patra se neustále přistavují. Každé patro mrakodrapu představuje v podstatě rozlehlé město. Mullerdóm patří krutovládci Ohisveru Mullerovi, který v něm zotročil tisíce lidí. Je nesmírně bohatý, protože má doly na těžbu vzácného prvku zvaného solium, které draze prodává. Solium je lehčí než vzduch, přesto z něj umí vyrábět beton, který je tvrdší než ocel. Z tohoto materiálu pak staví svůj svět, ve kterém vládne. Jednoho dne se v jednom z pater Mullerdómu probudí na schodech muž, který si nic nepamatuje. Neví, kdo je a jak se tam ocitnul. Díky notýsku a útržkům papíru a novin, které najde ve svých kapsách, zjistí, že je nejspíš detektiv jménem Petr Brok a má za úkol zachránit princeznu Tamaru, která byla unesena Ohisverem Mullerem a také že musí tohoto netvora vypátrat a zničit. Vydá se tedy po schodech nahoru a v jednom patře objeví uvězněného slepého staříka, který mu poskytne informace o Mullerdómu a o samotném Ohisveru Mullerovi. Muller je Bohem v Mullerdómu a ví o všem co se v domě děje. Nikdo ho však nikdy neviděl. Zotročuje lidi, bere jim vlastní vůli a vysává z nich postupně život. Uspořádání domu je takové, že v nejvyšších patrech žijí dělníci, kteří musí neustále stavět další patra, dřou na Mullera a jejich život se podobá životu lidí v koncentračním táboře. Živeni jsou zvláštními kostkami o velikosti kostky cukru, na každý den dostanou jednu, která obsahuje živiny na celý den. Díky tomu rychle stárnou, připravuje je to o všechny pocity, sny a touhy a také postupně o zrak. Čím nižší patro, tím pohodlnější život. V nejnižších patrech se rozkládá Gedonie, což je místo blahobytu pro vyvolené. Tam někde má své sídlo i sám Muller. Je zde také patro West-Wester, kde žijí dobrodruzi, nájemní vrazi, zloději a falešní hráči.  Petr Bok zjistí, že je neviditelný a z jedné zprávy v obálce co měl v kapse, se dozví, že propůjčil své tělo mistru Oskaru Erilovi k pokusu tzv. rozptýlení, po kterém se stal neviditelný, ale pouze na 30 dnů. Musí si tedy pospíšit, aby splnil svůj úkol. Neviditelný Brok putuje po různých patrech, pomůže vzbouřeným otrokům, které vede Vítek v Vítkovic a najde hledanou princeznu Tamaru, která se do něj zamiluje. O princeznu má zájem samotný Muller, ovšem jeho sekretář princ Ačorgen by chtěl princeznu pro sebe. Snaží se jí svést pomocí hypnózy, Petr Brok však princeznu zachrání. Neviditelnost je pro Broka velikou výhodou, občas Mullera provokuje a brzy se po Mullerdómu rozkřikne, že přišel nový bůh, který je mocnější než Muller. To si Muller nemůže nechat líbit, tak na Broka nastraží past, při které je Brok chycen do sítě a zajat. Princezna Tamara však Broka vysvobodí a on jí na oplátku pomůže vrátit se domů do Velkomoravské země. Detektiv Brok také odhalí veliký podvod agentury Vesmír, která prodává zájezdy na jiné hvězdy, ale ve skutečnosti jsou mladé ženy odvlečeny do nevěstinců, mladí muži do otroctví a kdo se nehodí, je zabit a zpracován na různé suroviny. Sledováním prince Ačorgena nakonec nalezne i samotného diktátora Mullera. K jeho úžasu je to malý, usušený, zežloutlý a pokřivený človíček s malinkým nosem bez kořene. Místo nosu má v podstatě jen dvě dírky. Zde svede Petr Brok svůj poslední souboj. Ohisver Muller Brokovi nabídne, že se s ním rozdělí o své panství, dá mu polovinu svých pokladů a udělá z něj boha v Mullerdómu, jen aby ho Brok nezabíjel. Na to však Brok nepřistoupí a Ohisvera Mullera zabije. Sám přitom zahyne, když se začne Mullerdóm bortit a na Petra Broka spadne část varhan a rozbije mu hlavu. Příběh však nekončí, protože muž se najednou probudí v nemocnici a zjistí, že všechno byl jen sen. Ve skutečnosti je to zajatý voják, který onemocněl tyfem a tři dny blouznil ve vysokých horečkách. Jako zázrakem přežil.

 

Vlastní názor

Kniha se mi líbila, byla velmi napínavá. Do poslední chvíle nebylo jasné, kdo je vlastně Ohisver Muller a jak vypadá. Doufala jsem, že Brok zvítězí a lidé budou zachráněni. Jenom škoda, že zahynul a už se nesetkal s krásnou Tamarou. Ale nakonec to byl sen a Petr Brok – zajatý voják přežil těžkou nemoc a vypadalo to, že se uzdraví. Jenom ta děsivá moc jednoho člověka ve mně vzbuzovala strach. Nikdy bych to nechtěla zažít.

 

Zdroje:

• https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Weiss, https://www.spisovatele.cz/jan-weiss
• kniha Jana Weisse Dům o 1000 patrech,vydalo nakladatelství Milenium Publishing s.r.o. v Chomutově roku 1998 v ediční řadě: Století české Sci-fi