Kniha: Hadry
Autor: Hans Christian Andersen
Přidal(a): Jana Plecháčová
Hans Christian Andersen (1805 – 1875)
- Narodil se v dubnu 1805 v Odense na ostrově Fyn v Dánsku
- Patří mezi nejvýznamnější představitele světového romantismu v literatuře pro děti.
- V den jeho narození je vyhlášen Mezinárodní den dětské knihy
- Literární hvězda pohádek, mimo toho psal verše, romány, básnické sbírky a divadelní hry
- Nepraktický a věčně nespokojený podivín, měl v sobě temné stránky jeho osobnosti, nejspíš způsobené autismem
- Od jedenácti let přestal chodit do školy, protože mu zemřel otec a padla na něj tíha živitele rodiny jako na muže, jak se to tehdy dělalo
- Cena Hanse Christiana Andersena – mezinárodní ocenění v oblasti literatury pro děti a mládež, od roku 1956
- Noc s Andersenem – akce, kterou organizují některé knihovny v České republice
- Oblíbený nejprve v zahraničí, až poté v rodné zemi
- 1822 a kariéru končil v roce 1872, úspěch začínal zažívat až v roce 1845
Díla:
- Pohádky:
- Malá mořská víla
- Cínový vojáček
- Císařovy nové šaty
- Čarovná truhlice
- Křesadlo
- Děvčátko se sirkami
Rozbor díla: Hadry
- Literární žánr: autorská pohádka (na rozdíl od lidové tvorby, má konkrétního autora) o personifikovaných hadrech z Dánska a Norska, které se spolu pohádají
- Literární druh: epika
- Námět a hlavní myšlenka: Hlavní myšlenkou díla je satirická kritika nacionalismu a malicherných národních sporů. Pohádka zároveň oslavuje lásku, která dokáže tyto spory překonat a spojit lidi z různých zemí.
Okolnosti vzniku díla:
- Pohádku Andersen napsal při pobytu v Silkeborgu; po několika letech ji přepracoval a nechal otisknout ve Folkekalender for Danmark 1869, který vyšel v prosinci 1868.
Motivy:
- Čistě pohádkové, není to úplně klasické jak to bývá, princezny, draci, Honzové a tak podobně, nicméně jedna z mála pohádek Andersena, která je vtipná a legrační.
Kompozice:
- Od začátku do konce je pohádka psaná chronologicky.
Jazyk:
- Klasická a také moderní forma.
Jazykové prostředky:
- pohádkové symboly
- v některých verzích je uvedená přímá řeč
- seznámení – hadry se spolu krátce seznámí
- hádky – začnou se hádat kvůli naprostým hloupostem
- láska – hadry pomohou dvěma lidem, jeden je z Dánska, druhý z Norska
Hlavní postavy:
- Hadr z Norska – Je personifikací národní pýchy a chvástavosti. Povyšuje svou zemi a její přírodu nad vše ostatní a pohrdá dánským prostředím, ve kterém se ocitl.
- Hadr z Dánska – Reprezentuje podobně malicherný nacionalismus. Cítí se dotčený kritikou norského hadru a brání čest své země, přestože sám je jen obyčejným kusem látky.
- Nor – poslouží mu papír z norského hadru, na který píše milostné dopis pro dívku z Dánska.
- Dánka – očekává milostné psaní od Nora, se kterým se do sebe zamilovali a pošle dopis z dánského hadru.
Časoprostor
- Čas: není určen
- Místo: Hromada hadrů v Dánsku.
Obsah:
- Pohádka, ve které jsou hlavními hrdiny hadry, různých tvarů ze dvou zemí, konkrétně Dánska a Norska.
- Hadry na hromadě se začnou bavit a jak to tak bývá, velmi záhy začnou vytvářet spory a hádat se kvůli hloupostem.
- Hadry však budou užitečné pro dva mladé lidi, jednoho z Norska, druhého z Dánska.
Děj:
Na jedné hromadě v Dánsku je plno zdejších hadrů, ale také se zde nacházejí hadry z Norska. Je známé, že když se takhle sejde několik slepic na jednom smetišti, že se nemůžou shodnout, a ještě když jde o jednoho kohouta, což je v tomto případě princip. Norské hadry se diví, kamže se to dostaly. Domácí dánské hadry jsou dotčené, jelikož jsou místní a všichni se spolu začnou hádat. Užitečnými se stanou v jedné chvíli, když se náhodou staly papírem. Nor psal na tento papír z norských hadrů své dívce do Dánska milostný dopis, kde ji ujistil o své věrné lásce a na hadr z Dánska dívka zase psala o krásách Norska.
Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:
- Vliv na dané dílo: Inspirace přišla z dětství, ale jen u některých pohádek. Většina byla jeho vlastní tvorba.
- Inspirace dílem: Nejsou ani filmové, ani animované či audio verze.
Reakce na dílo:
- Tvrzení o překladu do více než 125 jazyků se týká souborného díla H. Ch. Andersena, nikoliv této konkrétní, méně známé pohádky. V českém prostředí je dílo téměř neznámé a nejsou k němu dohledatelné dobové kritiky.
