Jméno: Hans Christian Andersen
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Dánský autor si ve svém životě užíval slávy jako romanopisec, dramatik a básník, ale dnes je známý zejména pro své pohádky, které jsou velkým přínosem pro světovou literaturu.
Život
Hans Christian Andersen se narodil 2. dubna 1805 v Odense v Dánsku. Zemřel 4. srpna 1875 na rakovinu jater v usedlosti Rolighed nedaleko Kodaně. Jeho otec byl švec, a i jeho matka musela pracovat (jako pradlena). Andersen se tak stal prvním dánským autorem, který se vynořil z nejnižší třídy. Ve věku 14 let přesvědčil svou matku, aby ho nechala vyzkoušet štěstí v Kodani, spíše než se stát učedníkem krejčího. Když se zeptala, co tam chce dělat, odpověděl, že se stane slavným.
Tři roky žil v jedné z nejchudších čtvrtí v Kodani. Snažil se stát zpěvákem, tanečníkem a hercem, ale selhal. Když mu bylo 17, prominentní vládní úředník pro něj získal stipendium, aby doplnil jeho vzdělání. Avšak Andersen byl lhostejný student a nebyl schopen systematicky studovat. Proto i jeho literární styl zůstal blízko k mluvenému jazyku, díky čemuž je nám mnohem bližší než většina jeho tehdejších současníků.
Po škole začal svou spisovatelskou kariéru. Většinu svého života prožil jako host na venkovských statcích bohatých Dánů. Hojně cestoval do zahraničí, kde se setkával se svými přáteli a jinými prominentními Evropany, mezi nimi anglický romanopisec Charles Dickens.
V roce 1835 publikoval svou první malou sbírku pohádek, událost, která se stala prakticky bez povšimnutí.
Jako dramatik selhal téměř absolutně. Ale mnoho z jeho básní tvoří důležitou část dánské literatury. Kromě pohádek jsou od autora dodnes známé jeho cestopisy a autobiografie. Co se týká jeho pohádek, sepisoval vyprávění lidových pohádek, které slyšel jako dítě. Avšak velmi brzy začal vytvářet vlastní originální příběhy a v současné době je drtivá většina jeho pohádek originální.
Andersen zemřel 4. srpna 1875.
Dílo
Poté, co strávil 7 let ve škole, většinou pod dohledem neurotického rektora, který ho zřejmě nenáviděl, absolvoval v roce 1828 a napsal svůj první prozaický příběh – neomezenou satirickou fantazii. Tento jeho první úspěch byl rychle následován vydáním básnické sbírky. Andersenova kariéra jako autor byla zahájena a jeho léta utrpení skončila.
Improvisatore
Autobiografický román byl dokončen v roce 1835. Spisovatel zde jemně zpracovává italské prostředí a stejně jako většina jeho románů je i tento založen na jeho vlastním životě. Román získal slávu nejen v Dánsku, ale i v Anglii a Německu. Napsal dalších pět románů, z nichž všechny kombinují vysoce umělé parcely s pozoruhodně živými popisy krajiny a místních zvyků.
Pohádka mého života
Tato kniha tvořila základ dánské verze a dodnes je velice čtená. Pochází z roku 1855 a její vznik byl zapříčiněn už roku 1846, kdy si autor zajistil celosvětovou slávu. V tomto roce totiž vydání jeho sbíraných prací v němčině vyústilo v sepsání této autobiografie.
Pohádky
První svazky v letech 1835-1837 obsahovaly 19 pohádek a byly nazývány Pohádky pro děti. V roce 1845 se titul změnil na Nové pohádky. Čtyři svazky s tímto titulem obsahovaly 22 původních příběhů a označily velký rozkvět Andersenovy geniality. V 1852 titul byl změněn na Příběhy. Během příštích let publikoval množství svazků pohádek, a jeho poslední práce tohoto typu se objevily v 1872. Mezi jeho nejpopulárnější příběhy jsou Ošklivé káčátko, Princezna na hrášku, či Malá mořská víla.
Na počátcích tvorby byl Andersen ovlivňován svými přáteli a zvažoval opuštění žánru. Později se však utvrdil v tom, že pohádka je univerzální poezií, o níž snilo tolik romantických spisovatelů, poetickou podobou budoucnosti, která syntetizuje lidové umění a literaturu a zahrnuje tragické a komické, naivní a ironické.
