Jméno práce: Ilias a Odyssea
Slohový útvar: Recenze
Přidal(a): Fa.
„HUSTÝ STORY“
HOMÉROS, Ilias a Odyssea
Homér jé znám jako autor dvou epických básní Ilias a Odyssea. Skutečné autorství těchto děl je však sporné. Nejčastěji se jako Homérovo rodiště udává město Smyrna. Žil pravděpodobně někdy počátkem osmého století př. n. l. Jeho jméno se vykládá jako „RUKOJMÍ“ nebo „SLEPÝ“ Možná proto je většinou zobrazován jako slepý muž. Homér údajně zemřel na ostrově Íos.
Knihu vydalo nakladatelství Odeon, v nákladu 45 000 výtisků, v Praze roku 1980. Z řeckého originálu vydaného v roce 1931 v Oxford Classical Texts, přeložil Rudolf Mertlík.
Kniha samotná se skládá z XXIV zpěvů. Popisuje část Trójské války a spor mezi řeckým králem Agamemnonem a Achillem. Říká se „za vším hledej ženu“ a i v tomto sporu sehrála žena svou roly. Ponížený král Agamemnon sebral Achyllovi jeho otrokyni půvabnou Brísovu dceru. Zhrzený Achyllos se stahuje z boje. Zpět se vrací pod záminkou pomsty přítele Patroklla.
Jak jen to říct, číst tuto knihu dalo práci. Vyznat se v jednotlivých postavách, kdo je čí otec kdo čí matka, kdo čí syn či dcera. V celé plejádě bohů, reků z obou táborů a ostatních postavách. Aby to nebylo jednoduché, každé druhé jméno má nějaký přídomek. Jako například „ctná Athéna jiskrných zraků“ I jednotliví rekové jsou občas představování s celím rodokmenem. Například „Eufémos syn Troizenův-děd jeho byl Keás živený Diem“ A to už vůbec nemluvím o geografické představivosti. Příběh se hemží názvy měst, řek a krajin, které se těžko zařazují do konkrétního místa. Většinu z nich čtenář ani nezná. Dost mne překvapilo i to, že je kniha plná intrik. To že intrikují lidé, není nic nového ale, že i bohové? To bych vážně nečekal. Bozi jsou přece nestranní ne?
To vše přispívá k tomu, že se člověk přestane orientovat, o čem čte a kde se zrovna nachází. Stávalo se mi, že jsem nevěděl, zda je rek z trójského nebo řeckého tábora. A to i přesto že je v této knize na začátku každého zpěvu stručně popsáno, kde a co se v něm odehrává. Doporučuji číst tuto knihu polohlasně a vlastně si jí recitovat. Pak to najednou začne trochu dávat smysl. Alespoň mně se to osvědčilo.
Hodně záleží i na tom, kdo a kdy knihu překládal. Měl jsem možnost porovnat vypůjčenou knihu s mou vlastní. K té jsem přišel náhodou v jednom pražském antikvariátu za 20,-kč. No nekupte to. Ta má je z roku 1942, vydaná nakladatelstvím Orbis jako třetí vydání. Přeložil Otmar Vaňorný. Bohužel se mi nepodařilo zjistit v jakém roce. Dobová čeština je v kombinaci s epickou básní jazykolam, a je ještě méně srozumitelný. Krátká ukázka pro porovnání.
Zpěv XX (1980) překlad: R. Mertlík
Pročpak, vladaři blesků, jsi bohy zase do sněmu svolal? Či snad zamýšlíš něco stran achajských šiků a trójských? Vždyť už bitevní seč teď docela blizoučko vzplála.
Zpěv XX (1942) překlad: O. Vaňorný
Copakžes, vladaři blesků, zas povolal do schůze bohy? Máš stran trójských vojsk neb danajských nějaký záměr? Jejich bitky a boj již za malý okamžik vzplanou.
Závěrem bych rád dodal, že přes všechny „těžkosti“ jsem moc rád, že jsem se do čtení pustil, a nenechal jsem se odradit jakousi váhou textu. Kniha Vám určitě rozšíří obzory a s trochou nadsázky bych řekl „je to vážně hustý story“
Hodnocení: 1-2 = výborně/chvalitebně
