Téma práce: Islám a terorismus
Slohový útvar: Úvaha (zamyšlení)
Přidal(a): Petr Skal
Malé zamyšlení nad aktuálními hrozbami pro západní civilizaci, pro celý židovsko-křesťanský svět a vlastně pro celý svět.
Již v minulém století, čelila západní civilizace teroristickým akcím muslimů, tak i akcím teroristů původem ze západního světa (viz. Bader, Meinhofová, „Šakal“ apod.) V současné době vidíme nárůst těchto hrozeb hlavně od příslušníků muslimského vyznání po posledních pařížských útocích, ale i předtím – New York 11. září a jiné.
Je odpovědí na snahu vnutit jiným částem světa náš způsob života a myšlení, či zda je spíš brutální agresí proti životu ve svobodě?
Všude na světě, nikdy během posledního půltisíciletí, islámské země nedisponovaly takovým bohatstvím a přírodními zdroji jako dnes. Při hledání příčin terorismu neobstojí ani fakt v podobě chudoby zaviněním západu. Současný terorismus je organizovaný, a hlavně financován miliardáři a jeho bojovníky jsou často synkové blahobytných rodin z bohatých zemí blízkého a středního východu. Ovšem jistě není pochyb o tom, že se v téže oblasti setkáváme i s obrazy otřesné chudoby. Hledisko naznačující teorii, že „hlad žene vlky z lesů“ nepostačuje.
Ústředním konfliktem zůstává 1500 let trvající střet mezi Judeo-křesťanskou a Islámskou civilizací, vzniklé v oblasti Středozemního moře.
Islám se velice rychle rozšířil do severní Afriky a na Pyrenejský poloostrov, stejně jako směrem na východ do střední a jihovýchodní Asie a na Subkontinent. V důsledku tohoto rozšíření existuje uvnitř Islámu mnoho odlišných kultur či civilizací. Patří mezi ně Arabská, Turecká, Perská a Malajská.
Oproti tomu se pojem západ v současnosti obecně používá k označení toho, co se dříve nazývalo západním Křesťanstvím. Západ je tak jedinou civilizací, jejíž jméno se odvozuje od názvu světové strany, a nikoliv od jména nějakého národa, náboženství, čí geografické oblasti. Z historického pohledu je západní civilizace totožná s Evropskou.
Podobně jako fundamentalisté v jiných zemích i Islamisté bývají účastníky produkty procesu modernizace. Jedná se o moderně orientované skupiny mladých lidí. Stejně jako v případě většiny revolučních hnutí, tvoří jádro studenti a intelektuálové. Islámský průlom na univerzity nastal během sedmdesátých let minulého století. Nejprve v Egyptě, Pákistánu a Afganistánu. Pak se rozšířil do dalších zemí.
Militantní Islámisté jsou většinou mladí lidé. Většinou mezi dvaceti až čtyřiceti lety života. Až 80 % z nich tvoří studenti nebo absolventi univerzit. Víc jak polovina z nich vystudovala prestižní univerzity. Ve svých rodinách jsou první generací, která nabyla vyššího vzdělání. Zatím co členy militantních kádrů a přepadových komand bývali studenti a intelektuálové, většinu aktivního členstva tvoří lidé z městské střední třídy. Tedy obchodníci, kupci, živnostníci.
V hlavních Arabských zemích (Alžír, Egypt, Tunis, Maroko a Sýrie) je velký problém stále se zvyšující počet lidí. Větší populace objevuje u lidí tendence prosazovat se mimo. Obsazovat cizí území a vyvíjet tlak na jiné, méně demograficky dynamické národy. Růst Islámské populace je tak jedním z hlavních faktorů u konfliktů, které na hranici islámského světa vznikají mezi muslimy a ostatními národy. Populační tlak vyvolává společně s ekonomickou stagnací migraci muslimů, nejčastěji do ekonomicky prosperujících západních zemí.
V současné době jsme svědky muslimské migrace do Evropy v tak obrovském počtu, že si musíme klást otázky, co to udělá s Evropou a zda to není začátek konce západní křesťanské Evropy? A nakonec si musíme položit i otázku, zda v budoucnosti nebude Evropa jakýmsi islámským chalífátem?
Aby budoucnost nás, a hlavně našich dětí, vnuků a jejich dětí nebyla takováto, musíme si v prvé řadě pomoci samy.
Budoucnost západu může být tedy zajištěna, jen tehdy, pokud západ bude jednotný. Jeho přežití závisí na tom, zda obyvatelé západu uznají, že jejich civilizace je jedinečná, nikoliv univerzální a sjednotí se za účelem její obnovy a obrany, čelíce výzvám nezápadních společností!
Lidé žijící na západu, nejsou v nenávisti vůči Islámu jako náboženství, ale vůči lidem, který ho prosazují a nutí násilím. „Buď ho přijmeš anebo zemřeš“. Chtějí-li muslimové šířit svou víru, musí jí šířit v duchu dialogu, dobročinnosti, milosrdenství a ostatními praktiky, které neohrožují svobodu nebo život člověka. Na toto upozornil papež Benedikt XVI. 20. září 2006 v Řezně, když citoval text byzantského panovníka Manuela II. Palaiologose ze 14. století.
„Vše, co přichází od proroka Mohammeda je špatné a zlé, jako například jeho příkaz, šířit víru ohněm a mečem“.
Po celém světě se okamžitě zvedla silná vlna odporu. Muslimové vyzývali papeže, aby svá slova odvolal a omluvil se. Vatikán musel vysvětlovat, že papež neodmítá islám jako celek. „O co skutečně jde Svatému Otci, je jasné a radikální odmítnutí náboženských motivů násilí,“ řekl tehdy hlavní vatikánský mluvčí Federico Lombardi.
To však nestačilo: iráčtí radikálové dokonce požadovali papežovo ukřižování.
V této práci nechci ukázat Islám a všechny muslimy, že jsou zlý a špatný. Pouze chci zdůraznit, že prosazování jejich zákonů a náboženství, násilím a bombovými útoky, za kterýma stojí určitý jedinci, z určitých teroristických skupin, je trestu hodné.
Tito teroristé nechtějí svět osvobodit, ale zotročit pod zákony Islámu
Závěrem mé práce bych chtěl připomenout televizní projev vrcholných představitelů Austrálie, John Howard a ministr financí Peter Costello, kteří se vyjádřili v televizi k radikálnímu islámu naprosto jasně. V tomto vyjádření i já vidím řešení na naše Evropské problémy s nepřizpůsobivými a radikálními muslimy v našich zemích.
Nejsme proti imigraci, ani proti tomu, jestliže někdo hledá lepší život v naši zemi, ale imigranti i domácí musí pochopit, že multikulturalismus vede k popření naší suverenity a národní identity. Máme vlastní kulturu, vlastní jazyk i životní styl. Kdo chce žít v naší zemi, ať se učí anglicky. Většina Australanů věří v Boha. Nejsme křesťanští pravicoví extrémisté, ale tento národ vytvořili křesťanští mužové a ženy na křesťanských základech. A je správné, že je to vidět také na školních zdech. Koho to uráží, ať si hledá jinou zemi, neboť Bůh je součástí naší kultury. Akceptujeme vaši víru a neptáme se proč. Očekáváme od vás, muslimů, že budete akceptovat naši víru a žít s námi v pokoji.
Koho uráží náš „Jižní kříž“, ať si hledá jiné místo na planetě. Jsme spokojeni s naší kulturou, nemáme důvod ji měnit a nestaráme se o to, jak to vypadá v zemích, odkud jste přišli. Můžete si svou kulturu zachovat, ale nevnucujte ji druhým. To je naše země, náš životní styl a umožňujeme každému mít na něm podíl, ale chcete-li si stěžovat, naříkat a nadávat na naši vlajku a na naši křesťanskou víru nebo náš způsob života, pak bych vám doporučil využít další přednosti australské svobody: práva opustit Austrálii! Když se vám u nás nelíbí, pak jděte. Nebudeme vás nutit, abyste zůstali, chcete-li ovšem zůstat, pak akceptujte zemi, která vás přijala“.
„Muslimové, kteří neuznávají naše hodnoty, mohou zemi opustit“, prohlásil i ministr školství Brendan Nelson.
(zdroj: německý weblog Politisch inkorrect, 17. 9. 2006)
Použitá literatura:
- V SAMUEL P. HUNTINGTON, Střet civilizací. Nakladatelství: Rybka Publishere. Praha 2001
