Jméno práce: Jak jsem se stala detektivem
Slohový útvar: Vypravování
Přidal(a): Olie
JAK JSEM SE STALA DETEKTIVEM
Katce se o prázdninách dějí divné věci. Poslední 3 roky mám o ní opravdu starost. Všichni kolem si myslí, že už se opravdu zbláznila. Nikdo už jí bohužel nevěří. Jsem její kamarádka už od dětství a musím jí pomoct.
Katka zůstává doma často sama doma, protože její rodiče jezdí hodně pryč. Bohužel téměř vždy, když jsou rodiče pryč se stane, že se z bytu ztratí nějaká cenná věc. Začínalo to maličkostmi jako drobné mince ale teď už se ztratila dokonce i televize. Rodiče si myslí, že tyto věci prodává a tak se rozhodli, že se půjde léčit. Já ale nevěřím, že by Kačka byla schopná něčeho takového. Rozhodla jsem se tedy, že přijdu na to, co se tam opravdu děje.
Rodiče opět odjíždí z domu a já se schovávám ve křoví a snažím se přiblížit k oknu, abych něco viděla. Někdo je ale rychlejší než já. Vidím velkého a silného pána, jak se blíží zadním vchodem do Katčinina domu a za chvíli vychází i s kávovarem. Nechala jsem ho odejít a zazvonila jsem na Katku, která mi později otevřela.
„Ahoj Terko, to jsem ráda, že tě vidím. Přišla jsi mě zkontrolovat?“ „Ne povídám jí, ale už vím co se tu děje.“ Všechno jsem jí pověděla a později, když přijeli rodiče tak i jim. Bohužel rodiče nám pořád nevěřili. Tak jsme čekali až zase odjedou. Když odjeli, zkontaktovali jsme policii, která obklíčila dům. Po chvilce se zase objevil zloděj a když vešel dovnitř, zasáhla policie a muže si odvezli s sebou.
Tento příběh se odehrál před 10lety. Rodiče se nám oběma, hlavně Katce omluvili. Hrozně je mrzelo, že nevěřili vlastní dceři. „Měla by ses stát detektivem Terko.“ Řekli mi rodiče a opravdu jsem se dobrým detektivem stala.
Hodnocení: neuvedeno
