Jak nás ovlivnil koronavirus? – úvaha

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

sloh

 

Téma: Jak nás ovlivnil koronavirus?

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Janeb93002

 

Osnova:

  • Úvod
  • Školství
  • Sociální kontakt a psychické zdraví
  • Volný čas a seberozvoj
  • Globální pohled
  • Závěr

 

Doba “covidová “? Doba plná změn, náhlých zvratů, opatření, které nikdo nečekal, z žijících generací nikdo nezažil. Není to válka, ani hladomor, je to situace, která nám sáhla na naše životní hodnoty, svobodu, na náš každodenní život. Myslím si, že to co zažíváme právě teď, je něco výjimečného. Každého z nás se “covid “ nějak dotkl. Buď vlastní zkušeností, nebo zprostředkovaně od známých, rodiny, přátel. Dotkly se nás opatření, která musela být zavedena. Pro všechny lidi je tato nová situace těžká a každý se s ní vypořádává podle svého. Ukazují se také dva extrémy, kdy jedni se hroutí a berou vše smrtelně vážně a jiní vše zlehčují a snaží se obcházet nařízení. Média mají žně a my obyčejní lidé hledejme pravdu…

Jako studentka nejvíce pociťuji změny ve školství. Místo ve třídách, nyní každý sedíme sám ve svém pokoji před počítačem a učíme se online. Podle mého toto nejvíce ovlivní maturanty, kteří se potřebují připravovat na závěrečné zkoušky. Také žáky základních škol, například deváté ročníky, kteří se učí na přijímací zkoušky na střední školy. Prvňáčci, kteří do školy chodili jen krátce, zůstali také doma. Pro každého je to jinak náročné, někomu tento styl výuky dokonce vyhovuje více než ve škole. Všem určitě chybí sociální kontakt, který získává ve škole, ať je to se spolužáky, nebo při hodinách s učitelem. Jsou ale všechny tyto změny pouze negativní? Nemyslím si. Školství nyní využívá moderní technologie mnohonásobně více než kdy předtím. Učitelé se museli naučit pracovat s různými programy, i když to může být obtížné a velmi narychlo, dokázali efektivně převést výuku do online světa. Vyučování přes počítač nikdy nemůže plnohodnotně vynahradit prezenční výuku ve škole. Každý se snaží, aby tyto rozdíly byly co nejmenší. Myslím si, že i studentům toto přinese něco pozitivního. Například se naučí shánět informace, pochopit a nastudovat si různé věci sami. Být více samostatnými.

Člověk je od přírody sociální tvor, který ke svému životu potřebuje ostatní lidi. Jak už jsem dříve naznačila, všichni nyní trpí nedostatkem sociálního kontaktu. U některých jedinců to může vést až k psychickým potížím. Jako jednu z nejrizikovějších skupin vnímám seniory. Pro jejich ochranu se doporučuje je nenavštěvovat. Jim samotným je nařízeno, co nejméně vycházet ven. Už tak mnoho seniorů trpí izolovaností a samotou a při aktuální situaci se tyto pocity ještě prohlubují. Důležité je v tuto chvíli udržovat kontakty. Zavolat svým prarodičům, popovídat si s nimi, zeptat se, jestli něco nepotřebují. Půlhodina našeho času pro ně může znamenat nepředstavitelnou laskavost a zlepšení nálady. Další skupinou jsou nemocní lidé na lůžkách, které nemůže nikdo navštívit a umírají osamoceni, bez přítomnosti rodiny. Mnohým pacientům se odkládají operace na neurčito, což také nepůsobí dobře na psychiku. Pokud se podíváme na jiné sociální skupiny, chtěla bych zmínit rodiče samoživitele, kteří žijí pouze z jednoho příjmu. Co když nyní třeba ztratili práci? Drobní podnikatelé a živnostníci se také ocitli ve svízelné situaci. Jejich podnikání bylo pozastaveno ne z jejich vůle, ale z nařízení vlády. Jak se postarají sami o sebe a třeba i o svoje zaměstnance? Prohlášení prezidenta Zemana, že neschopní podnikatelé zkrachují, jim asi moc optimizmu a síly nepřidá.

Každá mince má dvě strany a v každé situaci je dobré hledat něco pozitivního. Co vidím jako přínos je, že máme více volného času. A je na nás, jak s ním naložíme. Pojďme jej využít na věci, na které běžně nemáme čas. Na odložené knihy, neshlédnuté filmy, procházky, cvičení, sport, meditaci, vaření, spánek, učení se nových věcí, trávení času s rodinou. Ale umíme to? Umíme si sami zorganizovat čas? Většinou jsme zvyklí, že nás řídí někdo jiný, škola, kroužky, rodiče, rozvrh hodin, jízdní řády… Je zajímavé pozorovat, jak jsme ze začátku nadšeni nabytou volností, ale časem se v moři možností začínáme ztrácet. Je důležité si udržet nějaký řád a směr. A nyní se zřejmě projeví, jak je každý vnitřně nastavený. Kdo se chce sám od sebe učit, zdokonalovat, využít svůj potenciál, rozvíjet své talenty, nebo i zjistit, jaké talenty to vlastně jsou. Nebo jestli chce svůj drahocenný čas takzvaně zabít.

Pojďme se na to podívat z ještě větší šířky, takzvaně globálně. Co nás má koronavirus jako lidstvo naučit? Už jen fakt, že neviditelný vir nezná a ani nerespektuje hranice, nám dává pocit pospolitosti a propojenosti s celým světem. Naše kolečka rychlé ekonomiky se zastavila. Je načase se zamyslet, do jaké míry jsme soběstační. Skutečně musíme přes půl planety dovážet jablka, nebo součástky do automobilu? A zda opravdu potřebujeme vlastnit tolik věcí? Krize v rodině ukáže, jaký kdo je. Stejně tak krizový stav ukázal, jací lidé vládnou naší zemi. Kdo dokáže těžit i z této situace ve svůj prospěch, a kdo se snaží ze všech svých sil nezištně pomáhat. Současnost nám dává možnost ke zpomalení, přemýšlení a úvahách o sobě samém i o společnosti.

Četla jsem názory, že svět po koronavirové krizi už nebude nikdy stejný. Doufám, že bude lepší! Představuji si, že budou lepší vztahy mezi lidmi. Ekonomika by měla podporovat ekologii a obráceně. Lidé se stanou pokornějšími, protože budou vědět, jak málo stačí k tomu, aby se náš křehký systém rozpadl. Jak cenné je zdraví a lidský život. To je moje přání a vize. Uvidíme, jak tomu bude doopravdy. Co pro to vše budeme muset udělat a obětovat.

 

Hodnocení: 1 = výborně