Jan Jakubec – životopis

 

Jméno: Jan Jakubec

Přidal(a): David Hampl

 

Tento český spisovatel a literární historik působil také jako pedagog. Jeho dílo je ovlivněno pozitivismem (dalším významným představitelem tohoto myšlení je například Jaroslav Vlček). K jeho dílům patří také literární kritiky.

 

Život

Jan Jakubec se narodil 11. května 1862 v obci Libunec a zemřel 4. července 1936 v Praze.

Od roku 1919 až do roku 1932 působil jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučoval dějiny české literatury.

Jeho tvorba je ovlivněna pozitivismem. S tímto pojmem přišel 1824 August Comte. Základem tohoto myšlení je to, že se autoři snaží odprosit od spekulativních forem filozofie. Zaměřuje se na informace a události, které se dají ověřit. August Comte věřil, že lidstvo ve svých dějinách prochází třemi stádii. Prvním stádiem je teologická epocha, ve které se lidstvo řídí náboženstvím. Tato epocha trvá do roku 1300. Navazuje na ni druhá, metafyzická epocha, která má své trvání od roku 1300 až do roku 1800. poslední epochou je epocha pozitivní, která počíná rokem 1800. Od tohoto roku se lidstvo bude řídit jen racionální a pozitivní vědou.

Mezi další české představitele pozitivismu patří například Jaroslav Vlček, který také vyučoval český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Dílo Jana Jakubce se zaměřuje zejména na historii české literatury. Na toto téma dokázal napsat několik odborných knih – některé sám, jiné ve spolupráci s jinými odborníky, jako je například již výše jmenovaný Jaroslav Vlček. Z tohoto hlediska se jedná o poměrně významnou osobnost české tvorby, která se celý svůj život zabývala mapováním historie české literatury a jejím významem.

Jan Jakubec umírá ve věku 74 let 4. července 1936 v Praze.

 

Dílo

Tvorba tohoto autora se zabývá zejména dějinami české literatury. Článků, statí a dalších děl na toto téma je od autora poměrně mnoho. Níže uvádíme jeho stěžejní díla ucelená do jednotlivých knih.

Antonín Marek: jeho život a působení i význam v literatuře české 

Toto dílo pochází z roku 1896 a zde je vidět vliv pozitivismu. Antonín Marek byl český římskokatolický kněz, básník a jazykovědec. Používal pseudonym Bolemír Izborský. Žil v letech 1785 až 1877. Tento kněz je význačný v tom, že do Jungmannova Slovníku česko-německému přidával nová vhodná slova a společně vytvářeli pravopis těchto slov. Patří mezi ně například slova, jako je  věda, předmět, obsah, rozsah, druh, názor, domněnka. Dnes je Antonín Marek pochován na Vyšehradě.

Dějiny literatury české: od nejstarších dob až do probuzení politického 

Toto dílo vyšlo v roce 1911 a patří mezi stěžejní díla tohoto autora, který se snaží zmapovat dějiny české literatury.

Dějiny literatury české. 1. díl. Od nejstarších dob do probuzení politického (1929)

Dějiny literatury české. 2. díl. Od osvícenství po družinu máje (1934)

Toto dílo navazuje na Dějiny literatury české: od nejstarších dob až do probuzení politického a je jeho rozšířením.

Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu

Toto dílo sestává z kapitol uspořádaných do čtyřsvazkového díla. Názvy jednotlivých dílů jsou následující: Díl 1. Od Josefa Dobrovského k Jungmannově škole básnické (z roku 1902), 2. Od M. Zd. Poláka ke K. J. Erbenovi (z roku 1903), Dílu třetího část první. Od K. H. Máchy ke K. Havlíčkovi (z roku 1905) a Dílu třetího část druhá. Od Boženy Němcové k Janu Nerudovi (z roku 1907). Na tomto díle spolupracoval s několika dalšími významnými osobnostmi a znalci českých dějin, jak je Hanuš, Máchal Smetánka, Vlček, Kamper, Máchal, Niederle, Novák, Pekař, Tobolka, Kambelík či Pažák.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.