Jméno: Jaroslav Vlček
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento český a slovenský spisovatel, literární historik je známější jako politik. V letech 1918 až 1920 působil jako poslanec Revolučního národního shromáždění, a v letech 1920 až 1925 jako senátor Národního shromáždění ČSR. Působil ale také jako pedagog a vysokoškolský učitel.
Život
Jaroslav Vlček se narodil 22. ledna 1860 v Banské Bystrici a zemřel 21. ledna 1930 v Praze. Dnes je pohřben na Národném cintoríně na Slovensku. Jeho otec byl gymnazijní profesor české národnosti, matka byla Slovenka. Ačkoli bylo místem jeho narození Slovensko, rodina se krátce na to odstěhovala do Prahy. Zde navštěvoval základní školu.
V roce 1870 umírá jeho otec a rodina se vrací do Banské Bystrice, kde Jaroslav Vlček začíná studovat gymnázium. Studium ukončil v roce 1878 maturitou. Na studia navázal na Karlově univerzitě v Praze, kde začal studovat Filozofickou fakultu.
Po ukončení studií pracoval jako středoškolský profesor v Brně, od roku 1885 až do roku 1908 byl učitelem na pražském gymnáziu v Ječné. Kromě toho se účastnil také kulturního života – během svých vlastních studií založil spolu s jinými studentský spolek Detvan, ve kterém působil taktéž jako první předseda. V roce 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk (v té době ještě bylo Rakouské císařství).
Od roku 1901 se stal profesorem českého jazyka na Karlově univerzitě (filozofická fakulta).
Jeho tvorba byla poměrně rozsáhlá, soustředil se ale zejména na publikace v různých časopisech, například ve Světozoru. Vydával hlavně literární kritiky a literárněhistorické práce.
Od roku 1918 začíná působit také jako poslanec. Nejprve v Revolučním národním shromáždění, poté za Slovenskou národní a rolnickou stranu jako senátor. Tato strana se pak sloučila do Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, v níž působil jako senátor i nadále, a to až do roku 1925.
Jaroslav Vlček zemřel 21. ledna 1930 v Praze.
Dílo
Dílo tohoto autora je pod vlivem pozitivismu, což je směr, který se snaží vycházet pouze z ověřitelných událostí. Je to jakýsi opak metafyziky či ontologie, kteréžto jsou zaměřeny spíše spekulativně. Pozitivismus neboli pozitivní filozofii, zavedl jako pojem August Comte.
Literatura na Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspěchy
Kniha z roku 1881.
Přehled dějin literatury české
Toto dílo vyšlo v roce 1885.
Dejiny literatúry slovenskej
Toto dílo je z roku 1890. Dílo vzniklo na popud Matice slovenskej a pověřen byl právě Jaroslav Vlček. Toto dílo mělo vzniknout jako jakýsi dokument doby. Sám autor si dal jako podmínku to, že sám provede formální revizi textu a několik nevyhnutelných věcných oprav.
Dějiny české literatury
Jedná se o dějiny, které vznikaly v letech 1892 až 1921.
První novočeská škola básnická
Kniha z roku 1896.
Pavel Josef Šafařík
Toto dílo vyšlo v roce 1896.
Medzi Váhom a Vltavou
Tato kniha je napsaná ve slovenštině a je rozdělena na tři samostatné knihy. První kniha má název O Slovensku a slovenskej literatúre a zabývá se známými slovenskými autory i jejich díly. Autor zjistil, že Češi jsou málo informovaní o duchovním životě Slováků, a proto se v tomto díle zaměřil také na toto téma. Druhý díl má název Pavol Jozef Šafárik a autor se v něm soustředí na to, jaké důvody měly vliv na Šafárika a jeho buditelské snahy i soukromý život tohoto velikána. Poslední část se jmenuje O českom životě a českej literatúre a nyní se snaží představit Slovákům duchovní život Čechů.
Literatura česká devatenáctého století: od Josefinského obrození až po českou modernu
Jedná se o celkem tři díly, které mapují českou literaturu. První díl začíná od Josefa Dobrovského a postupuje přes Jungmannovu školu básnickou. Druhý díl pokračuje od M. Zd. Poláka až ke K. J. Erbenovi a třetí díl navazuje od Karla Hynka Máchy až ke Karlu Havlíčkovi. Třetí díl je rozdělen na dva svazky, takže druhá část se zabývá literaturo od Boženy Němcové až po Jana Nerudu. Na této knize Vlček spolupracoval i s jinými významnými českými odborníky na české dějiny.
