Jméno: Josef Váchal
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento spisovatel a básník proslul také jako malíř, grafik, ilustrátor i sochař. Věnoval se expresionismu a symbolismu a byl členem Uměleckého sdružení Sursum. Mezi jeho nejznámější díla patří Krvavý román. Zajímavostí je, že jeho strýcem byl známý umělec Mikoláš Aleš.
Život
Josef Váchal se narodil 23. září 1884 v obci Milavče u Domažlic a zemřel 10. května 1969 ve Studeňanech u Jičína. Jeho otcem byl podučitel a zatímní učitel Josef Šimon Aleš-Lyžec, matka Anna Váchalová – byl nemanželským dítětem, proto má své příjmení po matce. Poté, co byl statek Váchalových prodán v exekuci, vychovávala mladého Josefa dva roky babička ve Velvarech, poté otcovi prarodiče Alšovi v Písku. A právě zde našel mladý spisovatel zalíbení v přírodě a ve zvířatech.
Patřil mezi průměrné studenty, ale gymnázium nedokončil. Literaturu měl ale rád, četl spousty knih a vedl si jejich seznamy. S matkou se setkal v roce 1891 (odešla do služby v Praze), která se mezitím vzala obuvníka Karla Hlaváčka. Tento muž se ale se synem své partnerky nechtěl stýkat, a i jí to co nejvíce znemožňoval. Přesto styk syna s matkou zcela nezamezil.
Od roku 1898 žil umělec v Praze a studoval na knihaře u mistra Jindřicha Waitzmanna. V roce 1902 studia ukončil a stal se knihvazačem. Tímto povoláním se nějakou dobu živil, ale na doporučení svého strýce Mikoláše Alše studoval také krajinářskou školu. Přivydělával si jak knihařským řemeslem, tak také kresbou pohlednic. Po krajinářské škole začal studovat také na škole zaměřené na figurální umění, a to v letech 1905 až 1906. Následující rok se učil dalšímu uměleckému stylu – leptům.
Od roku 1906 si pronajímá ateliér (spolu s několika ostatními přáteli) a v roce 1910 již zakládá skupinu Sursum, symbolistický literární a výtvarný spolek, který měl znázornit „nadvědomí“.
Své zkušenosti z války zobrazil ve své tvorbě, po druhé světové válce byl komunisty uznán za nežádoucího a dožil v zapomnění.
Dílo
Krvavý román
Tento román z roku 1924 měl podtitul studie kulturně a literárně historická a je nejznámějším dílem autora. Nejednalo se ale o vysokou literaturu, nýbrž o brakovou literaturu, která byla v době svého vydání velice populární. Typický pro takový román byl obsáhlý děj plný zvratů. Jednotlivé příběhy byly vydávány po sešitech – celkem jich bylo 50. Na začátku se rozvíjí několik dějových linií, které se v určitých bodech propojují. Autor zachycuje zejména boj jezuitů se svobodnými zednáři. Tento román doprovázel také výtvarnou tvorbou – ilustroval ho a doplnil i dřevoryty. Třetí díl tohoto románu s názvem Paseka byl zfilmován Jaroslavem Brabcem.
Cesta Slovenskem s A. Calmetem Ord. S. B. aneb Theorie wampyrismu
Kniha pochází z roku 1930 a původně měla dva svazky (celkem 652 stran). I tuto knihu autor doplnil velkým počtem vlastních kreseb a označil ji za svou „nejkrásnější a nejcennější knihu“.
Církev a bludaři
Tato kniha byla poprvé vydána roku 1932, poté pod názvem Církev a blouznivci: historie sektářství a bludařství v roce 1992. Jedná se o unikátní knihu, protože informace o „kacířských“ sektách a jejich dostupnost byla v době vydání značně omezená. Kniha zpracovává přehled sekt a sektářů od počátku křesťanství až po dvacáté století.
Cyklus dřevorytů chvalozpěvem velmi pěkným provázený k chvále geniálních lékařů a ranhojičů
Každá strana obsahuje jeden dřevoryt, který vypracoval umělec v roce 1912 na počest lékařů. Dřevoryty zachycují sarkastický vztah pacienta a lékaře.
Ďáblova zahrádka aneb přírodopis strašidel
Kniha je přehledem nejrůznějších ďáblů, přízraků a přírodních bytostí, které se zjevují hříšníkům.
