Jméno: Kabaret
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Pojem kabaret se používá pro značení malé scény, která slouží k předvádění zábavného, hudebního a tanečního programu. Program tak tvoří jednotlivé výstupy hudební, pěvecké, divadelní či taneční a diváky programem většinou provádí konferenciér.
Základní znaky a vývoj kabaretu
Žánr kabaretu je ve srovnání s jinými hudebně-dramatickými žánry poměrně mladý, začal se pozvolna utvářet až v průběhu devatenáctého století. Za jeho kolébku je považována Francie. Slovo kabaret pochází z francouzského slova „le cabaret“, které znamená hospoda. Místa, ve kterých se kabaret zrodil, měla z počátku charakter malých hospůdek a krčem, kde se scházeli prostí lidé a spolu s nimi často i největší umělci tehdejší doby. Ti měli všeobecný přehled nejen v oblasti umění, ale také v politice. Během svých návštěv v hospůdkách tak nezískávali pouze inspiraci pro svá nová díla, ale vedli se zde i nejrůznější diskuse a spory. Tyto diskuse a všeobecné veselí bylo doprovázeno zpěvem různých písní nebo recitací útržků jejich nově vytvořených děl. Postupem času se pak kabarety začaly vyvíjet a přestaly být volně přístupné, začaly se z každodenní společnosti vydělovat a byly určeny pouze pro vybrané účastníky. Ke konci devatenáctého století se charakteristika kabaretu opět mění a do kabaretů pronikají prvky lidových tančíren. V té době také vzniká jeden z nejznámějších kabaretů Moulin Rouge na Montmartru v Paříži, který je kolébkou tance s názvem kankán. Součástí programů kabaretů rovněž začaly být šansony a skeče. Kromě kabaretů vznikají rovněž tak zvané šantány, většinou se jednalo o kavárny s hudebním programem. Koncem devatenáctého století začínají kabarety vznikat i v německy mluvících zemích, především v Berlíně, Mnichově a Vídni.
Kabaret v českých zemích
Za vznik prvního českého kabaretu se většinou považuje rok 1910 a otevření pražské Lucerny. S Lucernou je spojené především působení takových významných jmen tehdejší doby, jako byli Karel Hašler, Jaroslav Kvapil, Eduard Bass či Emil Artur Longen. Eduard Bass byl kabaretem natolik očarován, že o několik let později společně s Jiřím Červeným založil další kabaret s názvem Červená sedma. Bass pro svůj kabaret psal například tehdy velmi populární písně s aktuálním obsahem zvané kuplety. Později lze prvky kabaretu spatřovat i v některých divadelních představeních Osvobozeného divadla a v průběhu druhé světové války se zcela jedinečné divadlo a kabaretní scéna vytvořily také v terezínském ghettu. Nástup komunistického režimu po roce 1948 znamenal útlum činnosti kabaretů, které se nehodily jako výraz tehdy propagovaného umění. Ke kabaretním technikám a programů se pak v průběhu uvolnění atmosféry v šedesátých letech začala vracet některá divadla malých forem, například Reduta, Paravan, divadlo Večerní Brno či Semafor, kde se jedním z velmi oblíbených kabaretních představení stal Jonáš a tingl-tangl Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra.
