Jméno: Kosmas
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Kosmas (1045 – 1125)
Život
Kosmas byl jedním z prvních českých známých kronikářů. Fakta o jeho životě jsou známá hlavně díky dílu, kterým je Kronika česká. Zde je uveden i fakt, že jeh narození se datuje do roku 1045. Narodil se ve Zdibech. Jeho otec byl duchovní, v jehož šlépějích se Kosmas rozhodl pokračovat.
Jeho rodina patřila do skupiny zámožnějších, což dokládá hlavně život, který byl spojený s možností studovat. A to nikoliv klasicky v Čechách. Rodina finančně podporovala možnost kvalitnějšího studia v zahraničí, díky čemuž se Kosmas mohl dočkat špičkového vzdělání, které se následně pozitivně podepsalo i na jeho profesním životě.
Jeho studijní léta byla spojena nejprve s Prahou, kde absolvoval místní katedrální školu. Poté pokračoval ve studiích v zahraničí. Konkrétně na škole při katedrále sv. Lamberta v Lutychu. Poté pršel i několika dalšími evropskými školami.
Do Čech se vrátil v devadesátých letech 11. století. Tedy v době středního věku. To se stal členem pražské kapituly. Též se zařadil do skupiny kněžské inteligence, které byla charakteristická hlavně vlastními zvyky a také vlastní kulturou.
V této době také podnikl jedu ze svých zahraničních cest. Tentokrát s biskupem Kosmou a olomouckým biskupem Ondřejem. Vydaly se do Mantovy, kde v roce 1094 asistovali při vysvěcení kostela v Mohuči.
Po návratu opět působil v Praze. V roce 1099 získal kněžské vysvěcení, což znamenalo zlom jak v jeho osobním, tak samozřejmě i profesním životě. Mohl působit jako děkan pražské kapituly. Na této pozici působil řadu let.
Z jeho rodinného života je známa především jeho manželka Božetěcha, se kterou měl jednoho syna. Žena mu zemřela v roce 1117. Jeho jméno bylo Jindřich a i ten je v kronice několikrát zmiňován. Především potom v souvislosti s křížovou výpravou.
Samotný Kosmas zemřel dne 21. října roku 1125 v Praze. Dožil se věku 79 nebo 80 let. Důvodem nepřesností je fakt, že není známo přesné datum jeho narození.
Dílo
Kosmas by znám kromě jiného také jako kronikář. Z toho plyne i fakt, že má pouze jedno jediné známé dílo. To je však natolik obsáhlé, že velmi důkladně mapuje dobu, která se odehrávala po většinu let jeho života.
Kosmova kronika česká – Dílo, které Kosmas napsal v letech 1119 – 1925. Kosmova kronika česká je známá také pod označením Chronica Boemorum, což je její oficiální latinský název. Někdy se může používat také jeho doslovný překlad, který zní Kronika Čechů. Charakteristikou daného díla je také to, že bylo kompletně sepsáno v latině. Kronika se dělí do celkem 4 částí, které mapují vývoj dějin.
Kniha první
Jedná se o ne příliš fakticky přesný díl celé kroniky. Mapována je doba spojená se stavbou babylónské věže, stejně jako se jedné o část, kde je zmiňován také Krok a jeho dcera Libuše.
Kniha druhá
Ta je již podstatně konkrétnější a začíná mapovat období, které začíná rokem 1038. Kniha druhá končí rokem 1092, ve kterém došlo ke smrti krále Vratislava II, po kterém převzal žezlo Břetislav I. kterého Kosmas líčí jako velmi dobrého panovníka.
Kniha třetí
Hlavní postavou této části je Břetislav II., syn v druhé části chváleného panovníka. I tento jeho syn si získává Kosmův velký obdiv. Třetí díl kroniky končí rokem 1125, který je spojená se smrtí knížete Vladislava I. Tato část nebyla z důvody smrti autora zcela dokončena.
Vyvraždění Vršovců
Poslední díl má oproti předchozím netradiční název, a to Vyvraždění Vršovců. V této části se Kosmas opět vrací do minulosti, a to konkrétně k datu 28.10. roku 1108, kde popisuje scénu, která se odehrála na pražském tržišti. Jak už označuje samotný název tohoto dílo, je v něm popisováno vyvraždí zhruba 3000 členů rodu Vršovců.
