Jméno: Kronika
Zařazení: Literární pojmy
Přidal(a): Kristýna Hodonská
Kronika
- Vyobrazování skutečnosti, pomocí historickografických pramenů. Popisuje události, tak jak šli v dějinách za sebou. Psána může být veršem či prózou. Vznik se počítá již od Středověku.
- Kronika obsahuje rozsáhlejší formu a tím se liší od letopisů. Průběh je vyprávěn detailněji a patří k nejstarším metodám písemnictví.
- Dějiny jsou často psány bez ohledu na souvislosti a je nutno si je předat ústní formou.
- Sleduje delší časové úseky, obvykle je kronika publikací jednoho autora.
Kroniky dělíme na:
- Světové kroniky – zde najdeme údaje o stvoření světa až po současnost.
- Národní kroniky – podle jednotlivého národa, popisuje historii vzniku a uplynulých událostí.
- Městské kroniky – týkají se vzniku a historie měst a vesnic.
- Autobiografie a biografie
- Válečné kroniky – průběh a sled událostí bojů a válek.
- Cestovní kroniky
Mezi nejvýznamnější české kroniky patří:
- Kosmova kronika (Kronika Čechů) – patří k nejcennějším a nejstarším latinsky sepsaným dokumentem z 12. století, týkající se českého raného středověku a následujícího vývoje. Kromě strohých chronologických informací obsahuje také rčení, citáty, dialogy i zábavné historky. Kronika obsahuje lidové pověsti, které byly postupem času jmenovány národními pověstmi.
- Dalimilova kronika – Kosmův následovník Dalimil zvolil odlišnější způsob popisu. Jeho první česky psaná kronika je psána velmi stroze, neobsahuje žádné „odbočky“ a jinotaje. Je zde užit bezrozměrný verš, kterým se chtěl Dalimil přiblížit ústní formě. Čerpal ze zdrojů jiných kronikářů a tradice lidového vyprávění.
- Kronika česká – autorem je Václav Hájek z Libočan. Pochází z 16. století a vyobrazuje národní dějiny. Hájek ji zbeletrizoval, je psána velmi poutavě a čtivě, psána bohatým jazykem. Popularita této kroniky trvala až do 19. století a stala se inspirací a předlohou pro mnoho děl.
