Kniha: Marťanská kronika
Autor: Ray Bradbury
Přidal(a): me.182
Raymond Douglas Bradbury
– Narozen v r. 1920
– Americký romanopisec, povídkář, básník, esejista, autor divadelních her
– Autor hlásíc se svým dílem k humanistické,etické a poetické linii sci-fi lit.
– Klade si otázky, do jaké míry je rozmach techniky ještě humánní, zda slouží člověku nebo zda vede lidstvo na okraj propasti a záhuby
– Do dnešních dnů si nepořídil řidičák a zarytě odmítá počítače a internet, k životu a psaní mu stačí telefon a psací stroj
– Ve svém díle se zamýšlí nad bud.lidstva a etickými otázkami, které nastávají s bud.rozvojem vědy a techniky
– Přibližuje se Orwelovskému pojetí fantast.lit.
Díla:
– Novela 451 stupňů Fahrenheita – klasický román, spolu s Marťanskou kronikou vrcholné dílo. Pojednává o budoucím světě, kde je přísná cenzura a nakonec vedla k úplnému zákazu psaného slova
– Ilustrovaná žena
– Publikoval víc, než 30 knih, téměř 600 povídek a nespočet básní, esejí a divadelních her.
Marťanská kronika (1950)
Charakteristika jednajících postav v ukázce
Na jedné straně jsou pozemšťané, kteří chtějí kolonizovat Mars; negativní morální rysy (touha po bohatství, seberealizace, splnění snů, chování v mezních situacích).
Na straně druhé jsou Marťané. Mají schopnost telepatie a hypnózy, jsou ušlechtilý, žijí harmonický život a jsou technický vyspělý.
Celkově charakterizovat dílo, pojmenovat literární druh či žánr a vysvětlit podstatu tohoto žánru
Povídkový román (26 povídek) klasické prózy americké vědeckofantastické literatury. Hlavním tématem je fiktivní kolonizace Marsu Pozemšťany v letech 1999 až 2026. Podstatou tohoto díla je varování před zneužitím vědy a techniky. Autor odsuzuje dobyvatelské úsilí; výzva k lidštějšímu chování, kritika lidské malosti, životního stereotypu, bezohlednosti, konzumního způsobu života, honby za ziskem.
-konfrontace – většinou negativní, ale i pozitivní morální rysy POZEMŠŤANŮ (individualizované typy lidí, jejich touhy a vlastnosti – tolerance i opak, touha po bohatsví, seberealizaci, splnění snů, chování v mezních situacích) vs. MARŤANÉ – schopnosti telepatie a hypnózy, jejich civilizace, ušlechtilost, harmonický život, technická vyspělost.
Analyzovat stručně děj a kompozici celého díla
Děj se odehrává v letech 1999 až 2026 = období kolonizace Marsu. Dělí se na 3 okruhy:
– První okruh – o objevitelských výpravách na Mars
– Druhý okruh – o osidlování planety, setkání s původními obyvateli, šíření pozemských vlastností (touha po zbohatnutí, moci)
– Třetí okruh – po vypuknutí atomové války na Zemi, postupné vylidňování Marsu (původní obyvatelé podlehli pozemské infekci nebo byli vyhlazeni kolonizátory); osamělost těch, kteří zůstali. Nový přistěhovalci ze Země poučeni katastrofou chtějí založit lidštější mírumilovnou a kulturní civilizaci, žít v symbióze s původními obyvateli.
Některé povídky ukazují neúspěchy prvních expedic (Ylla, Pozemšťani) a postupné zalidňování Marsu po expedici třetí (Třetí expedice). Kolonizátoři s sebou přinášení své pozemské vlastnosti, touhu po seberealizaci (zelené ráno), po zbohatnutí (Mrtvá sezóna), svou samotu (Stáří).
Kromě Třetí expedice je to povídka Ylla, která popisuje úplně první kontakt. Ovšem kontakt Marťanů s Pozemšťany. Už v tomto dílku máme pocit, že Marťané by mohli být lidmi, možná ze sousedního státu, možná našimi sousedy za plotem. Seznámíme se tak s hlavními motivy povídky, které se prolínají příběhem, ve dvou postavách Ylly a Ylla. Do protikladu v podobě muže a ženy je tu postavena touha objevovat a poznávat, proti strachu z neznámého a nenávisti k cizímu.
Mrazivou a přitom vtipnou hříčkou jsou Pozemšťani. Druhá výprava se totiž dostane mezi duševně choré Marťany. Samozřejmě jsou obyvatelé Rudé planety obdařeni telepatií a tak mohou v očích ostatních vytvářet jiné vjemy toho, jak vypadají. Co by bylo vhodné učinit, abyste normální Marťany přesvědčili, že nejste jen excelentní halucinací?
Povídka ..ač bude stejně luna plát“ vypráví o čtvrté výpravě, která již dorazí na Mars, ale nalezne pouze prázdnou pustinu. Mars zdecimovaný pozemskou nemocí – spalničkami. Astronaut Spender je znechucen nad rouháním se a znevažováním vyspělé kultury ostatními členy výpravy a stává se psancem, zastáncem marsovských tradic, umění, historie.
Za zmínku určitě stojí Noční setkání, nejspíš paralela nepochopení dvou národů, kultur nebo jedinců mezi sebou. A zároveň ukazuje, jak je jednoduché dohodnout se, přestože si nerozumíme, ale i tak nevyhledáváme spory kvůli malichernostem.
„Tak se dohodněme, že se nedohodneme,“ navrhl Marťan. Co na tom záleží, kdo je Minulost a kdo Budoucnost, jen když oba žijeme, vždyť co má být, to bude, zítra, nebo za deset tisíc let. Jakpak víte, že támhlety chrámy nejsou chrámy vaší vlastní civilizace za nějakou stovku staletí, zřícené a rozbité? (str. 100)
Má duše se vznáší ve výši odráží nejspíš společenskou situaci v USA v padesátých letech, kdy rasová diskriminace černé populace získávala na oblibě mezi běloškým obyvatelstvem „pokrokového“ jihu. V tomto literárním dílku se černí rozhodli postavit si raketu a všichni zmizet, přičemž dojde ke konfliktu chlapce a jeho pána (zaměstnavatele). Pýcha, samolibost a zaslepenost nakonec ustoupí většině, ale i přesto je Samuel Teece schopen nálezt svou ztracenou důstojnost: „Všimli jste si? Jak je bůh nade mnou, až úplně do poslední chvilky říkal ,milostpane´!“ (str. 117)
Pocta a vzpomínka E. A. Poeovi vyznívá z práce Usher II, která kdysi vyšla i v ABC v komiksové podobě. Tato povídka je zároveň připomínkou rozsáhlejší práce 451 stupňů Fahrenheita. Zápletka je zrůdně jednoduchá. Pan William Stendahl a architekt Bigelow postaví, díky moci peněz, na Marsu dům po vzoru Poeovi povídky. S pomocí robotů dokáží oživit všechny postavy a zrůdy, které se v díle Poa vyskytovaly a nakonec pozvou významné členy, zejména z Ústavu pro výzkum morálních podmínek, lidstva, aby si zahráli role hrdinů příběhů jako: Jáma a kyvadlo, Vražda v ulici Morgue, či Sud vína Amontilladského. Krvavá řež může začít.
Marťan a Mlčící města jsou další delší útvary, lákající naši pozornost. První působí jako nostalgický, smutný, nešťastný a tragický. Jeden z posledních původních obyvatel Marsu změní svůj vzhled podle tajných myšlenek a podvědomých přání starého páru. Bohužel i přes naléhání nově nalezeného syna ho staříci vezmou do města (ta stará pohádka o Dvanáctero komnatách), kde ho začnou měnit touhy jiných lidí, až nakonec…
Druhá povídka je tragikomická a svou ironií děsivá. Jedno z klasických schémat románů, kdy se někde ocitne člověk úplně osamocen – řekněme projev patriotismu a přehnaného nacionalismu. Na Zemi vypukla krize a všichni opouští Mars. Zůstane na něm pouze Walter Griff, ačkoliv ne proto, že by se nechtěl vrátit s ostatními. Postupem času mu samota začíná vadit, když tu najednou zazvoní telefon! Skoro stejně děsivé a napínavé, plné očekávání jako nejkratší strašidelný příběh? (pro jistotu: Poslední člověk na Zemi seděl sám v místnosti. Když tu najednou někdo zaklepal na dveře…). Nejděsivější je nenaplnění očekávání. Člověk, který volal z jiného místa, byla žena…
Uběhne 21 let. Přijdou vlahé deště – hříčka s hlavním aktérem domem. I z něčeho tak obyčejného dokáže RayBradbury udělat srdceryvné drama.
Výlet na milión let završuje sbírku v podobě vyprávění o výletu jedné rodiny, která objeví jedny z posledních, vlastně prvních, Marťanů. Jeden z nejsilnějších zážitků a nejlepší literární konec: A ti Marťané na ně mlčky dlouho, dlouho hleděli z rozčeřené vodní hladiny…
Usher II.
Jeden bohatý muž se rozhodne postavit Usherův dům podle Poevi knihy. Na Marsu jsou tyto knihy přísně zakázány, a tak má na jeho dům přijít censor. Když vejde do domu je svědkem několika vražd, rozhodne se tedy odejít. Majitel domu mu však vysvětlí a ukáže, že se jedná pouze o roboty. Ostatní návštěvníci jsou pohoršeni, ale zároveň i rádi, že nejde o opravdové vraždy. Příběh však končí vtipně tím, že zemřeli opravdoví lidé, a i censor je vlastně jen robot, kterého majitel posílá zpět na úřad.
Jazyk a styl autora
Povídkový cyklus; Nový typ vědeckofantastické literatury(filozofická sci-fi), jiný od např. J.Verna (vize vědy a techniky se dostává do pozadí, do popředí se dostává předzvěst budoucnosti lidstva, vážné otázky mezilidských vztahů, morálky, způsobu života. Poutavé dobrodružné vyprávění.
Charakter doby – 2. Pol 20. Stol.
Světová literatura druhé poloviny 20. Století – po roce 1945 nastal velký rozmach sci-fi literatury, v níž spisovatelé podávají fiktivní obraz společnosti, života člověka i vědy(a to nejenom v budoucnosti),ale také přinášejí své vize v oblasti politické
-rozvíjí se také tzv.fantasy literatura
Vědecko-fantastická literatura
-žánr – SCI-FI – vědeckofantastická literatura, podává obraz toho, jaký by mohl být dopad obrovského rozmachu technických vymožeností na osobní život člověka, nezničí-li se lidstvo samo,..literatura, jejíž ambicí je vytvořit s pomocí vědy a věd.poznatků vizi budoucnosti, postavení člověka v budoucnosti
-žánr se postupně rozrůstal- nejprve klasické sci-fi-proniknutí člověka do kosmu, setkání s mimozemšťany, dále otázky vztahu člověka a techniky, lidi vs. Roboti,…
-vyčleňuje se tzv. FANTASY literatura- žánr fantastické literatury, typ literatury, který představuje určitou pohádku pro dospělé – střet dobra a zla – autoři volně využívají fantazii k míšení reálií různých dob – reálné i smyšlené situace(i nadpřir. Vlastnosti,síla,..), čerpá z bájí,mytologie,eposu, autor buduje imaginární svět jako alternativu světa skutečného – hlavně Tolkien a Pratchett
-zařazujeme sem i lit.,která vytváří vize moderní literatury – schopna lidmi manipulovat –vize totalitní společnosti, inspirované totalitními režimy(fašismus v Německu)
-tento typ lit.-založen na slovu a ilustraci, ale dnes už i KOMIKSOVÁ LIT. Nabývá významu – dnes už považována za seriózní lit.-co nejméně čtení, jednoduché věty, příběh stvárněn vizuálně, ne verbálně
Další autoři této doby –
– angl. – George Orwell– Zvíčecí farma, rok 1984
– J.R.Tolkien – Hobit, Pán Prstenů
– angl. – Arthur C.Clark-Vesmírná Odyssea
– franc.autor- Pierre Boulle – Planeta opic
– Američan ruského původu – Isaac Asimov – Já robot
