Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) byl rakousko-britský filozof, který zásadním způsobem ovlivnil logiku, filozofii matematiky a filozofii mysli ve 20. století. Jeho myšlení se dělí na dvě odlišná období, rané a pozdní, která se navzájem v mnohém popírají a nabízejí odlišný pohled na fungování řeči. Ačkoliv publikoval za svého života jen jednu filozofickou knihu, jeho posmrtně vydané spisy změnily směr moderní filozofie. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších myslitelů, jehož dílo zkoumá hranice jazyka, smyslu a toho, o čem lze smysluplně hovořit.
Život a osudy
- Narodil se do extrémně bohaté vídeňské rodiny, což mu zajistilo prvotřídní vzdělání, ale přineslo i psychické problémy a rodinné tragédie.
- Původně studoval inženýrství, avšak hluboký zájem o základy matematiky ho přivedl na univerzitu v Cambridge, kde se stal žákem Bertranda Russella.
- Během první světové války dobrovolně sloužil jako voják na frontě a právě v této době sepsal své klíčové rané dílo, Tractatus Logico-Philosophicus, ve snaze vyřešit všechny filozofické problémy.
- Po válce se vzdal svého obrovského dědictví, protože věřil, že své filozofické dílo dokončil, a pracoval jako zahradník, venkovský učitel a architekt.
- Jeho učitelská kariéra skončila neúspěchem kvůli jeho přísným metodám a konfliktům s vesničany, což ho uvrhlo do hlubokých depresí.
- Teprve diskuse s členy Vídeňského kroužku a návrat do Cambridge v roce 1929 ho přiměly přehodnotit své dřívější závěry a začít pracovat na zcela nové koncepci jazyka.
- Zbytek života strávil vyučováním v Cambridge, přičemž často unikal do samoty v Norsku nebo Irsku, aby mohl nerušeně přemýšlet.
- Během druhé světové války chtěl být užitečný, a tak pracoval inkognito jako sanitář v nemocnici v Londýně a později v laboratoři v Newcastlu.
- Zemřel na rakovinu prostaty v roce 1951, přičemž jeho poslední slova přátelům zněla: „Povězte jim, že jsem měl báječný život.“
Styl psaní a myšlení
- Jeho rané dílo, Tractatus, je charakteristické svou formou krátkých, číslovaných aforismů, které se vyznačují logickou strohostí a snahou o maximální přesnost.
- Pozdní tvorba, zejména Filozofická zkoumání, naopak opouští aforistický styl a využívá formu dialogu, otázek, myšlenkových experimentů a příkladů z běžného života.
- V pozdním období se záměrně vyhýbal akademickému žargonu a kladl důraz na analýzu běžného, každodenního jazyka v jeho přirozeném kontextu.
- Jeho styl je často vnímán nejen jako filozofický, ale i jako literární, pro svou schopnost vyjádřit hluboké myšlenky s úsporností a silným estetickým účinkem.
- Celé jeho dílo je prostoupeno snahou vyjasnit myšlenky a ukázat, jak filozofické problémy často vznikají z nepochopení logiky našeho jazyka.
Nejvýznamnější díla
Filozofické spisy
- Tractatus Logico-Philosophicus (1921) – Jediné za života vydané filozofické dílo. Jde o soubor precizně číslovaných aforismů, které se zabývají logickou strukturou jazyka, myšlení a světa a vymezují hranice smysluplné řeči.
- Filozofická zkoumání (1953) – Klíčové dílo jeho pozdního období vydané posmrtně. Radikálně v něm kritizuje své rané myšlenky z Traktátu, zkoumá jazyk jako sociální aktivitu a zavádí slavný pojem jazykových her.
- Modrá a Hnědá kniha (1958) – Soubor přednáškových diktátů pro studenty v Cambridge z 30. let. Tvoří myšlenkový most mezi jeho ranou a pozdní filozofií, zejména v oblasti filozofie mysli a jazyka.
- O jistotě (1969) – Sbírka poznámek z posledních let života, která představuje epistemologickou analýzu pochybnosti, vědění a jistoty, napsaná v reakci na filozofii G. E. Moora.
- Rozličné poznámky (1977) – Výbor z jeho deníků a poznámek, který obsahuje úvahy o kultuře, hudbě, náboženství, architektuře a obecně lidském údělu, stojící mimo jeho systematickou filozofii.
Filozofický kontext a vliv
- Je považován za ústřední postavu analytické filozofie a za iniciátora tzv. obratu k jazyku (linguistic turn), který přesunul pozornost filozofie na analýzu jazyka.
- Jeho dílo se dělí na dvě protichůdné etapy, které ovlivnily zcela odlišné myšlenkové proudy 20. století.
- Raná tvorba, reprezentovaná Traktátem, se stala hlavní inspirací pro logický pozitivismus Vídeňského kroužku, ačkoli on sám jejich úzkou scientifickou interpretaci často odmítal jako nepochopení mystického rozměru svého díla.
- Pozdní tvorba, soustředěná v posmrtně vydaných Filozofických zkoumáních, naopak radikálně kritizuje snahu o logickou dokonalost a zakládá filozofii běžného jazyka, která zkoumá jazyk v jeho praktickém užití a kontextu.
- Ačkoliv nepatřil k žádné literární skupině, jeho specifický styl psaní má nezpochybnitelnou literární a estetickou hodnotu, která ovlivnila i moderní literaturu, poezii a konceptuální umění.
Související autoři
Předchůdci a současníci v analytické filozofii
Bertrand Russell
- Britský filozof, matematik a logik, který byl Wittgensteinovým učitelem v Cambridge a zpočátku jeho velkým podporovatelem. Jejich dialog zásadně formoval ranou analytickou filozofii.
Gottlob Frege
- Německý matematik, logik a filozof, jehož práce na poli moderní logiky a filozofie jazyka představovaly klíčový výchozí bod pro Wittgensteinův Tractatus.
George Edward Moore
- Britský filozof a Wittgensteinův kolega z Cambridge. Jeho obhajoba ‚zdravého rozumu‘ se stala přímým podnětem pro Wittgensteinovy pozdní úvahy o jistotě a vědění.
Známé citáty
Z díla Tractatus Logico-Philosophicus
O čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet.
Z díla Tractatus Logico-Philosophicus
Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa.
Poslední slova
Povězte jim, že jsem měl báječný život.
Časté otázky k autorovi
Proč se Wittgensteinovo dílo dělí na rané a pozdní období?
Protože jeho pozdní filozofie, zejména ve ‚Filozofických zkoumáních‘, radikálně kritizuje a opouští základní myšlenky jeho raného díla, ‚Tractatus Logico-Philosophicus‘, především představu o jediném logickém řádu jazyka.
Jaký byl Wittgensteinův vztah k Vídeňskému kroužku?
Ačkoliv jeho ‚Traktát‘ byl pro Vídeňský kroužek klíčovou inspirací, Wittgenstein sám jejich logicko-pozitivistickou interpretaci odmítal a považoval ji za nepochopení jeho myšlenek, zejména etického a mystického rozměru díla.
Vydal Wittgenstein za svého života mnoho knih?
Ne, za svého života publikoval pouze jedinou filozofickou knihu, ‚Tractatus Logico-Philosophicus‘. Většina jeho slavných děl, včetně ‚Filozofických zkoumání‘, byla sestavena z jeho poznámek a vydána až posmrtně.
