Téma práce: M. Cvetajevová: Můj Puškin
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Simonvasut
Marina Cvetajevová byla ruská spisovatelka a básnířka 1. poloviny 20. století. Během svého života zažila mnoho útrap jako například smrt dcery v sirotčinci nebo poslání dcery i manžela do gulagu. Konec života strávila v bídě, a nakonec spáchala ze zoufalství sebevraždu. Tato autorka je významná pro české čtenáře zejména proto, že napsala několik děl o Čechách, kde také část života bydlela. Mimo jiné měla zajímavý vztah k dalšímu ruskému autorovi, Alexandru Puškinovi. Tento vztah popisuje ve svém díle Můj Puškin.
Ve svém díle Cvetajevová ze začátku popisuje svůj pohled na obraz z dětství, na kterém je vyobrazen souboj Puškina s Francouzem D’Anthes, který ho kvůli své nenávisti a závisti vyzval na souboj a smrtelně Puškina zasáhl do břicha. Podle mého názoru je na jejím vztahu k němu zajímavé, že ho osobně vůbec neznala, jelikož žili v úplně jiné době, poprvé se o něm dozvěděla ve třech letech a první věc, co o něm věděla byla, že ho zabili, nikoliv že byl básníkem. Cvetajevová dále píše o jeho “básnickém břichu”, do kterého byl zabit a píše: “… o toto břicho básníka, které tak často nebývá syté a ranou do něhož byl Puškin zabit…” Myslím si, že autorka tím poukazuje na bídu, ve které mnoho básníků žilo, a na to, že plno básníků nemělo co jíst. Zajímavé je že tento fakt použila právě ve spojení s Puškinem, který v bídě nežil. Podle mě Cvetajevovou velmi pohoršoval způsob Puškinovy smrti, jelikož pokaždé, když zaslechla pouhé “bolení břicha”, tak se jí vybavila právě smrt Puškina a s tím pocit soucitu. V závěru zmiňuje Puškinovu manželku Natalju Gončarovovou, o jejíž existenci se dozvěděla až v dospělosti a jejíž milenec byl právě Puškinův vyzyvatel D’Anthes. Popisuje jakési zklamání, že vesnické tragédie, které Puškin psal, nejsou pouhé mýty, ale mohou se stát realitou jako v případě smrti Puškina.
Podle mého názoru autorka tvrdila, že smrtí Puškina svět přišel o jedinečného umělce, což je určitě pravda. To usuzuji z části, kde píše: “Tím výstřelem nás všechny ranili do břicha.” Dále si myslím, že Marina Cvetajevová Puškina obdivovala a zároveň litovala a vytvořila si k němu zajímavý “vztah”, přestože se minuli téměř o 100 let.
Hodnocení: 1 = výborně
