Markéta Lazarová – rozbor díla k maturitě (3)

 

  Kniha: Markéta Lazarová

  Autor: Vladislav Vančura

  Přidal(a): Štěpán Cempírek

 

 

 

 

Autorem knihy je Vladislav Vančura. Český spisovatel, dramatik, filmový režisér a původním povoláním lékař. Narodil se 23. Června 1891. Byl popraven za heydrichiády 1. června 1942. Jeho díla obsahují řadu experimentů, což jsem zaznamenával sám a po přečtení řady recenzí o autorově tvorbě se mi potvrdilo, že je to pro Vančuru běžné. Jeho dílo je ovlivněno první světovou válkou a expresionismem. Byl členem KSČ, ale na rozdíl od jiných autorů, jako například u tvorby Jiřího Wolkera, jsem to při čtení této knihy nepociťoval. Ve stejné době tvořil  Karel Čapek. Jeho další významná díla jsou Rozmarné Léto nebo Poslední soud.

 

Román Markéta Lazarová vyšel poprvé roku 1931. Jedná se o baladickou prózu, věnovanou Jiřímu Mahenovi, který byl Vančurovým vzdáleným příbuzným. Na motivy této knihy byl v roce 1967 natočen film.

 

Král se snaží zbavit své území loupežníků. Vyšle oddíl vojáků, jejímž hlavním cílem je rodina Kozlíkova  a Lazarova. Kozlík vysílá k Lazarovi Mikoláše, aby dohodl spojenectví, ale je odmítnut a  vrací se na Roháček, sídlo Kozlíků. Kozlík se rozhodne syna pomstít a vydává se k Obořišti, Lazara skupina se ale přesunula pryč a Kozlík nechal Obořiště vypálit. Když se Mikoláš vzpamatoval, vypravil se na Obořiště pomstít se osobně.  Zmasakroval část Lazarovi tlupy a unáší Markétu, Lazarovu dceru.  Později se do sebe navzájem zamilují. Kozlíkova tlupa svádí řadu bojů proti vojsku.  V bitvě je zajat Kozlík. Příběh prolíná dějová zápletka s německým hrabětem Kristiánem a jeho synem, který se zamiluje do Kozlíkovi dcery Alexandry. Kniha končí popravou Kozlíka a jeho synů.

 

Příběh se odehrává v okolí Mladá Boleslavi nejspíše ve třináctém století. Jmenovitě je určeno pouze sídlo Kozlíkovi rodiny tvrz Roháček a Lazarovi rodiny tvrz Obořiště, jinak autor místa určuje pouze obecně, jako například les nebo louka.  Hlavní postavou knihy je jeden z mnoha Kozlíkových synů Mikoláš, dcera vůdce skupiny Lazarů Markéta, syn německého hraběte Kristiána Kristián, Kozlíkova dcera Alexandra a Kozlík. Autor mohl zvolit jako název knihy klidně Mikoláš Kozlík, protože tato postava je v knize zaznamenána mnohem obsáhleji a je pro příběh naprosto klíčová. Kniha zachycuje nejrůznější společenské vztahy a usilovně i vlastnosti postav, které jsou například u Mikoláše dost jasné.  Například v ukázce z knihy, kterou jsem si vybral, je vidět, jak skupina žen reaguje na Markétu snažící se napravit svoje provinění před kostelem. : Markéta se takto modlila ležíc na zemi a tu šla mimo ni klíčnice a přišedši mezi ostatní sestry pravila: „Sestry, sestřičky, před brankou, která je vedle východní brány, leží dívka. Viděla jsem, že má selské šaty a nebeskou tvář. Bude to nějaká kajícnice a její zpovědník ji zajisté posílá, aby plakala před naším chrámem. Pojďme, otažme se představené, zdali se jí líbí, abychom ji vedly do chrámu či do světniček. “ Poté se i představená obrací pro radu k něčemu mocnějšímu – k Bohu.

 

Dále je například zřetelná naprostá oddanost Kozlíkových lidí jejich vůdci Kozlíkovi, což je pochopitelné i ze strategických a logických důvodů, protože mnohokrát ukázal, že se o skupinu dokáže postarat a zabezpečit ji, což jsem si ověřil, když odnášeli před bitvou uschovat objemnou truhlu plnou zlata a šperků.

 

Z vlastností postav bych nejdříve rád zmínil Alexandru, která sice milovala Kristiána, ale po zjištění, že zešílel, neudržela svoji zbojnickou krev a zabila ho. Zde je ukázka, ve které se toto odehrálo. : Alexandru pak šálil hněv a zhrzení. Je ukrutnější než vy o sílu svého hněvu. Pokročila zvedajíc obušek, neptala se a nic neuvažovala a v úžasu či vzteku vedla ránu na neduživcovu hlavu. Kristián padl a leží drže sepjaté ruce u svých úst. Za krátkou chvíli zemřel.

 

Také rozhodné a drsné vlastnosti loupežníků, které na sebe často přejal Mikoláš a v průběhu celé knihy jsou jasně ukazovány. Je to například rozhodnost, touha po pomstě a cílevědomost. Všechny tyto vlastnosti jsou vidět v následující ukázce, kde se Markéta vrací, znesvěcena a zneužita Mikolášem,  domů za svým otcem Lazarem. Ten ji, i s okolním kolektivem, který k němu vzhlíží, zavrhl.: Po dvou dnech hněvu a pohrdání, jemuž se nic nevyrovná, jedna ze služek donesla Markétě šaty a zavolala ji k Lazarovi. Chudinka se oddává naději a vzápětí je opět zděšena, co uslyší? Je Mikoláš v Obořišti? Nepotkalo jej nenadálé neštěstí?

 

Nic v knize mi nepřišlo jako náhoda. Autor vždy vše jasně zdůvodnil. Při čtení knihy mi nepřipadalo, že něco zbytečně zdržuje děj. Je toho tak akorát, abych si dokázal dobře představit vše podstatné. Například okolnosti které vedly postavy k jejich činům. Také zajímavý jazyk mi byl příjemnou změnou, i když jsem si ze začátku myslel, že knihu nedočtu. Avšak později jsem se autorovým stylem sžil. Použita byla řada zajímavých lov jako například ´´přišedši´´ a také pár neotřelých přísloví. Do děje často vstupuje vypravěč, který se snaží povzbuzovat a lákat čtenáře nebo alespoň říct svůj názor na děj.

 

Zdroj informací o autorovi a okolnostech vzniku díla: wikipedia.org





Další podobné materiály na webu: