Mastičkář – rozbor díla k maturitě (2)

Mastičkář

 

Kniha: Mastičkář

Autor: Neznámý autor

Přidal(a): rockovaerika

 

Neznámý autor

Autor Mastičkáře není známý. Rozbor uvádí, že dílo patří do žákovského dramatu a autor byl nejspíše student.

 

Literárně-historický kontext

ČESKÁ LITERATURA VE STŘEDOVĚKU

-> Mezi měšťanskou literaturu patřilo i první satirické lidové drama a vůbec první české drama Mastičkář

 

Nejstarší česká dramatická tvorba

  1. století

-> dramatická tvorba je náboženského původu (jazyk: Staroslověnština, latina, později čeština), vychází z církevních obřadů

 

konec 12. století

 

  • dramatizace latinských textů evangelií v klášterech.
  • Hrají se náboženské hry tzv. pašijové hry = hry o ukřižování a vzkříšení Krista;

 

Velikonoce

Hry o třech Mariích: 3 Marie hledají v hrobě Krista, aby mohly pomazat jeho tělo vonnými mastmi a setkávají se s andělem, který jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých.

 

  • Hrají se mirákuly = hry se zázračnými prvky ze života svatých
  • Rozvíjí se i drama světské, které vychází z náboženského dramatu tzv. sotie = karnevalové hry se světskou tématikou zaměřené proti sociálním poměrům a církvi

 

Později se začal užívat český jazyk a přidávat komičnost – v polovině 14. století (za vlády Karla IV.)

 

Hry: Mastičkář

       : hra Veselé Magdalény

-> Dochovaly se pouze zlomky, hrála se o Vánocích nebo Velikonocích – pojednává o světici, která je zde představena jako lehká žínka

 

Rozbor díla: Mastičkář

MASTIČKÁŘ ( 1. pol. 14. stol.)

Staročeská fraška Mastičkář je velmi diskutované dílo českého středověku. Zachovaly se pouze dva zlomky(ani jeden se však nedochoval celý):

 

MUSEJNÍ– 431 veršů

  • skládá ze tří pergamenových dvoulistů
  • hry Tří Marií

 

DRKOLENSKÝ – 196 veršů

– v tomto zlomku se nachází necelá scéna mastičkářská a tři hry zachované

také ve zlomcích

 

Mastičkář je veršovaná satirická fraška (hra), zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Jde o nejstarší dochovaný doklad české dramatické tvorby z první poloviny 14. století. Dílo je koncipováno jako fraškovitá vložka (interludium) vsunutá do vážné duchovní hry o Třech Mariích, přičemž právě kontrast vysokého (náboženského) a nízkého (lidového, vulgárního) je pro jeho pochopení zásadní.

 

Námět, vzatý z všedního, lidového života, satirické pojetí, mířící proti křiklounským trhovcům a lékárníkům.

 

Mastičkář je jediný doklad frašky na velikonoční téma ve slovanském jazyce, který obsahuje 2 motivy: tři Marie nakupují masti= náboženský motiv x mastičkář Severín, jeho žena a sluha Rubín = lidový živel

 

  • hra podává výstižný obraz ze života chudiny a nemravného života mnichů
  • zesměšňuje středověké podvodné lékaře, ale neútočí proti společenským poměrům
  • má za úkol pobavit obecenstvo
  • jazyk je hovorový až vulgarní

 

Postavy:

Lze je rozdělit do dvou kritérií-postavy duchovní a světské. Do skupiny duchovní patří tři Marie – Máří Magdaléna, Marie, matka Jakubova, a Marie Salome (Panna Maria mezi nimi není). Ve skupině světské jsou to mastičkář Severín, jeho žena, sluhové Rubín a Pustrapalk a postava Žida se synem Izákem.

 

Jazyk a styl:

Vedle převažující češtiny se objevují celé latinské pasáže (v nářku tří Marií) a také krátké latinské verše střídající se s českými (tzv. makaronský verš). Zcela nepřehlédnutelné jsou vulgarismy, jejichž užití je zde jedním z pilířů humoru. Tím dalším jsou např. posměšná spojení mnichů se sexualitou či spojení mezi fonetikou němčiny s českými vulgarismy (Rubíne, vo pistu?tzn. wo bist du?(PIZDA-původně vulgárněji zadek)

 

Děj:

Děj není složitý a u obou dochovaných zlomků se překrývá. Severín prodává na trhu své masti. Jako pomocníka si najme výřečného Rubína, který k sobě později přibere druhého pomocníka, Pustrapalka. V tomto obrázku středověkého trhu se názorně odráží soudobý život. Reálné pojetí má za důsledek i lidový hovorový jazyk s jeho vulgarismy. Nevázaný humor prostupuje celý zlomek.

Rubín vychvaluje masti, když se blíží tři Marie a z části česky, z části latinsky lkají nad Kristem a žádají vhodné masti k balzamování jeho těla. Mezitím přichází Žid, který nese svého mrtvého syna Izáka. Severín mu potře hýždě kvasnicemi (možným překladem jsou také exkrementy), načež Izák vstává z mrtvých. Když chce Severín prodat Mariím masti se slevou (Krista bohužel oživit nedokáže), strhne se hádka mezi ním a jeho ženou.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.