Kniha: Mastičkář
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): rockovaerika
MASTIČKÁŘ ( 1. pol. 14. stol.)
Staročeská fraška Mastičkář je velmi diskutované dílo českého středověku. Zachovaly se pouze dva zlomky(ani jeden se však nedochoval celý):
MUSEJNÍ– 431 veršů
- skládá ze třech pergamenových dvoulistů
- hry Tří Marií
DRKOLENSKÝ – 196 veršů
– v tomto zlomku se nachází necelá scéna mastičkářská a tři hry zachované
také ve zlomcích
Mastičkář je veršovaná satirická fraška (hra), zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Je to nejstarší dochovaný doklad české dramatické tvorby, je z první poloviny 14. století.
Námět, vzatý z všedního, lidového života, satirické pojetí, mířící proti křiklounským trhovcům a lékárníkům.
Mastičkář je jediný doklad frašky na velikonoční téma ve slovanském jazyce, který obsahuje 2 motivy: tři Marie nakupují masti= náboženský motiv x mastičkář Severín, jeho žena a sluha Rubín = lidový živel
-> hra podává výstižný obraz ze života chudiny a nemravného života mnichů
-> zesměšňuje středověké podvodné lékaře, ale neútočí proti společenským poměrům
-> má za úkol pobavit obecenstvo
-> jazyk je hovorový až vulgarní
-> patří do žákovského dramatu – autor je nejspíše student
Postavy:
Lze je rozdělit do dvou kritérií-postavy duchovní a světské. Do skupiny duchovní patří jen tři Marie(Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), ve skupině světské jsou to Severín(mastičkář), Rubín(první sluha), Pustrapalk(druhý sluha), Severínova žena, Žid Abrahám a jeho syn Izák.
Jazyk a styl:
Vedle převažující češtiny se objevují celé latinské pasáže (v nářku tří Marií) a také krátké latinské verše střídající se s českými (tzv. makaronský verš). Zcela nepřehlédnutelné jsou vulgarismy, jejichž užití je zde jedním z pilířů humoru. Tím dalším jsou např. posměšná spojení mnichů se sexualitou či spojení mezi fonetikou němčiny s českými vulgarismy (Rubíne, vo pistu?tzn. wo bist du?(PIZDA-původně vulgárněji zadek)
Děj:
Děj není složitý a u obou dochovaných zlomků se překrývá. Severín prodává na trhu své masti. Jako pomocníka si najme výřečného Rubína, který k sobě později přibere druhého pomocníka, Pustrapalka. V tomto obrázku středověkého trhu se názorně odráží soudobý život. Reálné pojetí má za důsledek i lidový hovorový jazyk s jeho vulgarismy. Nevázaný humor prostupuje celý zlomek.
Rubín vychvaluje masti, když se blíží tři Marie a z části česky, z části latinsky lkají nad Kristem a žádají vhodné masti k balzamování jeho těla. Mezitím přichází Abrahám nese svého mrtvého syna Izáka. Severín mu potře hýždě kvasnicemi (možným překladem jsou také exkrementy), načež Izák vstává z mrtvých. Když chce Severín prodat Mariím masti se slevou (Krista bohužel oživit nedokáže), strhne se hádka mezi ním a jeho ženou.
ČESKÁ LITERATURA VE STŘEDOVĚKU
-> Mezi měšťanskou literaturu patřilo i první satirické lidové drama a vůbec první české drama Mastičkář
Nejstarší česká dramatická tvorba
- století
-> dramatická tvorba je náboženského původu (jazyk: Staroslověnština, latina, později čeština), vychází z církevních obřadů
konec 12. století
-> dramatizace latinských textů evangelií v klášterech.
-> Hrají se náboženské hry tzv. pašijové hry = hry o ukřižování a vzkříšení Krista;
Velikonoce
Hry o třech Mariích: 3 Marie hledají v hrobě Krista, aby mohly pomazat jeho tělo vonnými mastmi a setkávají se s andělem, který jim oznamuje, že Kristus vstal z mrtvých.
-> Hrají se mirákuly = hry se zázračnými prvky ze života svatých
-> Rozvíjí se i drama světské, které vychází z náboženského dramatu tzv. sotie = karnevalové hry se světskou tématikou zaměřené proti sociálním poměrům a církvi
Později se začal užívat český jazyk a přídavat komičnost – v polovině 14. století (za vlády Karla IV.)
Hry: Mastičkář
: hra Veselé Magdalény
-> Dochovaly se pouze zlomky, hrála se o Vánocích nebo Velikonocích – pojednává o světici, která je zde představena jako lehká žínka
