Jméno práce: Moje první demonstrace
Slohový útvar: Článek s prvky reportáže
Přidal(a): Veronikas
Když ne vy, tak my určitě!
„Stojím na smluveném místě a čekám na přátele. Pevně svírám svinutý transparent. Za chvíli to celé začne. Má první demonstrace.“ Kdybych si psala deník, takhle nějak by vypadal zápis z 15. března roku 2019. Tehdy se konala akce Fridays for future.
O co se jedná?
Hlavním tématem celé demonstrace jsou klimatické změny na Zemi. Organizace Fridays for future pořádají studentské demonstrace. Cílem je upozornit a varovat vládu ve všech zemích napříč světem, že nám mladým lidem, klimatické změny jedno nejsou a že nehodláme sedět a přihlížet tomu, jak naše planeta umírá. Pointou je ukázat, že nám záleží na naší budoucnosti a že jsme ochotni pro ni udělat co je třeba. Abych akci přiblížila, povím vám, jak přesně probíhala.
Jak to všechno proběhlo
Ten den svítilo sluníčko, už cestou na akci jsem byla příjemně nervózní a natěšená. V tramvaji se mnou sedělo několik demonstrantů, byli snadno poznat. I já jsem byla snadno poznat. Měli jsme pomalované tváře barvami a většina z nás nesla transparenty nespočetných barev a velikostí.
Všichni jsme měli společný cíl, a tím bylo Malostranské náměstí. Byl tam sraz pro všechny účastníky demonstrace. Proč sraz a ne rovnou místo konání? Protože Malostranské náměstí bylo nejen místem konání akce, ale i start pro hlavní část. Tou hlavní částí byl průvod či, jinak řečeno pochod Prahou. Tento pochod se táhl od Malostranského náměstí, přes Štefánikův most, kolem všech důležitých administrativních budov Prahy a zpět na Malostranské náměstí.
Po návratu z pochodu probíhaly proslovy nejen organizátorů akce, ale i různých studentů, kteří zastupovali buď školu, či jakoukoli organizaci se společným zájmem o klima. Všechny proslovy byly nesmírně inspirativní, plné energie a nadšení pro změnu.
Celá akce byla nabitá zvláštní agresivní, ale zároveň inspirativní a nadějeplnou energií. Kéž by šel popsat ten pocit. Stání v tom pětitisícovém davu. Všichni jsme se na sebe usmívali, pokřikovali a měli jednu myšlenku, která nás všechny spojovala. Ne nadarmo se říká že „V jednotě je síla.“ (ačkoliv nese toto heslo z historie jistou pachuť, je to prostě pravda). Celá Praha ten den jakoby ztichla, aby bylo slyšet jen společné burácení nespočetných hesel, která doplňovala už tak okouzlující atmosféru.
Myslím, že je toto téma velmi důležité a spousta lidí se stále chová, že jich to jaksi netýká. I to bylo cílem demonstrace – upozornit a probudit okolí. Všem bych doporučila účast na dalších plánovaných akcích, a aby se zapojili do projektu, který má smysl!
Hodnocení: 1/2 = výborně/chvalitebně
