Naši furianti – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Naši furianti

Autor: Ladislav Stroupežnický

Přidal(a): Kajuskaaa

 

 

 

 

 

 

 

 

Je divadelní hra poprvé uvedená v Národním divadle 3. května 1887. Hra neměla úspěch u diváku ani kritiky, která jí vyčítala příliš drsné zachycení povahy vesničanů a po šesti opakováních byla hra stažena z repertoáru. Ze známých herců při prvním uvedení hry hrál dědečka Dubských Jindřich Mošna.

 

 

BUŠEK: To ne! Ten punč platím já!

DUBSKÝ: O ne, Jakube, ten punč platím já!

BUŠKOVÁ: Starej, nepovol!

BUŠEK: A já povídám, že ten punč platím já!

DUBSKÁ: Filipe, nepovol !

DUBSKÝ : Já ho  platím, rozumíš ! To by bylo pěkný, aby se řeklo, že  mám v obci dva grunty a že jsem o smlouvách neplatil punč !

BUŠEK: A poslouchej, Filipe, ty snad říct, když já mám jen jeden grunt, že nemůžu ten punč zaplatit? A vidíš, teď teprve nepovolím, a kdyby mělo na to prasknout deset strychů pšeničných polí !

DUBSKÝ : No, no Jakube, tohle já nechtěl říct – já tě dokonce nechtěl urazit ! Hrom mě zab, že ne ! Ale platit budu já, už proto, že jsem starostou obce, rozumíš ! A to víš, já jdu na čest ! – Marku, přineste deset flašek punče !

 

 

Drama s podtitulem „obraz života v české vesnici o 4 dějstvích “ bývá považováno za první realistické české drama ; na základě jednoduché zápletky ohledně jmenování ponocného zobrazuje složité majetkové a povahové rozvrstvení postav z vesnického prostředí. Z pozorování rázovitých vesnických typů vyvodil lidové „furianství” jako nelíbivou obecnou lidskou vlastnost, podle níž furiantem označuje typ umíněného a zpupného člověka se sklonem k přeceňování sebe sama.

 

Místo a doba děje:

Obec Honice na Písecku

Rok 1869

 

Hlavní postavy:

Filip Dubský –  starosta obce, moudrý, spravedlivý, velmi tvrdohlavý

Bušek – Radní

Bláha – voják, vtipný, tvrdohlavý, poctivý

Fiala – krejčí, vypočítavý

Habršperk – švec

 

Děj:

Děj se odehrává v jihočeské vesnici Honice. Tamní obecní zastupitelé mají rozhodnout, zda dostane volné místo ponocného Bláha nebo krejčí Fiala. Bláha je podporovaný starostou Dubským a Fiala je podporovaný radním Buškem. Je rozhodnuto poté, když je nalezen anonymní dopis v němž se vyhrožuje požárem, bude-li zvolen Bláha. Bláhův přítel Habršperk  najde viníka, je to Fialova dcera Kristýna. Dubský s Buškem řeší kromě pracovních zájmů i záležitosti rodinné. Dubského syn se chce oženit s Buškovou dcerou. Ani jeden nechce sňatek svých dětí připustit. Všechno to ale nakonec dobře dopadne. Místo ponocného dostane poctivý Bláha a svatba syna Dubského a dcery Buška se následně odehraje.

 

Jazyk:

Používá dialogy, jimž nechybí humor a vtip. Dílo je tvořeno hovorovým jazykem, prokládaným jihočeským nářečím.

 

Autorův život:

Byl český dramatik a dramaturg Národního divadla. Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté musel pomáhat na rodinném statku. Tam se zakrátko při práci postřelil a následkem toho měl natrvalo zohavený obličej. Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista, ale později začal pracovat v Národním divadle. Od roku 1883 do své smrti v roce 1892 působil jako dramaturg Národního divadla.





Další podobné materiály na webu: