Jméno: Nový román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Název nový román představuje jen jedno z možných a používaných označení pro nový literární žánr, který se objevil ve druhé polovině dvacátého století a byl jakousi reakcí na krizi klasického románu tak, jak existoval již od doby realismu. Dalšími označeními, která se pro něj používají, jsou antiromán či abstraktní román.
Základní znaky nového románu
Nový román se snaží o zachycení a nové skutečnosti a nového člověka po konci druhé světové války. Představitelé nového románu se totiž domnívali, že stará původní koncepce románu z doby realismu, s jeho jednolitým dějem a čitelnými postavami, je již přežitá a není pro zachycení nové moderní společnosti dostačující. Nový román se stal součástí experimentálního proudu literatury, dochází v něm k porušení základního pravidla klasické literatury, a to jednoty místa, času a děje. Nový román se objevuje především v 50. letech ve Francii a navazuje na meziválečnou experimentální francouzskou a anglickou prózu. Základními znaky nového románu jsou narušení chronologii děje, nesnadná orientace v čase, neexistence vševědoucího vypravěče, tatáž situace je nahlížena z různých úhlů prostřednictvím různých postav, postavy jsou nezřetelné, často nemají ani jméno, jejich svět je chaotický, bloumají, hledají, a také experiment s jazykem. Nový román tak klade poměrně vysoké nároky na čtenáře, aby knihu pochopil tak, jak autor zamýšlel.
Významné nové romány a jejich autoři
Významnou autorkou nového románu byla francouzská spisovatelka Nathalie Sarrautová, která se snaží proniknout pod práh psychologie, do mimovolných pocitů a nálad, které nazývá „tropismy“. Za základ nového románu jako žánru bývá označována její stejnojmenná kniha Tropismy, která má sice podtitul román, ale ve skutečnosti se jedná o poměrně krátké útržkovité vnitřní monology, úryvky stavu mysli, v nichž postavy vykreslují samy sebe i další postavy.
Dalším francouzským představitelem nového románu byl Alain Robbe-Grillet, oceňovaný byl například jeho román s názvem Gumy, o tom, jak napsat detektivní román ze zcela jiného pohledu. Detektivní zápletka, vražda, kterou řeší detektiv, se nemůže dočkat klasického vyřešení, neboť místo toho, aby byla odhalována jedna záhada za druhou, záhad naopak přibývá a celá věc je stále složitější, vrahem je ve skutečnosti totiž sám detektiv.
