Kniha: O myších a lidech – recenze
Autor: John Steinbeck
Přidal(a): Zdvori
O myších a lidech (1992)
Novely Johna Steinbecka nesoucí název O myších a lidech (Of mice and Men) se ujal režisér Gary Sinise a dal tak roku 1992 vzniknout, podle mnohého nejpovedenější filmové adaptaci této knižní předlohy.
Sám Gary Sinise se ujal hlavní role, přičemž ztvárnil roli chytrého a přátelského George. Jeho parťákem se stal John Malkovich, který se znamenitě ujal role lehce mentálně postiženého, ač láskyplného Lennieho. V mnohých recenzích se tento herec shledal s pozitivní kritikou a dokoce i s výroky, že jde možná o jeho nejlepší herecký výkon. A já se osobně přikláním k tomuto názoru také. Ujmout se takovéto role není nic snadného, ale John Malkovich nedopustil, aby se jevila zaostalost jeho role přehnaně, nýbrž naprosto přirozeně. S občasnými komickými prvky se potom bezesporu stává ozdobou a jedním z hlavních motivů celého filmu. Ve vedlejších rolích se ve filmu objevili třeba Ray Walston jako Candy, Cesay Siemaszko jako farmářův syn Curley, Nebo Sherilyn Fenn jako půvabná Curleyho žena.
Celý děj se odehrává v období hospodářské krize a je příběhem dvou mužů, kteří pracují jako dělníci a putují tak za prací z jednoho místa na druhé. Jeden z nich je mentálně zaostalý Lennie, za kterého převzal péči přítel George. Přes své postižení je Lennie velmi pracovitý a hlavně silný. Mnohdy si však svou sílu neuvědomuje, což ho přivádí do nemalých problémů a což se mu nakonec stane osudným. Má obrovské potěšení z toho, když může hladit něco jemného a hebkého, a proto zbožňuje myši, štěňátka a podobná zvířátka.
Lennie a George měli společný sen o malém hospodářství, kde budou svými pány, a kde se bude moct Lennie starat o své vytoužené králíky, o kterých ve filmu často mluví. Proto také přijíždějí na farmu, kde chtějí vydržet co nejdéle, aby si na svůj sen vydělali, ale jejich cesta za vysněným hospodářstvím se brzy zkomplikuje. Problémy jim děla především správcův syn Curley, který se neustále snaží ostatním dokazovat svou převahu, a to asi kvůli své malé postavě a snad také kvůli žárlivosti na svou manželku, která se sama potuluje po ranči a snaží se navázat kontakt s ostatními muži.
U Lennieho se jednoho dne objeví Curleyho žena a chce si s ním povídat. Začne mu vyprávět o svém zpackaném životě, zatímco on mluví o svých králíčcích. Ona mu nabídne, aby si pohladil její vlasy, na které je náležitě hrdá. Lenniemu se to zalíbí a hladí ji stále silněji a silněji až Curleyho žena začne křičet. Lennie je celý vyděšený, ucpe jí ústa a drží hlavu. Při svém vyděšení si neuvědomí, jak silně ji tiskne a zlomí ji vaz. Ví, že provedl něco špatného a uteče. Když muži najdou Curleyho mrtvou ženu, vydají se Lennieho hledat a Curley ho chce patřičně ztrestat. George ví, kam se Lennie běžel schovat, jde za ním, a aby ho ušetřil krutému zacházení, zastřelí jej.
Sám jsem knihu Johna Steinbecka nečetl, proto ji s filmem porovnávat nemohu, nicméně podle spousty ostatních recenzí je hodnocen jako velmi zdařilé přenesení knihy na filmové plátno.
Toto zpracování také krásně vystihuje prostředí a podmínky pro život v době příběhu, které už sami o sobě byly velice složité. Osobně mě film velice zaujal a po jeho zhlédnutí jsem o něm ještě dlouho přemýšlel.
Hlavní myšlenkou celého příběhu je zachytit důležitost přátelství a lásky, a to nám v průběhu filmu hlavní hrdinové interpretují opravdu jedinečně.
Martin Zdvořáček, Gymnázium Jateční
