Josef Dobrovský (1753–1829) byl nejvýznamnější představitel českého osvícenství a zakladatel moderní slavistiky, který svým dílem položil základy spisovné češtiny. Celý život zasvětil kritickému zkoumání jazyka, literatury a historie, přičemž vždy upřednostňoval vědeckou pravdu před vlasteneckými mýty. Ačkoliv o budoucnosti českého národa a jazyka často pochyboval, jeho kodifikační práce umožnila jejich následný rozvoj. Psal převážně v němčině a latině, aby jeho poznatky byly přístupné mezinárodní vědecké obci. Kvůli svému nekompromisnímu postoji k historickým falzům si vysloužil přezdívku „modrý abbé“ a respekt napříč Evropou.