Pierre Corneille – životopis (2)

 

Jméno: Pierre Corneille

Přidal(a): David Hampl

 

Světově známý francouzský autor doby klasicismu, dramatik a básník, který byl oblíben i u tehdejšího francouzského dvora, především u známého kardinála Richelieu. Jedním z typických znaků jeho dramat je konflikt mezi citem a rozumem, který mnoho jeho hlavních hrdinů prožívá a kdy se musí rozhodnout mezi svými zájmy osobními a veřejnými. V souladu se znaky klasicismu často volí zájmy veřejné.

 

Život

Pierre Corneille se narodil 6. června 1606 ve městě Rouen v Normandii na severu Francie. Jeho otec byl královským advokátem a zároveň správcem lesů a vod v Rouenu, což jeho rodině zajišťovalo dobré finanční zázemí. Pierre Corneille měl ještě šest mladších sourozenců a jeho bratr Thomas se rovněž věnoval literatuře, nicméně úspěchů svého staršího bratra nedosáhl. Po vystudování jezuitské koleje začal Pierre Corneille na přání svého otce nejprve pracovat jako advokát.

Impulzem pro jeho literární dráhu byla údajně jeho mladická nenaplněná láska k vysoce postavené vdané dámě. Psaní ho začalo bavit natolik, že se brzy literatuře začal věnovat naplno. Vzhledem ke svým politickým stykům byl v roce 1634 osloven, aby napsal oslavnou báseň na počest krále Ludvíka XII. a kardinála Richelieu. Tato báseň získala velký ohlas a kardinálovi se líbila natolik, že se Pierre Corneille stal jedním z jeho blízkých přátel.

Přátelství s vlivným kardinálem Pierru Corneille přináší mnoho výhod a umožňuje mu psát další dramata. V jeho divadelních hrách je patrná nejen inspirace antikou, což je charakteristické pro klasicismus obecně,  ale také inspirace morálkou a filozofií křesťanskou. V roce 1637 je slavnostně uvedena jeho tragédie Le Cid, která si získala i obdiv samotného francouzského krále. Díky intervenci svého přítele kardinála Richelieu se Pierre Corneille, i přes počáteční nesouhlas jejího otce, oženil s dívkou jménem Marie a měl s ní celkem šest potomků. V polovině sedmnáctého století se stal členem známé Francouzské akademie, jejíž funkcí bylo mimo jiné dohlížet na čistotu francouzského jazyka. Pierre Corneille zemřel v Paříži 1. října roku 1884.

 

Dílo

Le Cid

Nejznámější dílo Pierra Corneille z roku 1637. Jedná se o veršovanou divadelní hru, která byla svým tématem inspirována španělskou historií. Děj dramatu tvoří známý příběh o lásce Cida neboli legendárního španělského šlechtice Dona Rodriga a dívky jménem Chimeny. Oba se navzájem hluboce milují a chtějí se vzít. V době, kdy má dojít k očekávané svatbě, se ale situace zkomplikuje, neboť Chimenin otec urazí otce Dona Rodriga. Podle tehdejších zásad musí Don Rodrigo čest svého otce pomstít. Z tohoto důvodu tak dochází k souboji, ve kterém Don Rodrigo Chimenina otce zabije. Chiména tak musí opět v souladu s tehdejšími pravidly cti požádat krále o Rodrigovu smrt. Don Rodrigo tato pravidla chápe a v dojemné scéně dokonce sám Chimeně nabízí svůj vlastní meč a žádá ji, aby ho zabila. Ona ho ale stále, navzdory všemu, velmi miluje a zabít ho nedokáže ani nechce. Později se Don Rodrigo dostává do služeb krále a vybojuje důležité vítězství nad Maury. Tímto statečným činem získá přídomek Cid, který je odvozen z arabského slova, které znamená „pán“. Vše nakonec dobře dopadá, král rozhodne, že Rodrigo a Chimena se mohou vzít, Cid totiž odčinil svou vinu svými hrdinskými činy ve službách vlasti. Hlavním tématem je konflikt mezi citem a rozumem, rozum ve spojení se společenskými zájmy ve hře sice vyhrává, přesně tak, jak je pro klasicismus typické, ale závěr dramatu je překvapivě optimistický. Hra má pět dějství a vedle Molierových dramat je považována za jednu z nejlepších divadelních her celého období klasicismu.

Polyeuktos

Divadelní hra, která se zabývá především otázkou víry a časově se odehrává v době, kdy byla Arménie součástí Římské říše. Hra zachycuje životní příběh arménského šlechtice, svatého Polyeukta, který přijal křesťanství, ale pro svou víru byl nakonec zabit. Jeho mučednická smrt je ale následně impulzem, který přivede ke křesťanství i další členy jeho rodiny. Hra byla poprvé uvedena roku 1643.





Další podobné materiály na webu: