Romeo, Julie a tma – rozbor díla (2)

 

Kniha: Romeo, Julie a tma

Autor: Jan Otčenášek

Přidal(a): Jazyka

 

 

 

Jan Otčenášek:

– prozaik a autor románů z doby okupace, filmový a televizní scénárista a autor mnoha rozhlasových her.
– narodil se v rodině truhláře, vystudoval a odmaturoval na obchodní akademii.
– byl krátce nasazen na práce v Německu, v letech 1944 – 45 pracoval v továrně Avia Letňany, kde byl činný v ilegální skupině mládeže Předvoj.
– po 2. světové válce začal Jan Otčenášek studovat estetiku na FF UK, ale z rodinných důvodů nemohl studia dokončit.
– v roce 1960 se rozhodl pro svobodné povolání jako spisovatel. Od roku 1973 pak začal také pracovat jako dramaturg Filmového studia Barrandov.
– hlavní myšlenkou díla Jana Otčenáška je, že člověk má hledat své vlastní cíle a nepodléhat pohodlné, ale prázdné přizpůsobivosti. Zásadní otázka, jak se člověk vyrovnává se současnou dobou a svým okolím, byla pro něho vázána otázkou, jak se člověk dovede vyrovnat sám se sebou.
– v roce 1959 byl podle knihy natočen film a v roce 1997 byla vytvořena stejnojmenná televizní adaptace.

1. Místo a doba děje:

Děj se odehrává v Praze roku 1942. Začíná krátce před 27. květnem, kdy došlo k atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

2. Námět, dějová osa:

Osmnáctiletý maturant Pavel potká v parku osamělou brečící dívku jménem Ester. Dozví se od ní, že je Židovka, která měla být deportována spolu s rodiči do koncentračního tábora. K transportu se ale nedostavila. Pavlovi je Ester líto a poskytne jí k bydlení svůj skromný, studentský pokojík, který sousedí s krejčovskou dílnou jeho otce. Pavel dívku schovává v naprosté tajnosti. Nesvěří se ani svým rodičům, dokonce jim časem musí začít lhát. Nosí dívce jídlo a tráví s ní veškerý volný čas. Oba mladí lidé se do sebe zamilují. Ester často vzpomíná na domov, rodiče a dětství. Mezitím je v zemi spáchán atentát na říšského protektora Heydricha. Následuje tvrdý režim zvaný heydrichiáda. Zákazy vycházení po deváté hodině a nekončící popravy na Kobyliské střelnici. Pavel ji ale tuto skutečnost zamlčí. Když pak každý den čte dlouhé seznamy zastřelených lidí, uvědomuje si Pavel, že schovávání Židů je trestné a že za tento čin se platí životem. Uvědomuje si, že nevystavuje nebezpečí pouze sebe, ale i rodiče a obyvatele celého domu. Obává se toho, aby Ester nikdo neudal. Pavlův otec nakonec Ester objeví a navrhne Pavlovi, že bude lepší, když Ester převezou k příbuzným na venkov, kde bude snazší ji schovat. Oba se těší na společnou budoucnost.
Den před odjezdem Němci v návaznosti na objevení parašutistů v suterénu nedalekého kostela uspořádají velkou razii a uzavřou ulice. Všude se ozývá střelba a motory vojenských vozidel. Začne se proslýchat, že gestapo prohledává domy. Ester ve strachu, že Pavel by mohl být kvůli ní popraven spolu s jeho rodiči, vybíhá z domu a na útěku je nacisty zastřelena. Pavel ztrácí smysl života, uvažuje i o sebevraždě. Kniha končí tím, že Pavel nakonec zjišťuje, že chce žít dál.

3. Hlavní postavy, jejich charakteristika:

Pavel – Student a maturant. Probíhající válka se ho sice dotýká, ale jde jakoby mimo něj. To se změní s příchodem Ester, kdy poprvé pocítí její tíhu. Pomoc židovské dívce bere jako samozřejmost, bere to jako ukázku lidství. Je citlivý, ale zároveň silný a odhodlaný v boji za správnou věc.
Ester – Židovská dívka, která byla předvolána k transportu do Terezína, na který nedorazila.
Pavlův otec – Starší muž, který vlastní krejčovskou dílnu. Na Pavla ve všem spoléhá. Pozná, že mu Pavel lže, ale nedá to na sobě vědět a nevyptává se. Když přijde na to, že Pavel ukrývá židovku, snaží se mu pomoci pod podmínkou, že se nic nedoví Pavlova nemocná matka.
Krejčí Čepek – Spolupracovník Pavlova otce. Odbojný a hrdý Čech, kritizuje Němce a postaví se Rejskovi, který chce udat Ester. Za svou kritiku a protiněmecké poznámky je v dílně často kritizován.
Rejsek – Bydlí ve stejném domě, ve kterém je krejčovská dílna. Je to nečestný člověk a sympatizant němců, alkoholik a udavač. Přijde na přítomnost Ester v domě a bojí se, že na její přítomnost přijdou Němci.


4. Autorův záměr (hlavní myšlenka díla):

Protest proti fašismu, rasismu, udavačství. Zdůrazňuje šlechetné vlastnosti, jako je odvaha skrývat Žida a tím žít s pocitem, že Němci můžou zavraždit jeho i všechny jeho rodinné příslušníky.

5. Umělecké a kompoziční prostředky:

V novele je použita spisovná (hovorová) čeština. Vypravěč ke čtenáři promlouvá spisovným, lyrizovaným jazykem, hraje si se slovy. Zároveň však ví, jak pomocí pomlk a krátkých či nedokončených vět vytvořit napětí. Jazyk postav je poté hovorový, plný slangu i nespisovných slov. Bohaté dialogy mají spád; autor ukazuje mistrné ovládnutí přímé i nepřímé řeči. K dramatizaci však velkou měrou přispívají i vnitřní monology postav plné nejistoty a pochybností, jež bývají umocněny četnými otázkami.





Další podobné materiály na webu: