Sedmiletá válka v Evropě – čtenářský deník (výpisky)

 

Kniha: Sedmiletá válka v Evropě

Autor: František Stellner

Přidal(a): Artem Cherednychenko

 

Bibliografické údaje: Praha, Libri, 2000

 

I. VELMOCI A MOCNOSTI

• Věk rozumu a osvěty

Sedmiletá válka se odehrávala v období známém jako Věk rozumu a osvěty, kde byly myšlenky osvícenství rozšířený v Evropě. Válka měla dalekosáhlé důsledky na evropskou politiku a mocenské struktury.

• Válečné umění

Sedmiletá válka byla poznamenána novými strategiemi a taktikami, včetně lepší organizace armád, logistiky a modernějších vojenských technologií.

• Británie a Hannoversko

Británie hrála klíčovou roli ve válce a měla široké impérium, včetně kolonií v Severní Americe, Asii a Africe. Hannoverský král, Jiří II., byl také britským králem, což přineslo Hannoversko do spojenectví s Británií.

• Francie

Francie byla jednou z hlavních účastníků sedmileté války a měla silnou vojenskou tradici. Francouzský král Ludvík XV. se snažil rozšířit francouzské impérium v Severní Americe a Indie.

• Rakousko

Rakousko bylo další důležitou silou, s cílem posílit své postavení ve střední Evropě. Marie Terezie byla panovnice Rakouska a vedla diplomatické snahy o získání podpory proti Prusku.

• Římsko-německá říše a Polsko

Římsko-německá říše byla rozdrobená a nejednotná, ale některé státy se zúčastnily války na straně Rakouska. Polsko bylo v té době rozděleno a bylo vystaveno vnějším tlakům.

• Prusko

Pruský král Fridrich II., známý jako Fridrich Veliký, hrál klíčovou roli v konfliktu. Prusko bojovalo o udržení svého postavení v Evropě a proti koalici proti němu.

• Rusko

Ruská carevna Alžběta I. a později carevna Kateřina II. vedly Rusko do války s cílem rozšířit svou moc východním směrem.

 

II. DIPLOMATICKÁ REVOLUCE

• Krize v koloniích

Sedmiletá válka zahrnovala i konflikty v koloniích, zejména v Severní Americe (tzv. Francouzsko-indiánská válka).

• Kounic

August Maria Kounic byl český šlechtic a člen rodu Kouniců. Sloužil v diplomatických službách Svaté říše římské a Rakouska. Během sedmileté války se snažil udržet neutralitu nebo spojenectví s Pruskem, což bylo v zájmu Rakouska vzhledem k hrozbě francouzsko-rakouské koalice. Jeho diplomatické úsilí přispělo k udržení rovnováhy v této obtížné situaci a mělo významný vliv na evropskou politiku v době sedmileté války.

• Britové zostřují napětí

Británie se snažila posílit svou globální dominanci a v Evropě se angažovala v boji proti Francii a jejím spojencům.

• Na petrohradském dvoře

Ruská politika byla důležitým faktorem, zejména pod vedením carevny Alžběty I.

• Schůzka v Babiole

Tato schůzka zahrnovala významné evropské mocnosti a sloužila k diskuzi o diplomacii a možných spojenectvích.

• Britsko-ruská subsidiární smlouva

Vzájemná dohoda mezi Británií a Ruskem sloužila k posílení jejich spojenectví v rámci sedmileté války.

• Westminsterská konvence

Tato dohoda mezi Británií a Pruskem měla za cíl koordinovat své vojenské akce v boji proti francouzsko-rakouské koalici.

• Konec starého systému

Sedmiletá válka a následné diplomatické aktivity představovaly konec starých mocenských struktur v Evropě.

• „Nová“ Bestuževova politika

Bestužev, ruský diplomat, inicioval politiku, která měla posílit ruský vliv v evropských záležitostech.

• Válka v zámoří

Sedmiletá válka měla značný vliv na koloniální konflikty, zejména v Severní Americe a Indii.

• Pruský úder

(1756) Pruský král Fridrich II. provedl úspěšný vojenský tah, kterým získal výhody na bojišti.

 

III. PRVNÍ BOJE A DOTVOŘENÍ KOALICÍ (1756)

• Saská operace

Fridrich II. Pruský provedl invazi do Saska, což bylo jedním z prvních vojenských akcí sedmileté války.

• Bitva u Lovosic

Klíčová bitva v průběhu Saské operace, kde pruská armáda porazila saské vojsko, čímž začala ofenzívu proti spojeným silám Rakouska, Francie, Ruska a dalších států.

• Tabor u Pirny

Další klíčová bitva v rámci saské operace, která přispěla k pruskému úspěchu v počáteční fázi války.

• Reakce na válku ve střední Evropě

Po prvních vojenských akcích začaly další evropské mocnosti reagovat na situaci ve střední Evropě. Diplomaté evropských mocností pracovali na formování spojenectví a koordinaci vojenských operací proti Prusku.

• Říše proti agresorovi

Několik evropských mocností se spojilo proti Prusku, které bylo vnímáno jako agresor v konfliktu.

• Ruští maršálové:

Ruská vojska, pod vedením generálů Apraksina a Buturlina, se zapojila do konfliktu na straně koalice.

• Přípravy na válku

Mnoho evropských mocností začalo intenzivně připravovat své armády na válečné operace.

• Švédové opět v sedlech

Švédsko, které bylo v minulosti významnou evropskou mocností, začalo znovu zvyšovat svůj vojenský význam.

• Druhá Versailleská smlouva

Známá také jako Druhá drážďanská smlouva, byla podepsána mezi Pruskem a Rakouskem v červenci 1757, ale nedokázala zastavit válku.

 

IV. NEJVĚTŠÍ BITVY (1757)

• Tažení v Čechách

Bitva u Prahy (6. května 1757):

Klíčová bitva tažení v Čechách, kde pruský král Fridrich II. utrpěl porážku od rakouských sil pod velením Karla Alexandra Lotrinského.

• Daunův triumf u Kolína

Bitva u Kolína (18. června 1757)

Rakouský generál Daun dosáhl vítězství nad pruskými silami, což mělo za následek ztrátu strategické pozice Pruska v Čechách.

• Neslavný pruský ústup

Po porážce u Kolína se Prusové stáhli a upadli do strategických obtíží.

• První boje na vestfálské frontě

Bitva u Hastenbecku (26. července 1757) Francouzsko-imperiální vojsko porazilo britské síly pod velením vévody z Cumberlandu, což vedlo k francouzské kontrole nad severním Německem.

W. Pitt a příměří z Kloster Zevenu (8. září 1757) Britský státník William Pitt získal významné postavení a uzavřel příměří s Francií.

• Rusové pochodují na západ – V této fázi války se Prusové ocitli na ústupu před spojenými silami Rakouska, Ruska a Francie.
• Boje ve Slezsku, Sasku a Pomořansku

Bitva u Rossbachu (5. listopadu 1757) Klíčová bitva, ve které pruský král Fridrich II. dosáhl vítězství nad francouzskými a rakouskými silami.

• Pruské neúspěchy ve Slezsku

Prusko čelilo neúspěchům ve Slezsku, kde byla několik měst, dobyto rakouskými a ruskými jednotkami.

• Bitva u Leuthenu (5. prosince 1757)

Další vítězství Fridricha II. nad rakouskými silami, což dočasně obrátilo vývoj války ve prospěch Pruska.

• Obrat ve prospěch Pruska

Vítězství v bitvě u Leuthenu umožnilo Prusků udržet Slezsko a znovu získat strategickou iniciativu.

 

V. TAŽENÍ V LETECH 1758-1759

• Rusové ve Východním Prusku

Ruské vojsko vpadlo do Východního Pruska a vedlo boje proti pruským silám.

• Úspěchy Ferdinanda Brunšvického

Ferdinand, vévoda z Brunšvicka, dosáhl úspěchů vedením pruských sil.

• Obléhání Olomouce (1758)

Rakouská vojska obléhala Olomouc, což byla součást konfliktu v rámci sedmileté války.

• Operace rakouských spojenců

Rakouské spojence podporovaly operace, které měly oslabit pruskou pozici ve střední Evropě.

• Bitva u Zorndorfu (25. srpna 1758)

Pruský král Fridrich II. utrpěl porážku od ruských sil v bitvě u Zorndorfu.

• Švédové opět u Fehrbellinu

Švédové provedli operace u Fehrbellinu v Německu.

• Bitva u Hochkirchu (14. října 1758)

Rakouská armáda dosáhla vítězství nad pruskými silami.

• Bilance roku 1758

Rok 1758 byl vyvážený  s úspěchy a neúspěchy na obou stranách konfliktu.

• Příprava nového tažení

Strany konfliktu se připravovaly na další tažení, přičemž strategické plány se utvářely na základě zkušeností z předešlých bojů.

• Nový ruský velitel

Změny v ruském velení měly vliv na strategii a průběh války. (hrabě P. S. Saltykov)

• Francouzské síly iniciovaly ofenzivu v některých částech fronty.
• Pruský generál Wedell utrpěl porážku od ruských a rakouských sil.
• Bitva u Kunersdorfu (12. srpna 1759)

Pruská armáda pod vedením Fridricha II. utrpěla katastrofální porážku od rusko-rakouských sil.

• „Zázrak Braniborského domu“

Odkazuje na následné sčítání pruských vojsk po bitvě u Kunersdorfu a snahu obnovit pruskou armádu.

• Francouzské síly připravovaly invazi do Britských ostrovů.
• Bitva u Maxenu (20. listopadu 1759)

Pruská armáda pod vedením Fridricha II. utrpěla další porážku, tentokrát od rakouských sil.

 

VI. O BYTÍ A NEBYTÍ PRUSKA (1760-1761)

• Spory mezi spojenci

Během války se objevovaly rozpory mezi členy koalice, což mělo vliv na koordinaci vojenských akcí.

• Zajetí generála Fouquého (1760)

Pruský generál Fouqué byl zajat, což oslabilo pruskou pozici v konfliktu.

• Další pruské neúspěchy

Prusko čelilo dalším vojenským neúspěchům, což vedlo ke ztrátám území a prestiže.

• Bitva u Lehnice (15. srpna 1760)

Pruská armáda pod vedením Fridricha II. dosáhla vítězství nad rakouskými silami.

• Pomořanské bojiště

Boje na pomořanském bojišti ovlivňovaly průběh války v této oblasti.

• Hrabě Buturlin

Ruský hrabě Buturlin hrál významnou roli v taženích a bojích ve střední Evropě.

• Obsazení Berlína (1760)

Rakouské a ruské síly obsadily hlavní město Pruska, což byla ponižující událost pro Fridricha II.

• Obléhání Weselu a bitva u Torgau

Bitva u Torgau byla jednou z největších střetnutí války, kde se střetly pruské a rakouské síly.

Kounicovy úvahy o míru:

Diplomat Kounic přemýšlel o možnosti uzavření míru a ukončení konfliktu.

• Nový britský král

Nástup nového britského krále Jiřího III. měl vliv na politiku a podporu války.

• Ofenziva Ferdinanda Brunšvického (1761)

Ferdinand Brunšvický inicioval ofenzivu v západní části fronty.

• Strany konfliktu připravovaly nové operační plány na následující rok.
• Boje ve Slezsku měly významný dopad na vývoj války.
• Tábor u Bunzelwitzu (1761)

Pruské vojsko pod vedením Fridricha II. utrpělo neúspěch při pokusu o obléhání rakouské pevnosti.

• Dobytí Kolbergu (1761)

Pruské vojsko podařilo ubránit pevnost Kolberg, což bylo jedno z mála pruských úspěchů v tomto období.

 

VII. POSLEDNÍ BOJOVÉ AKCE (1762)

• Pokus o mírový kongres

Snahy o ukončení války vedly k pokusům o mírový kongres, který by vyjednal podmínky pro ukončení konfliktu.

• Válka na Pyrenejském poloostrově

Boje probíhaly také na Pyrenejském poloostrově, ovlivňující konflikt a geopolitické rovnováhy.

Portugalská fronta:

Boje v Portugalsku ovlivňovaly válku a konflikt na Pyrenejském poloostrově.

• Carevna zemřela, ať žije mír!

Smrt carevny Alžběty Petrovny vedla k nástupu cara Petra III., který byl nakloněn k ukončení války.

• Už ani libru pruskému králi

Británie poskytovala finanční prostředky Pruskému králi, což mu umožnilo udržet svoji armádu a pokračovat v boji, ale s tím přestály.

• Poslední boje

Poslední vojenské akce probíhaly ve snaze ovlivnit konečné podmínky míru.

Z nepřátel spojenci

• Některé země, které byly původně ve válce na různých stranách, se spojily ve snaze dosáhnout mírové dohody.
• Poslední vojenské operace se soustředily na oblasti Slezska a Kladsko.
• Španělské snahy o získání Gibraltar a Menorky skončily neúspěchem.
• Poslední bitva

Poslední bitva sedmileté války byla vybojována před dosažením mírové dohody.

 

VIII. MÍROVÉ SMLOUVY A BILANCE (1756–1763)

• Versailleský mír (10. února 1763)

Mírová smlouva mezi Velkou Británií, Francií a Španělskem byla podepsána v paláci ve Versailles. Tato smlouva ukončila koloniální aspekt sedmileté války a měnila politické hranice v Severní Americe.

• Hubertusburský mír (15. února 1763)

Mírová smlouva mezi Pruskem a Rakouskem byla podepsána v Hubertusburgu. Tato smlouva ukončila boje ve střední Evropě.

• Smutná bilance

Sedmiletá válka měla za následek obrovské lidské ztráty, ekonomické obtíže a významné politické změny. Zanechala po sobě smutnou bilanci na obou stranách konfliktu.

• Poražení

Několik evropských mocností, včetně Francie, Španělska a Rakouska, se ocitlo poraženo v konfliktu. Sedmiletá válka znamenala pro ně ztráty na území i politický vliv.

• Vítězové

Pruské království, pod vedením Fridricha II., vzešlo jako jedna z hlavních vítězných stran sedmileté války. Velká Británie získala kontrolu nad některými koloniemi.

• Viníci

Viníci konfliktu byli mnozí – od komplikovaných diplomatických vztahů před válkou po spory o koloniální území v Severní Americe.

• Ztroskotání protipruské koalice

Navzdory počátečním neúspěchům a izolaci Pruska v rámci evropské koalice se Fridrich II. podařilo udržet svou moc a získat strategické výhody na konci války.

• Slovo na závěr

Sedmiletá válka zásadně ovlivnila evropskou politiku, změnila mocenské rovnováhy a přispěla k formování budoucích konfliktů. Je považována za jednu z předehr konfliktů, které vedly k pozdější Velké francouzské revoluci a Napoleonovým válečným tažením.

 

Komentář

Co se týče hodnocení samotné knihy, nemůžu k tomu moc říct. Osobně si myslím, že naučná literatura nemůžu být hodnocená z literární stránky. Však knížka je hezký zpracována a uspořádána. Text je jednoduchý a srozumitelný a není tam moc zbytečných informace. Celkově autor velmi stručně a přehledné popisuje velmi složitou a velkou událost 18. století. Ohledně sedmileté války lze říci, že ona byla jedním z klíčových momentů v evropských dějinách, který ovlivnil geopolitické, ekonomické a sociální události v následujících desetiletích. Její důsledky byly komplexní a dotkly se mnoha veci v evropské společnosti a politice.