Válka s mloky – rozbor díla k maturitě (čtenářský deník)

 

Kniha: Válka s mloky

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Makkynka

 

 

 

 

LITERÁRNÍ TEORIE

Forma

 

Obecná charakteristika díla:

Lit. Druh: epika

Lit. Žánr: varovný román, částečně ve formě novinových zpráv a dopisů, sci-fi

Lit. Směr: česká literatura 20. Století

 

Organizace jazykových prostředků: próza

Slovní zásoba:slovní zásoba se odvíjí od toho, zda to je zrovna článek z novin,deníkový záznam nebo oficiální vypravování. Jednoduchý, spisovný, neutrální, cizí slova ( angličtina) nejdeme zde ale i slangová slova, argot

Stylistická charakteristika textu:

–          Hlavní téma střet mločí a lidské civilizace

–          Rozdělen do 3 knih = 1.epika,dobrodružný žánr, satira, humor, 2. soubor novinových zpráv a výstřižků pana Povondry, 3.strohý reportérský záznam o konfliktu-publicistický styl

–          Velká slovní zásoba, rozvinuté věty

–          mloci nepotřebují radost ze života, přátelství, lásku, pouze pracují pro své společenství – podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu (později v komunistickém Československu – 50. léta)

 

Obsah

Tematická výstavba: próza

Vypravěč:er- forma

Doba a místo děje: místo děje je z počátku ostrůvky Tichého oceánu postupně celý svět, doba : obraz meziválečného světa.Děj se odehrává na moři i na souši nejrůznějších koutů světa v blíže nespecifikované době.

Kompozice: chronologická

 

Postavy:

Kapitán Vantoch: milý, hodný ale trošku naivní pán, zamiluje si své TapaBoys

G. H. Bondy: bohatý továrník, znal Vantocha jako malý, má silného obchodního ducha, povahou je hodný, dokud žije Vantoch sdílí jeho ideály , po jeho smrti změní směr společnosti

Pan Povondra: pracovitý a ochotný společník pana Bondyho

Mloci: černí, slizcí , vzbuzují čtenářův odpor

 

Děj knihy:

Kapitán českého původu – Van Toch, objevuje při lovu perel na tichomořském ostrově Tana Masa obrovské mloky podobné lidem. Využil jejich inteligence, učenlivosti a potápěčských schopností ke sběru perel. Na oplátku je vybavil noži a harpunami pro boj se žraloky, jejich úhlavním nepřítelem. Kapitán Van Toch si byl vědom obrovského ekonomického potenciálu při využití práce mloků. Vrátil se tedy do Čech a kontaktoval svého vlivného a zámožného přítele továrníka G. H. Bondyho. Van Toch zajišťuje Bondymu nové trhy a ten propůjčuje svoje lodě k transportu mloků do všech koutů světa. Bondy po van Tochově smrti zakládá Salamandří syndikát, který má obchodovat s mloky na celém světě.
Existence mloků byla dlouhou dobu tajena. Tajemství bylo odhaleno po otištění fotografií mloků s krásnou dívkou, která je objevila na pláži a tímto činem si chtěla získat popularitu. Od této chvíle získal obchod s mloky rychlý spád. Mloci jsou rozmísťováni po celém světě, jsou zneužívání jako levná pracovní síla. Lidé mloky naučili používat techniku a zacházet se zbraněmi. Zřizovali pro ně školy a začlenili je i do armády. Mloci jsou využívání ke stavbě podmořských vlnolamů, přehrad a dalším podmořským činnostem.
Začíná se řešit i rasová odlišnost jednotlivých mloků (baltští mloci čisté nordické rasy). Přímořské státy dodávají mlokům na svém pobřeží trhaviny, granáty, pistole, podmořská torpéda a jiné zbraně, aby jim mohli mloci v případě nutnosti sloužit jako vojenská síla proti ostatním státům. Počet mloků přesáhl počet lidí. Vzbouřili se proti lidskému zotročování. Z důvodu přemnožení začali výbuchy narušovat pevninu a budovat zátoky pro své domovy. Na dně moří si vybudovali velká sídla a pevnosti.
Vůdce mloků si říkal Chief Salamandr a přes rádio diktoval lidstvu mločí ultimáta.
Lidé začínají válku s mloky. Bojují proti tomu, co si sami vycvičili a vyzbrojili. Nakonec propukají vnitřní nesváry mezi samotnými mloky, což nahrává naději na záchranu lidstva …

 

Význam sdělení, hlavní myšlenka:

Válka s mloky je utopickým románem Karla Čapka varujícím před fašismem, nezodpovědnou podnikatelskou zištností, rasismem a před zánikem civilizace. Prvním motivem byl, že chtěl člověk pomoc mlokům = dal jim nůž na obranu před žraloky. Druhým motivem bylo varování, nadčasovost, zásah člověka do přírody škodí. Třetí mloci jsou zprvu atrakce, ale jejich množství a síla roste, nakonec požadují větší životní prostor → tvrdí, že nic nemají proti lidstvu – stejně argumentoval Hitler v Německu. = mloci postupně ničí pevniny, lidé jsou proti nim bezmocní, protože se nesjednotí, dokud nejsou ohroženi konkrétně oni, odmítají pomoci sousední zemi (podobnost: začátek druhé světové války)

Lidé nemohou zvítězit, protože v čele mloků je člověk – pragmatismus (co je dobré pro mě = obecně dobré)

Na konci se mlok vynoří v Praze (- vnitrozemská oblast) → před mloky nejsme v bezpečí nikde, mloci (= fašismus) se týká všech, beznadějnost situace

 

LITERÁRNÍ HISTORIE

Společensko – historické pozadí:

–          Dílo vyšlo mezi léty 1935 až 1936 bavíme se tedy o 30. Letech 20. Století = meziválečné období

–          1918 vzknik samostatné ČSR republiky = změny náboženské, politické, hospodářské , sociální

–          Vznik demokratického systému = vysoká kulturní úroveň, zahraniční politika orientovaná na západní mocnosti . ČSR se stává jednou z nejvyspělejších zemí Evropy (Baťa)

–          Lidé měli radost ze vzniku samostatného státu , hrdost na úspěchy, který český průmysl a sport dosahují

–          V letech  1929-1933 hospodářská krize ovlivnila politický i kulturní vývoj

–          Objevují se negativní pocity, lidé se obávají vzrůstajícího fašismu v Německu, a díky krize také nezaměstnanosti

–          V naší republice se objevují fašistické skupiny

–          literatura se vznikem ČSR ztrácí vlastenecké poslání a plně rozvíjí estetickou funkci, svobodná výměna názorů, různorodost literárních směrů a stylů

 

Autor:

–          český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf

–          Narodil se u Trutnova

–          Roku 1901 nastoupil Čapek do gymnázia v Hradci Králové. Jako student kvarty vstoupil do tajného studentského debatního spolku, což nakonec vedlo k jeho vyloučení ze školy. Odešel tedy do Brna k sestře, posléze do Prahy k rodičům, kde také nakonec maturoval. Po gymnáziu studoval postupně na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, filozofické fakult Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně, na Sorbonně na Faculté des lettres v Paříži. V Praze nakonec obhájil doktorát a zůstal v Praze se svým bratrem Josefem.

–          Karel Čapek pracoval jako člen redakční rady časopisu Národ, soukromý učitel syna hraběte Lažanského, dramaturg Vinohradského divadla, Lidových novin a od roku 1917 byl spolu s Josefem redaktorem Národních

–          Pravidelně se vídal s prezidentem Masarykem, navštívil i E. Beneše

–          Karel Čapek je prvním českým spisovatelem, který uspěl v zahraničí a tím velice prospěl české literatuře.

–           Jakožto člen československého Penklubu byl v době hrozící nacistické okupace jedním z hlavních motorů odporu, kdy využil veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. Evakuaci do Anglie jako správný vlastenec odmítl. Koncem roku 1938 však náhle umírá na následky chřipky a zánětu ledvin.

–          Literární tvorbu zahájil Čapek před první světovou válkou, zpočátku spolu s bratrem Josefem. Byl silně ovlivněn svým filosofickým a estetickým vzděláním, především pragmatismem a expresionismem, ale ovlivnila ho také vědeckotechnická revoluce. Disponoval velmi širokou slovní zásobou, používal neobvyklá slova a rozvitá souvětí, uměl velmi dobře využívat zvláštností českého jazyka.

 

Další díla:

Próza

Boží muka

Továrna na absolutno

Krakatit

Povídky z jedné kapsy

Povídky z druhé kapsy

Zahradníkův rok

Hordubal

Drama

Loupežník

R.U.R

Ze života hmyzu

Bílá nemoc

Matka

Cestopisy

Výlet do Španěl

Cesta na sever

Obrázky z Holandska

Anglické listy

Italské listy

Pohádky pro děti

Devatero pohádek

Dášenka, čili život štěněte

Měl jsem psa a kočku

 

LITERÁRNÍ KRITIKA

Inspirace dílem: román Válka s mloky by měla být zfilmována v roce 2013, je zpracována také jako komiks





Další podobné materiály na webu: