Kniha: Sofiin svět
Autor: Jostein Gaarder
Přidal(a): EvaD
Jostein Gaarder
- Norský spisovatel, který byl kromě toho i učitel a filosof z učitelské rodiny.
- Narodil se 8. srpna 1952, studoval skandinávské jazyky a teologii.
- Během svého života napsal několik knih věnující se historii filosofie a náboženství. Zajímal se také o politiku a ekologii.
- Jeho knihy jsou většinou zaměřeny na mladší čtenáře.
- Témata v jeho knihách bývají většinou filosofie, náboženství, život a otázky vyskytující se v životě každého z nás. Snaží se svými díly čtenáře donutit přemýšlet.
- Knihu Sofiin svět napsal v roce 1990, kniha měla hned obrovský a neočekávaný úspěch, byla přeložena do více než 50 jazyků a v roce 1995 se dokonce stala nejprodávanější knihou na světě.
Obsah (děj) díla
Příběh začíná vyprávěním o dívce jménem Sofia Amundsen, které se blíží patnácté narozeniny. Při příchodu domů ze školy objeví v poštovní schránce dopis, adresovaný jí, avšak uvnitř stojí psána jediná krátká otázka: „Kdo jsi?“ Tímto dnem Sofii začínají přicházet filosofické dopisy od neznámého autora, který se později Sofii představí jako Alberto Knox. Skrze dopisy Sofii představuje celé dějiny filosofie, od obecných otázek, přes nutnost filosofa divit se stále a všemu, po mytické vysvětlení přírodních jevů, a také od pralátky a prvních filosofů, k těm novodobým. Celé představování filosofických dějin Alberto nazývá filosofickým kurzem.
Později Sofii nepřicházejí obálky s částmi filosofického kurzu do schránky, ale nosí jí je pes jménem Hermes. Také se čas od času stane, že Sofii přijde domů, nebo i jinde po městě nalezne lístek či pohlednici s předčasným blahopřáním k narozeninám, avšak adresované pro dívku jménem Hilda, která má narozeniny v ten samý den jako Sofie. Tyto vzkazy píše Hildin otec, který pracuje jako major u jednotek OSN a v této době působí v Libanonu. Postupem příběhu se zdá, že Hildin otec ví snad o všem co se kolem Sofie děje. Alberto se později se Sofií setkává osobně a vypráví jí o historii filosofie, pokládá otázky a Sofie své, na které společně hledají odpovědi.
Přibližně v polovině knihy filosofie nutí Sofii a Alberta zamyslet se nad vlastní existencí a Alberto se několikrát při hovoru se Sofií přeřekne a nazve ji Hildou. Pochybnost nad sebou samými je vede k domněnce, že snad major, Hildin otec, řídí jejich kroky. Příběh ihned na to pokračuje líčením, jak se Hilda Knagová ráno probudila ve svém pokoji, a toho dne jí bylo patnáct let. Na stolku na ni čekal dárek od tatínka, který se ještě z Libanonu nevrátil. Byly to desky s celým kurzem filosofie, a hlavními postavami v příběhu byli Sofie a Alberto. Když Hilda příběh pročítá, naráží na blahopřání ke svým narozeninám, které otec adresoval k Sofii domů, nebo jí je nastražil do cesty.
Příběh se obrací. To, co čtenář považoval za skutečnost, se ukazuje jako fiktivní příběh sepsaný otcem pro dceru k narozeninám. Sofie a Alberto na tuto skutečnost také postupně přicházejí. Snaží se nalézt plán, jak se z moci majora dostat. Kurz filosofie se dále prolíná celou knihou, i když se hrdinové potýkají i s jinými problémy a vlastními životy. Avšak Sofie a Alberto se pokoušejí s nadvládou majora Alberta Knaga bojovat a řídit své kroky po svém. Sofie k narozeninám plánuje velikou zahradní slavnost u nich doma a s Albertem k té příležitosti připravují něco velkého a tajemného, co sami nevysloví, aby se to major nedozvěděl. Když se Hildin otec navrací domů, ještě v letištní hale najde lístek se vzkazem od své dcery. Je to spíše pokyn k následným úkonům a brzy nachází další a díky předchozímu opět další lístek. Hilda mu připravuje něco podobného, co on sám připravil Sofii a Albertovi. Sofie slaví na zahradní slavnosti se svými spolužáky, maminkou a Albertem. Poté Alberto s maminkou promluví a ona se se Sofií rozloučí. Alberto jí řekl, co musejí on a Sofie udělat. Sofie a Alberto se najednou ztratí. Zmizí ze zahradní slavnosti. Vymaňují se ze svého světa knihy a ocitají se v jiném světě. Ujíždějí na určené místo, kde musejí být včas.
Hildin tatínek se doma vítá s rodinou. Později toho dne sedí s Hildou na houpačce před jejich domem a dívají se na jezero. Sofie s Albertem k nim přijíždějí právě v této chvíli a zpovzdálí se na ně dívají. Seběhnou dolů po břehu, odváží loďku a vyrazí s ní na jezero. Hilda najednou zvolá, že se loďka utrhla. Prázdná odplouvá na jezero. Otec jen poznamenává, že v tom určitě bude mít prsty Sofie. Postavy majora Alberta Knaga jsou ve skutečném světě jakousi potuchou, pocitem, který Hilda a její otec svými smysly zachycují. V celé knize lze snadno nalézt prvky norské kultury. Od slavení narozenin s norskou vlaječkou na dortu, přes důsledný postoj k ochraně přírody. Stejně tak je citelně znatelná odlišná výchova a postavení dětí, než jak je tomu u nás.
Vlastní zhodnocení
Kniha Sofiin svět je opravdu originální výklad celých dějin filozofie. Stejně jako Sofie se čtenář od jejího učitele dozvídá mnoho zajímavostí, ale má také možnost nad vším přemýšlet a vytvořit si vlastní názor. Sofiin svět samozřejmě není zaměřen jen na filozofii. Je to zároveň napínavý příběh s velmi překvapujícím koncem. Pro někoho, kdo nemá základy filozofické historie, je to určitě užitečná kniha. Pro ujasnění základních směrů je tato kniha perfektní, pro někoho kdo má zájem číst zajímavé a pestré příběhy je tahle kniha nevhodná. I když je tato kniha označována jako beletrie, mohla by klidně sloužit i jako učební pomůcka.
Knihu jsem si vybrala proto, že i přes to, že nejsem nadšenec do čtení se mi kniha líbila a dala mi zajímavé informace o historii filozofie. Četla jsem ji v anglické verzi Sophies´s World, rok vydání 2015.
