Kniha: Sofiin svět
Autor: Jostein Gaarder
Přidal(a): Jahudka
Kniha Sofiin svět je román o dějinách filosofie, určený především mladšímu publiku, ostatně jako většina Gaarderových knih. Jedná se o knihu spojující příběh dospívající dívky a učebnici historie filosofie.
Ke své seminární práci jsem si knížku Sofiin svět od Josteina Gaardera vybrala, neboť mě knížka zaujala svým originálním pojetím zpracování historie filosofie. A to i z důvodu mého zájmu v pedagogice. Byla jsem velmi zvědavá, jak zajímavě je možné pojmout tak neatraktivní téma, jako je historie filosofie.
Jostein Gaarder
Jostein Gaarder je norský spisovatel, učitel a filosof narozený 8.srpna 1952 do učitelské rodiny. Vystudoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu a poté deset let vyučoval literaturu a filosofii na vysoké škole v Bergenu. Během učitelského života se svými kolegy napsal několik knih věnujících se historii filozofie a náboženství. V roce 1990, po napsání knihy Sofiin svět, která měla neočekávaný mezinárodní úspěch, byla přeložena do více než 50 jazyků a v roce 1995 se dokonce stala nejprodávanější knihou na světě, zanechal učitelství a začal se živit psaním. Gaarder se také zajímá o politiku i ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.[1]
Jeho knihy jsou určeny především dětským čtenářům. Výrazným prvkem jeho děl je didaktičnost, ale knihy věnované dospělým didaktičnost postrádají. Gaarderovými tématy jsou především filosofie, náboženství, historie, život a otázky, běžně se vyskytující v životě každého z nás. Snaží se čtenáře přimět přemýšlet, ale také nás pobízí k neustálému okouzlení ze světa kolem nás. [2]
Rozbor díla Sofiin svět
Hlavní hrdinka první části knihy, čtrnáctiletá Sofie, dostane jednoho dne dopis od neznámého odesílatele, filosofa. Tento filosof Sofii ve svých dopisech nabídne „kurz filosofie“ a tak Sofii den co den přicházejí obálky od neznámého filosofa, ve kterých se objevují filosofické otázky, které Sofii směrují k následující lekci, jejíž obsahem je zpravidla zázemí a vývoj filosofie v určitém období. Zvídavou Sofii tyto kurzy velmi zajímají, baví a vzbuzují v ní stále větší zvědavost a přirozeně je i čím dál víc zvědavá, kdo je oním tajemným filosofem. Proto se ho rozhodne kontaktovat, ale jelikož ji filosof odbyde řádky, že se potkají, až on uzná za vhodné, rozhodne se Sofie, že se ho pokusí vypátrat sama. Ani s tímto nápadem ovšem nedosáhne očekávaného úspěchu, filosof ji pouze v dopisech napomíná, že se nemusí bát, jednou, až na to přijde čas, se potkají. Mezi lekcemi filosofie Sofie náhodně objevuje věci, patřící nějaké Hildě Knagové, dokonce i přání k narozeninám od jejího otce, který je u jednotek OSN. Sofie nechápe, proč se u ní tyto věci objevují. Později se Sofie se svým filosofem, Albertem Knoxem, opravdu setkává a lekce filosofie začínají probíhat mezi čtyřma očima. Tehdy se děj knihy obrací vzhůru nohama. Sofie s filosofem společně získají podezření, že jejich svět není skutečný, že jsou pouhými postavami v knize, kterou píše Albert Knag (Major) své dceři Hildě k narozeninám. Jejich domněnky se postupně potvrdí a společně vymýšlí tajný plán, jak z moci Majora uniknout, jelikož se jim vůbec nelíbí fakt, že je Major může zcela a bezmezně ovládat. První část knihy končí oslavou patnáctých narozenin Sofie, které jsou ve stejný den jako ty Hildiny. Na oslavě Sofie s filosofem popřejí Hildě k narozeninám a v okamžiku mizí z vlastně úplně poslední stránky knihy.
Tehdy se kniha přenáší do druhé části, kde je hlavní hrdinkou ona Hilda Knagová. Ke svým patnáctým narozeninám dostává od svého otce, Majora, dlouho očekávaný dárek. Je jím kniha s názvem Sofiin svět, kterou jí napsal a poslal sám její otec. Hilda začíná číst příběh Sofie a Alberta. Stejně jako Sofii, i Hildu lekce filosofie vedou k uvažování nad světem a jeho podstatou. Hildě se nelíbí, že si její otec s postavami Sofie a Alberta dělá co chce, že do jejich života komponuje střípky jejího života. Věří totiž, že Sofie a Alberto někde opravdu existují a musí být velmi zmateni. Rozhodne se tedy svému otci přichystat po jeho návratu domů obálky s pokyny, aby si připadal ovládán stejně, jako Sofie s Albertem. Jak již víme, Sofii s Albertem se podaří z Majorova vlivu, který je vlastně srovnatelný s mocí Boha, uniknout. Zmizí ale pouze z Hildiny knihy, nikoli z té naší. Objevují se v reálném světě, ve kterém žijí Hilda s Majorem. A i když Sofie s Albertem mohou sledovat a poslouchat vše, co se kolem nich děje, oni sami jsou pro své okolí neviditelní a neslyšitelní, ale narozdíl od Majora nemají vůbec žádný vliv na životy ostatních. Sofie se ale nevzdává a pokouší se svět Hildy a jejího otce nějak ovlivnit, učinit něco, o čem by Hilda se svým otcem věděli. A tak se Sofie s Albertem vydávají za Hildou s Majorem. Hilda, která věří v jejich existenci, cítí, že se něco děje, že je Sofie nejspíš někde poblíž. Kniha končí obrazem loďky, která se sama uvolní a pohupuje se na vlnách zálivu. Že by se to Sofii přeci jen povedlo?
Závěr
Kniha Sofiin svět předčila mé očekávání, nebo mě spíše, přesněji řečeno, šokovala. Očekávala jsem poklidný příběh mladé dívky, která postupně proniká do tajů filosofie. Zvrat v knize, objev, že Sofie s filosofem jsou pouhými idejemi, byl opravdu velmi nečekaný. Jediné, co bych knize vytkla, je za mě poměrně nedokončený závěr. Věřím, že nejen ze stylistického hlediska, ale i z hlediska filozofického, by se kniha Sofiin svět dala ukončit lépe. Možná ale autor knihu „neukončil“ záměrně, aby nechal čtenáři prostor k přemýšlení.
Velmi mile mě překvapila první část knihy, kde se především dovídáme o historii filosofie. Každá část historie je uvedena otázkami, které čtenáři pomáhají pochopit uvažování lidí v dané době a díky tomu i pochopení vývoje filosofie. Myslím si, že pro každého z učitelů by bylo velmi přínosné si knihu Sofiin svět přečíst, byť jen jako inspiraci k ozvláštnění výuky.
I když se kniha Sofiin svět řadí mezi dětskou literaturu, myslím si, že většího uznání získá u dospělých, jelikož je poměrně detailním průvodcem historií filosofie, a nemyslím si, že by kniha mohla opravdu nadchnout někoho z mladších věkových vrstev, pokud by neměl alespoň malý zájem o filosofii.
Kniha Sofiin svět je poklidné čtení s bouřlivým dějem, která vede čtenáře k přemýšlení a k uvažování nad nejobyčejnějšími otázkami, na které ale často nikdo z nás nedokáže najít odpověď. Já osobně mám po přečtení knihy v mé hlavě více otázek než odpovědí a dozajista se rovněž dá tvrdit, že mi kniha otevřela oči a po dlouhé době ve mně opět probudila zájem o okolní dění, svět a jeho principy.
Seznam použité literatury
GAARDER, Jostein. Sofiin svět: román o dějinách filosofie. 2. vyd. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1996. ISBN 80-88849-03-9.
Internetové zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jostein_Gaarder
[1] https://cs.wikipedia.org/wiki/Jostein_Gaarder
[2] Tamtéž
