Svačina v koši – úvaha

 

Jméno práce: Svačina v koši

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Katy

 

 

 

Svačina v koši

Už se to stalo určitě každému z nás, že jsme při čekání na autobus, tramvaj nebo metro viděli někoho, jak vyhazuje svou svačinu do odpadkového koše, nebo jsme viděli samotnou svačinu, když jsme sami šli něco vyhodit. Většina dětí to dělá, ale proč? Jaký k tomu mají důvod? Bojí se, že budou terči hněvu svých rodičů, kdyby přinesly svačinu zpátky domů? Nechtějí poslouchat ty otravná moudra od rodičů? Nebo se bojí, že nedostanou příště kapesné, když si místo svačiny z domova raději koupí něco v supermarketu?

Ať už je důvod jakýkoli, vyhazování svačin je plýtváním jídlem. Vždyť je takových možností, jak naložit s jídlem, než ho vyhodit do koše. Hospodářská zvířata se dají krmit zbytky, a my z nich potom máme užitek. Slepicím dáme rozmáčený starý chleba a ony nám za to dají vajíčka. Ušetříme peníze, za které bychom si vajíčka koupili v obchodě.

Maminka mi odmala říkala, když jsem nedojedla oběd či večeři: „Co by za to daly děti v Africe?“  Dřív jsem jen koulela očima, jako dítě jsem to nechápala, ale teď, když jsem starší, tak tomu rozumím. Maminka měla pravdu, vždycky má pravdu.

Žijeme si jako v ráji, jídla máme dostatek, ale ne všichni to tak mají. Že my máme dostatek jídla na stole, neznamená, že to ostatní mají stejně. Jsou tu lidé, kteří strádají hlady, nemají peníze na jídlo ani pití a jsou vděční za každé sousto, kterého se jim odkudkoli dostane. Mysleme na ně.

 

Hodnocení: 1 = výborně