Utrpení knížete Sternenhocha – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha

Autor: Ladislav Klíma

Přidal(a): Klimova.zuza<>gmail.com

 

 

 

 

 

Ladislav Klíma

Narodil se v roce 1878 v Domažlicích.

Byl to český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof.

Jeho táta byl úředník v advokátní kanceláři. Klíma chodil na místní gymnasium, ale za urážku habsburské monarchie byl vyloučen. Přestoupil tedy na gymnasium do Chorvatska, které také nedokončil. Poté žil v Německu a nakonec se usadil v Praze, kde vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů (Tribuny, Práva lidu). Přijímal pouze přechodná povolání, neměl stálou práci. Žil z dědictví od příbuzných a z drobných příspěvků od přátel a příznivců. Mezi jeho přátelé, patřil básník Otokar Březina. Z jeho prací byla vydána pouze část, mnohé rukopisy sám Klíma zničil.

 

 

Utrpení knížete Sternenhocha

Děj

Děj se odehrává v Německu na hradě Rattentempl a na Sternenhochově dalším sídle hradě Saustein.

Kníže Sternenhoch se s Helgou poprvé setká na jistém plese. Knížeti bylo 33 let a Helze 17 let. Zpočátku pro něj nebyla přitažlivá

 

Kníže Sternenhoch je velmi bohatý, nepříliš pohledný, ale významný muž, který má dobré styky se samotným císeřem Německa.
Na jednom šlechtickém plese se setká s tajemnou dívkou – Helgou Daemonou. Okamžitě se do ní zamiluje a i přes varování budoucího tchána se s ní ožení. Tím mu začínají velmi krušné chvíle. Helga téměř nemluví, odmítá s ním intimní styk, protože se jí její muž hnusí, nejí a chředne. Až ve chvíli, kdy se jim narodí syn, se vše mění. Helga je najednou velmi energická a agresivní. Svého syna zabije a vinu svede na chůvu.
Daemona s oblibou pořádá orgie, kterých se účastní mnoho lidí. Kníže jí vše trpí z obavy, aby opět neupadla do apatie. Uklidňuje se pouze představou, že ho jeho žena nepodvádí s jiným mužem. Brzy však pochopí svůj omyl a dozví se, že mu chce Helga utéct s jiným. 19. srpna ji zavře do hladomorny a nechá ji tam zemřít.
Sternenhocha trápí svědomí a má strach z prozrazení. Zabije i milence své ženy a své milované psy, aby neprozradili úkryt jejich mrtvé paní. Stále však nemá klid, Helga se mu zjevuje jako duch a kníže začíná šílet, ačkoliv jako zjevení se k němu chová lépe než za života. Zkouší různé léčby, ale nic nepomáhá (např. kdykoliv uvidí ženu, která je jeho zesnulé choti podobná, zakřičí na ni: “Strašidlo, do prdele mi vskoč!”).
Přesně rok po uvěznění Daemony se jde šílený kníže podívat do hladomorny, kam mu do té doby strach nedovolil vstoupit. Má halucinaci, vidí Helgu živou a miluje se s ní. V tu chvíli vchází do hrobky jeho příbuzenstvo se služebnictvem a odtrhují ho od mrtvoly.
Za tři dny umírá kníže Sternenhoch na otravu krve, ale s úsměvem na rtech.
Poměrně významnou osobou v příběhu je i milenec Deamony, který v Sternenhochových halucinacích vystupuje jako jakési příšerné ztělesnění Boha.

 

Hlavní postavy

Kníže Sternenhoch – malý, hubený, plešatý, kníže Sternenhoch je nevzhledný, ale je to velice vlivný a bohatý muž. Není moc inteligentní je zbabělý. Hodně si myslí, když si Helgu bere, myslí si, že jí tím prokazuje laskavost. Krizi po jejím zavraždění pak řeší alkoholem. Stává se paranoidním a vyšinutým.

Helga – Daemona – ze začátku štíhlá, bledá postava, zelené oči, havraní vlasy, odevzdaná, nekomunikuje – takto se chová od doby, kdy ji zbil její otec až do porodu. Jako dítě byla velmi živá, neposlušná, neovladatelná, neustále ji doprovázely různé skandály – v tomto všem byla podporována otcem, který byl jejím velkým vzorem, než ji zbil. Po porodu se v ní probudí její původní divokost a pocit nadřazenosti vůči ostatním lidem. Změní se i vzhledem. Věnuje se různým skandálním, brutálním a celkově psychopatickým aktivitám. Najde si podobně založeného milence, společně se věnují sado-masochistickým praktikám a filosofickým úvahám o nadřazenosti, věčnosti, božství,…Helga se před ním chová poníženě a považuje ho za boha. Má šlechtický původ, její rodina však není moc bohatá.

Helgy milenec – vysoký, silný, špinavý trhan s dlouhými vlasy, o něco mladší než Helga, s Helgou filosoficky konversuje na téma věčnosti, nadřazenosti, poníženosti, překonání sebe, božství, … Helgu přitom mlátí a ponižuje, ale zároveň ji považuje za nadřazenou ostatním lidem – požaduje po ní ale, aby se překonala a chovala se ke knížeti, kterým opovrhuje a štítí se ho, slušně. Jedině tak se z ní stane bohyně…Cítí se nadřazený, myslí si o sobě, že je bůh. Nakonec ho kníže zabije.

 

Žánr

Groteskní romametto

Romanetto – je prozaický epický literární žánr. Je nevelké rozsahem, naplněného dramatickým dějem směřující k výrazné pointě.

Hlavní myšlenkou romaneta bývá rozpor mezi tajemnými jevy a jejich vědeckým vysvětlením

nepochopitelná záhada, která je v závěru racionálně vysvětlena.

Groteska – humor, komika

 

Hlavní myšlenka

rozpor mezi tajemnými jevy a jejich vědeckým vysvětlením

nepochopitelná záhada, která je v závěru racionálně vysvětlena.

 

Téma

Halucinace, vražda, nadpřirozeno, nadčlověk, posmrtný život, nešťastná láska, úzká hranice mezi láskou a nenávistní

 

Jazykové prostředky

Vulgarismy, knižní výrazy

Kniha je psána formou deníkových zápisků. Závěr knihy je dokončen v epilogu.

Postavy jsou vnitřně velmi rozporné, buď někoho zároveň milují a nenávidí (Sternenhoch Helgu), nebo nenávidí (Helga Sternenhocha), milují a zároveň se trýzní (Helga s milencem).
Řešeno je zde také vyšší bytí, překonání svého lidství (vpodstatě dosáhnutí stavu nadčlověka), užit je motiv pekla, kterým prochází Helga. Záchranou se stává Vůle, ta je však absolutní pouze po překonání sebe sama. V tom momentě se Helga stává něčím vyšším, lze snad říci Bohem.

Název je zároveň narážkou na Goethovo “Utrpení mladého Werthera”, kde mladý muž spáchá z lásky, kvůli zasnoubení své milé, sebevraždu. Oproti Goethovi je toto dílo vpodstatě jakýmsi výsměchem, což může naznačovat “grotesknost” a ztvárnění postav – nejsou psychologicky věrohodné, spíše jen črtou rozporného neprůměrného charakteru, což je pro Klímu typické. Romanettu se pak příběh podobá v použití fataskních, nereálných motivů, ačkoli vysvětlení všeho a rozuzlení příběhu není v tomto případě rozumové, ale iracionální





Další podobné materiály na webu: