Jméno práce: Záhadné zmizení
Slohový útvar: Vypravování
Přidal(a): NicholeK
VÝCHOZÍ TEXT
Ustupující ledovec odhalil po 75 letech těla manželů Millerových, kteří během 2. světové války záhadně zmizeli. Co se jim asi stalo?
Psal se rok 1939 a zde, v malém Italském městečku Treviso, se začaly dít neobvyklé věci. Můj otec Antonio věděl, že to není v pořádku a něco zlého se chystá. „Nejlépe uděláme, když odjedeme do hor za mým bratránkem Leonardem, ten nás jistě rád uvidí. Vzpomínáš na něj, Noemi?“ tázal se mě otec. Avšak já neměla tušení o koho jde. „Nevadí, však ty si na něj vzpomeneš, jakmile ho uvidíš,“ sdělila mi matka, Serena.
Následnující den ráno jsme se vydali automobilem na cestu k nejbližšímu vlakovému nádraží. V nedalekém lese jsme vůz ponechali a přestoupili na vlak, který nás měl odvézt k městu Lugano. Cesta byla dlouhá a připadalo mi to jako věčnost. „Už tam budem?“ ptala jsem se opakovaně. „Ještě ne Noemi, jsme asi v polovině cesty. Prospi se, cesta ti lépe uteče,“ poradil mi tatínek. A měl pravdu, než jsem se nadála, byli jsme na místě. Nyní už zbývalo jen dojít pár mil po svých, neboť již zde nebyla jiná možnost dopravy. Vyrazili jsme poněkud svižným krokem a rychle se blížili k cíli. Avšak kvůli brzkému stmívání jsme se museli utábořit v nedaleké jeskyni, což jsem i já kvůli únavě uvítala.
„Mami? Tati? Halóóó, kde jste?“ začala jsem panikařit po zjištění, že rodiče se mnou nespí v jeskyni. Rozhlížela jsem se po okolí. Nikde ani noha. Když se najednou z čerstvé mlhy vynořila postava muže. „Tatíí,“ zvolala jsem radostně. „Ne, já nejsem tvůj tatínek, jsem bratránek tvého otce, Leonardo, vzpomínáš si na mě?“ „Ano,“ kývla jsem hlavou. „Víš..tvoji rodiče spadli do hluboké propasti, když mě v dáli zahlédli a chtěli mi jít naproti. Nepřežili to, moc mě to mrzí.“
I přes tak velkou ztrátu jsem měla velké štěstí, že mě Leonardo znal a domyslel si, že bych mohla být někde poblíž. Vzal mě do jeho příbytku, kde jsem také zůstala až do svých dvaceti čtyř let a tak se i vyhla válce, která se během následujících pár let udála. Orodičích jsem s nikým dále nemluvila, až do dnes.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
