Peter Karvaš – životopis

Peter Karvaš (1920 – 1999) byl slovenský prozaik, dramatik, divadelní vědec a publicista. Ve své tvorbě se zaměřoval na psychologické novely, sociální romány a později především na absurdní a satirické divadelní hry kritizující totalitní režimy. V době normalizace po srpnu 1968 byl z oficiální literatury vyloučen a jeho díla byla zakázána.

 

Život a kariéra

• Narodil se 25. dubna 1920 v Banské Bystrici do intelektuální rodiny, jeho otec byl lékař a matka akademická malířka.
• Po absolvování gymnázia v Banské Bystrici začal studovat České vysoké učení technické v Praze a současně na uměleckoprůmyslové škole.
• Z důvodu vypuknutí druhé světové války a uzavření českých vysokých škol musel svá studia v Praze přerušit.
• Vrátil se na rodné Slovensko, kde se později aktivně zapojil do Slovenského národního povstání.
• Během povstání pracoval ve Svobodném slovenském vysílači a zároveň publikoval v povstaleckém tisku.
• Po válce úspěšně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.
• Literárně publikovat začal již v době svých studií, během války jeho texty vycházely pod různými pseudonymy (například Jakub Riečan, Ján Róbert Lipka či Peter Bystrík).
• Během svého života vystřídal celou řadu povolání, pracoval například jako dramaturg v Československém rozhlasu.
• Působil také jako kulturní atašé na československé ambasádě v rumunské Bukurešti.
• Zastával pozici dramaturga Nové scény a Slovenského národního divadla v Bratislavě a byl redaktorem či tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů.
• Po událostech v srpnu roku 1968 byl vyloučen z oficiální literatury a jeho hry se určitou dobu nesměly hrát.
• V době normalizace pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu kultury v Bratislavě.
• Peter Karvaš zemřel 28. listopadu 1999 v Bratislavě.

 

Literární styl a témata

• Zpočátku se věnoval především próze, psal realisticky koncipované psychologické novely a sociální romány.
• Jeho raná tvorba zahrnuje také cestopisné reportáže a humoristicko-satirické povídky.
• Později se jeho hlavním těžištěm staly divadelní a rozhlasové hry a spolupráce s televizí.
• Ve svých dramatech často využíval prvky absurdity a grotesky ke kritice totalitních režimů a nesvobody.
• Jeho díla se vyznačují silným morálním apelem a zkoumáním lidského chování v extrémních a absurdních situacích.
• Napsal i několik teatrologických odborných prací, ve kterých vycházel z principů strukturalismu.

 

Nejvýznamnější díla

Divadelní hry

• Antigona a ti druzí (1962) – Hra, která svým názvem i tématem odkazuje ke stejnojmenné antické hře, v níž se Antigona vzepře proti zákazu tyrana pohřbít mrtvého. Děj je umístěn do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, kde se proti podobnému absurdnímu zákazu vzbouří celý tábor.
• Velká paruka (1965) – Groteskní divadelní hra, jejímž hlavním tématem je kritika zvrácenosti totalitních režimů a mechanismů nerovnosti lidí.
• Absolutní zákaz (1969) – Divadelní hra, která je přímou reakcí na události související s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Geniální metafora na absolutní zákaz svobody a přizpůsobování se obyvatelstva.

 
Próza a povídky

• Čert nespí (1954) – Sbírka satirických povídek a humoresek, jejichž prostřednictvím autor kritizuje různé buržoazní přežitky ve veřejném životě i v soukromých lidských vztazích.
• Nedokončená pro dětský hlas (1968) – Sbírka humoristických až mírně satirických povídek z konce šedesátých let, které zachycují nejrůznější úskalí rodičovství, především otcovství v moderním světě.

 

Děj hry Absolutní zákaz

• Divadelní hra z roku 1969 je přímou reakcí Petera Karvaše na události související s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968.
• Název knihy odkazuje k zákazu, který vydá jeden velitel, přičemž tento absurdní zákaz spočívá v tom, že lidé se nesmějí dívat z okna.
• Karvaš v dramatu rozvinul reakce obyvatel jednoho činžovního domu, kteří se zachovají tak, že skloní hlavy a k oknům se raději nepřibližují.
• K umocnění absurdnosti všeho sami začnou tento zákaz obhajovat, například tím, že venku je smrad či že domy se v budoucnu budou stavět do země.
• Pokud se náhodou najde někdo, kdo se zákazu postaví, odveze ho pryč černé auto, které představuje státní policii.
• Celá hra je vlastně geniální metaforou na absolutní zákaz svobody i na to, jak se podobným zákazům lidé v Československu po mnoho desetiletí přizpůsobovali podobně, jako lidé v této hře.

 

Obsah díla Velká paruka

• Tato groteskní divadelní hra, která vyšla knižně v roce 1965, má za hlavní téma kritiku zvrácenosti totalitních režimů.
• Absurdní děj hry úzce souvisí se situací, kdy jeden generál přijde do cizí země takzvaně udělat pořádek.
• V souvislosti s tímto zásahem vydá generál mnoho absurdních nařízení, například zaměřených proti holohlavým lidem, které označí za strůjce zla.
• Těmito kroky a nařízeními zároveň zprovozní a upevní mechanismus nerovnosti lidí ve společnosti.

 

Obsah díla Čert nespí

• Povídky v této sbírce obvykle vycházejí z nějaké konkrétní situace, která vyžaduje nápravu.
• Autor tuto situaci a její řešení vtipným a originálním způsobem popisuje.
• Kritizuje tak různé buržoazní přežitky ve veřejném životě i v soukromých lidských vztazích.

 

Související autoři

Slovenští spisovatelé a dramatici 20. století
 
Ivan Bukovčan

• Slovenský dramatik a filmový scenárista.
• Podobně jako Karvaš se věnoval psychologickým a existenciálním dramatům reagujícím na společenské krize.

 
Alfonz Bednár

• Slovenský prozaik a scenárista.
• Ve svém díle se rovněž vracel k tématu Slovenského národního povstání a morálním dilematům.

 
Dominik Tatarka

• Významný slovenský spisovatel a disident.
• Stejně jako Karvaš byl po roce 1968 perzekvován a nesměl oficiálně publikovat.

 

Citáty a myšlenky

O absurditě totalitních zákazů (z motivů hry Absolutní zákaz)

Lidé se nesmějí dívat z okna. A aby ospravedlnili svou zbabělost, začnou tvrdit, že venku je stejně jen smrad a domy by se měly stavět do země.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy a kde se Peter Karvaš narodil?
Narodil se 25. dubna 1920 v Banské Bystrici do rodiny lékaře a akademické malířky.
 
Proč byl po roce 1968 vyloučen z oficiální literatury?
Důvodem byla jeho reakce na invazi vojsk Varšavské smlouvy, kterou kritizoval ve svých absurdních dramatech, například ve hře Absolutní zákaz.
 
Jaká témata zpracovával ve svých divadelních hrách?
Zaměřoval se na kritiku zvrácenosti totalitních režimů, absurditu nesvobody a zkoumal, jak se lidé přizpůsobují absurdním zákazům.