Jméno: Peter Karvaš
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Slovenský prozaik a dramatik, který se věnoval rovněž divadelní vědě a publicistice. V době normalizace nesměl určitou dobu veřejně publikovat.
Život
Peter Karvaš se narodil 25. dubna 1920 v Banské Bystrici v intelektuální rodině, jeho otec byl lékař, matka akademická malířka. Po absolvování gymnázia v Banské Bystrici začal studovat České vysoké učení technické v Praze a současně na uměleckoprůmyslové škole. Nicméně z důvodu vypuknutí druhé světové války a uzavření českých vysokých škol musel studia přerušit. Vrátil se tedy na rodné Slovensko, kde se později aktivně zapojil do Slovenského národního povstání. Během povstání pracoval v Svobodném slovenském vysílači a zároveň publikoval v povstaleckém tisku. Po válce vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě.
Literárně publikovat začal již v době svých studií, během války jeho texty vycházely pod různými pseudonymy, například Jakub Riečan, Ján Róbert Lipka či Peter Bystrík. Zpočátku se věnoval především próze, psal realisticky koncipované psychologické novely, sociální romány a také cestopisné reportáže a humoristicko-satirické povídky. Později začal psát i divadelní a rozhlasové hry a také spolupracovat s televizí.
Během svého života vystřídal celou řadu povolání. Pracoval například jako dramaturg v Československém rozhlasu, kulturní atašé na československé ambasádě v rumunské Bukurešti, dramaturg Nové scény a Slovenského národního divadla v Bratislavě, redaktor či tajemník Svazu slovenských spisovatelů.
Po událostech v srpnu roku 1968 byl vyloučen z oficiální literatury a jeho hry se určitou dobu nesměly hrát. V té době zároveň pracoval jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu kultury v Bratislavě. Napsal i několik teatrologických odborných prací, ve kterých vycházel ze strukturalismu. Peter Karvaš zemřel 28. listopadu 1999 v Bratislavě.
Dílo
Absolutní zákaz
Divadelní hra z roku 1969, která je přímou reakcí Petera Karvaše na události související s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968. Název knihy odkazuje k zákazu, který vydá jeden velitel. Absurdní zákaz spočívá v tom, že lidé se nesmějí dívat z okna. Karvaš poté v dramatu rozvinul reakce obyvatel jednoho činžovního domu, kteří se zachovají tak, že skloní hlavy a k oknům se raději nepřibližují. K umocnění absurdnosti všeho sami začnou tento zákaz obhajovat, například tím, že venku je smrad či že domy se v budoucnu budou stavět do země. Pokud se náhodou najde někdo, kdo se zákazu postaví, odveze ho pryč černé auto – státní policie. Celá hra je vlastně geniální metaforou na absolutní zákaz svobody i na to, jak se podobným zákazů lidé v Československu po mnoho desetiletí přizpůsobovali podobně, jako lidé v této hře.
Antigona a ti druzí
Hra z roku 1962, která svým názvem i tématem odkazuje ke stejnojmenné antické hře, v níž se Antigona vzepře proti zákazu tyrana pohřbít mrtvého. Petr Karvaš děj knihy umístil do nacistického koncentračního tábora počátkem roku 1945, kde se proti podobnému absurdnímu zákazu vzbouří celý tábor.
Čert nespí
Sbírka satirických povídek a humoresek z roku 1954. Peter Karvaš jejich prostřednictvím kritizuje různé buržoazní přežitky ve veřejném životě i v soukromých lidských vztazích. Povídky obvykle vycházejí z nějaké konkrétní situace, která vyžaduje nápravu, a tu autor vtipným a originálním způsobem popisuje.
Nedokončená pro dětský hlas
Sbírka humoristických až mírně satirických povídek z konce šedesátých let, které zachycují nejrůznější úskalí rodičovství, především otcovství v moderním světě.
Velká paruka
Groteskní divadelní hra, jejímž hlavním tématem je kritika zvrácenosti totalitních režimů. Absurdní děj hry souvisí se situací, kdy jeden generál přijde do cizí země tak zvaně „udělat pořádek“. V souvislosti s tím vydá mnoho absurdních nařízení, například proti holohlavým jako strůjcům zla, a zároveň zprovozní mechanismus nerovnosti lidí. Hra vyšla knižně v roce 1965.
