Alegorie (jinotaj)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

literatura

 

Jméno: Alegorie (jinotaj)

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Pojem alegorie se může vztahovat nejen k dílu literárnímu, ale také například výtvarnému či sochařskému. Význam tohoto pojmu lze poměrně snadno odvodit z českého synonyma pro výraz alegorie, které zní jinotaj. Jde o jakýsi skrytý, hlubší význam díla, který je často vyjádřen pomocí nejrůznějších symbolů, metafor či podobenství. Typickým literárním žánrem, který je na alegorii založený, je bajka.

 

Základní znaky alegorie

Alegorické dílo si klade za cíl vypovídat o něčem jiném, než se na první pohled zdá, jeho skutečný význam je čtenáři či divákovi na první pohled skrytý. K tomu, aby mohl být skutečný význam díla odkryt, je zapotřebí jednak přemýšlivý čtenář či divák, a jednak i určitá nápověda či klíč autora. Slovo alegorie pochází z řeckého výrazu pro říct něco jinak či mluvit obrazně, v jinotajích. Cílem alegorie je často upozornit na nějaký společenský nedostatek či problém. Prvotní, zjevný význam alegorického díla často není podstatný, důležité je to, co je skryté pod povrchem.

 

Alegorie v literatuře

V literárních dílech je alegorie často vystavěná na principu dvou souběžných příběhů, z nichž ten, který je čtenáři či divákovi předkládán, je fiktivní, nedůležitý, ale odkazuje na příběh druhý, reálný, ke kterému má divák či čtenář ve svých myšlenkách dospět. Úkolem čtenáře či diváka je vlastně „přeložit si“ příběh, který je mu vyprávěn, který vidí, do příběhu skutečného a autorem zamýšleného. Pokud chce autor tuto činnost čtenáři či diváku usnadnit, vloží do příběhu co nejvíce styčných bodů a odkazů mezi oběma příběhy. Z tohoto důvodu také v mnoha dílech prvotní, nedůležitý příběh není často příliš věrohodný a přesvědčivý, má jen poskytovat nápovědy pro správnou interpretaci alegorie.

S alegorií se setkáváme již v mnoha biblických textech Nového i Starého zákona. Literární žánrem, který je na alegorii založen, je bajka neboli krátký veršovaný nebo prozaický příběh, ve kterém zvířata, věci či rostliny jednají jako lidé, a jehož cílem je určité morální ponaučení či kritika některých špatných lidských vlastností. V moderní literatuře dvacátého století je vynikajícím příkladem alegorického literárního díla novela Farma zvířat George Orwella. Na první pohled jde o vylíčení poměrů mezi zvířaty na jedné farmě, skutečným významem textu je ale skrytá kritika totalitarismu. Farma zvířat podává dokonalý obraz totalitní společnosti, ve které jeden druh zvířat tyranizuje druhé. Kniha je smutným obrazem despotismu a násilí, zároveň odhaluje skutečnosti, které k totalitě vedou.

V české literatuře je příkladem alegorického literárního díla Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského, ve které kritizuje společnost a špatné lidské vlastnosti. Hlavním hrdinou je poutník, který prochází světem, který je představován fiktivním městem, aby si v něm vybral povolání. Poutník je doprovázen dvěma průvodci – Vševědem Všudybudem neboli alegorií lidské zvídavosti a Mámením neboli alegorií nedokonalosti lidského poznání. Poutník má nasazeny brýle mámení, které mají jeho pohled na svět zidealizovat, on si je ale nasadil nakřivo, a tak vidí pravou podobu světa. Postupně se setkáváme s různými povoláními a všude vidíme podvody, neupřímnost, hřích a násilí. Z této zoufalé situace vede podle Komenského jen jediné východisko, uzavřít se do ráje svého srdce neboli k Bohu.