Jméno: Podobenství
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Pojmem podobenství z hlediska literatury souvisí především s Novým zákonem a také se spisy antického filozofa Platóna. Podstatou je vyjádření určité myšlenky, poučení, životní moudrosti prostřednictvím příběhu.
Základní znaky podobenství
Podobenství je jednou z forem alegorie. Je často založeno na principu dvou souběžných příběhů, z nichž ten, který je čtenáři předkládán, odkazuje na příběh druhý, ke kterému má čtenář ve svých myšlenkách dospět. Úkolem čtenáře či diváka je vlastně „přeložit si“ příběh, který je mu vyprávěn, který vidí, do příběhu skutečného a autorem zamýšleného. Pokud chce autor tuto činnost čtenáři či diváku usnadnit, vloží do příběhu co nejvíce styčných bodů a odkazů mezi oběma příběhy. Slovo vychází z řeckého parabolé, které znamená formu řeči, ve které vypravěč pracuje s analogií mezi obrazem a skutečností. S řadou podobenství se setkáme v náboženských textech, známým příkladem je především Nový zákon.
Podobenství v Novém zákoně
Typickým znakem Ježíšova učení v Novém zákoně je, že mluví v podobenstvích. Často se jedná vlastně o určité hádanky, krátké příběhy či přirovnání, která od čtenáře vyžadují jeho myšlenkovou činnost, tedy to, že o nich bude přemýšlet a odhalí jejich smysl. V Novém zákoně se často setkáváme se situací, kdy je Ježíš na něco dotazován a na tuto otázku odpoví zdánlivě nesouvisejícím příběhem, tento příběh ale s otázkou a jejím tématem úzce souvisí, je ale důležité ho vnímat v určitém kontextu. Prostřednictvím podobenství se Ježíš také svým posluchačům snaží přiblížit abstraktní věci, o kterých je jinak těžké hovořit, například Boží království. Příkladem je Podobenství o neplodném fíkovníku, které se vztahuje k Božím trestům, kdy Ježíš nabádá hříšníky k pokání a obrácení.
„Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. Řekl vinaři: „Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem? On mu odpověděl: „Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.“ (Nový zákon, Evangelium sv. Lukáše)
Platónova podobenství
Kromě Bible se s mnoha podobenstvími setkáváme také v díle Platona. Mezi nejznámějším patří Podobenství o jeskyni, které je součástí spisu s názvem Ústava. Snaží se v něm vysvětlit proces poznání. V tomto spisu najdeme také Podobenství o slunci, které se zabývá ideou dobra, jako cílem poznání, a Podobenství o úsečce, které zachycuje různé úrovně poznání.
Sokrates: Představ si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k Světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň, uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své masky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídku, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva. (Platón, Ústava)
