Alexandr Solženicyn – životopis

Alexandr Solženicyn (1918 – 2008) byl světově proslulý ruský spisovatel, disident, publicista a politický činitel, který se stal morálním svědomím Ruska. Proslavil se především svou politickou literaturou a literaturou faktu, v níž s neústupnou odvahou odhaloval hrůzy sovětských pracovních táborů a totalitního režimu.

 

Život

• Narodil se v Kislovodsku a po absolvování střední školy začal studovat fyzikálně matematickou fakultu na rostovské univerzitě.
• Současně se studiem v Rostově dálkově studoval Institut dějin filosofie a literatury v Moskvě.
• Po vypuknutí druhé světové války se dobrovolně přihlásil do armády, odešel bojovat na frontu jako důstojník dělostřelectva a byl dvakrát vyznamenán za statečnost.
• V soukromém dopise svému příteli kritizoval J. V. Stalina, za což byl zatčen a odeslán do trestného tábora.
• V různých sovětských pracovních táborech strávil celkem osm let svého života.
• Po odpykání trestu následovaly další roky ve vyhnanství v Kazachstánu, kde u něj propukla rakovina.
• Úspěšně se léčil na onkologické klinice v Taškentu, po propuštění byl rehabilitován a vrátil se do středního Ruska.
• Živil se pedagogickou činností jako učitel matematiky a fyziky, přičemž již ve vyhnanství započala jeho spisovatelská dráha.
• Jeho mravní neústupnost a postoje vůči oficiální spisovatelské organizaci vedly v roce 1968 k jeho vyloučení ze Svazu spisovatelů.
• Byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu, kterou si však nevyzvedl z obavy, že by ho sovětské úřady nepustily zpět do země.
• Po vydání jeho nejslavnějšího díla Souostroví Gulag na Západě byl zbaven občanství a násilně vyhoštěn ze Sovětského svazu.
• V emigraci odjel nejprve do Německa a následně se natrvalo usadil ve Spojených státech amerických.
• Do Ruska se vrátil až v roce 1994, kdy byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd, ale brzy upadl do mediálního zapomnění, o publicitu sám nestál.
• Setkal se s tehdejším prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým se shodl na tom, že Rusko stojí morálně nad Západem a musí být znovu mocným impériem.
• Během svého života získal také prestižní Templetonovu cenu.
• Zemřel v Moskvě roku 2008 na infarkt myokardu.

 

Styl a témata

• Jeho tvorba je silně autobiografická, vychází z osobních traumatických zkušeností z gulagů, vyhnanství a boje s těžkou nemocí.
• Zaměřoval se na politickou literaturu a literaturu faktu, v níž nekompromisně odhaloval zločiny sovětského režimu.
• Vystupoval v roli kronikáře a svědomí národa, svá díla psal z pocitu hluboké morální povinnosti vůči obětem totalitního systému.
• Jeho texty se vyznačují syrovým realismem, detailním popisem psychologie postav a drsných podmínek v táborech.
• Kvůli přísné cenzuře musela řada jeho děl vycházet v samizdatu nebo v zahraničí.
• V pozdější tvorbě se věnoval historickým a filozofickým úvahám o vývoji Ruska, jeho vztahu k Západu a rusko-židovským vztahům.

 

Dílo

Romány a novely

• Jeden den Ivana Děnisoviče (1962) – literární debut, politicky laděná novela popisující jeden den člověka odsouzeného na 10 let (více než tři a půl tisíce dní) v sovětském táboře.
• V kruhu prvním (1968) – jeden z úspěšných románů, který vyšel v samizdatu, popisuje zkušenosti s vyhnanstvím a pobytem v táborech nucených prací.
• Rakovina (1968) – druhý z románů vydaných v samizdatu, zachycující léčebný proces rakoviny v postalinském období.
• Rudé kolo (1971–1991) – rozsáhlý románový cyklus nabízející pohled na vývoj Ruska od revoluce v roce 1905 až po říjnovou revoluci.

 
Literatura faktu a historické spisy

• Souostroví Gulag (1973) – monumentální shromáždění existujících dokladů o utrpení vězňů v sovětských táborech.
• Rusko v troskách (1998) – úvahy nad pozicí Ruska a jeho vztahu k okolním zemím.
• 200 let pospolu (2001–2002) – historické dílo mapující dějiny rusko-židovských vztahů.

 
Politická díla a eseje

• Nežít ve lži (1974) – politický esej a výzva k morálnímu postoji.
• Rozdělený svět (1978) – politické dílo a projev.

 

Děj knihy Rakovina

• Děj románu se odehrává v postalinském období a detailně popisuje léčebný proces rakoviny.
• Hlavním hrdinou příběhu je nemocný vyhnanec, který se ocitá na onkologické klinice.
• V nemocnici panuje kritický nedostatek lůžek, pacienti se tísní v nevyhovujících podmínkách.
• Na nemocničním pokoji se setkává spousta lidí nejrůznějších povah, společenských vrstev a názorů, což vytváří obraz tehdejší společnosti.
• Celý děj popisuje nestranná osoba, která objektivně zachycuje utrpení i naděje pacientů.
• Kromě boje se zákeřnou nemocí se v příběhu setkáme i s milostnou linkou.
• Příběh končí nadějně, vyhnanec se nakonec ze své nemoci uzdraví.

 

Obsah díla Souostroví Gulag

• Jedná se o rozsáhlé shromáždění existujících dokladů o utrpení vězňů v sovětských pracovních táborech.
• Autor pro vznik díla prozkoumal a zpracoval svědectví více než 220 osob, které prošly táborovým systémem.
• K těmto výpovědím připojil i vlastní detailní svědectví o svých osobních zkušenostech z věznění.
• Vznikl tak naprosto ojedinělý dokument o tragické zkušenosti ruského lidu ve 20. století.
• Solženicyn sám sebe v tomto díle vnímal především jako kronikáře souostroví táborů.
• Výslovně uvádí, že knihu psal pouze z pocitu hluboké morální povinnosti vůči všem zadrženým a umučeným lidem.

 

Související autoři

Ruští disidenti a autoři 20. století
 
Varlam Šalamov

• Kolymské povídky

 
Boris Pasternak

• Doktor Živago

 
Michail Bulgakov

• Mistr a Markétka
• Psí srdce

 

Citáty

O dobru a zlu (Souostroví Gulag)

Hranice mezi dobrem a zlem neprochází hranicemi států, ani hranicemi tříd, ani hranicemi politických stran, ale přímo středem každého lidského srdce.

 

O pravdě

Nežít ve lži! To je nejjednodušší a nejdostupnější klíč k našemu osvobození.

 

Časté otázky k autorovi

Za co byl Alexandr Solženicyn zatčen a poslán do gulagu?
Byl zatčen za to, že v soukromém dopise svému příteli kritizoval tehdejšího vůdce J. V. Stalina. Za tento čin strávil celkem osm let v různých trestných táborech.
 
Proč si Solženicyn nevyzvedl Nobelovu cenu za literaturu?
Cenu si nevyzvedl z obavy, že by mu sovětské úřady po opuštění země neumožnily návrat zpět do vlasti.
 
Jaké je jeho nejznámější dílo a o čem pojednává?
Jeho nejslavnějším dílem je Souostroví Gulag. Jedná se o rozsáhlý dokumentární text, který na základě svědectví více než 220 osob a vlastních zkušeností mapuje utrpení vězňů v sovětských pracovních táborech.