Balada pro banditu – recenze

 

Jméno práce: Balada pro banditu

Slohový útvar: Recenze

Přidal(a): Kateřina Pažoutová

 

 

 

Kateřina Pažoutová

Balada pro banditu

Balada pro banditu je filmové zpracování trampského muzikálu, které v roce 1978 natočil Vladimír Sís. Jako námět pro vznik tohoto filmu posloužila stejnojmenná divadelní hra, kterou napsal Milan Uhde, následně byla velmi úspěšně představena v brněnském divadle Husa na provázku. Snímek, hraničící s pohádkou, baladou a muzikálem, je inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník.

Filmová adaptace tedy také pojednává o osudech Nikoly Šuhaje loupežníka. Příběh začíná pohledem na skupinu lidí, která se vydala na tramp. U zříceniny si zařídí provizorní divadlo na způsob řeckého amfiteátru. Diváci jsou vítáni herci zpívajícími píseň o „chlapovi z Kolčavy“. Uprostřed předstíraného jeviště se nachází nápadité ohniště, jehož zapálením divadelní představení začíná. Celá hra se odehrává v přírodě a je tedy doprovázena a prokládána záběry krajiny, hor, skal, řeky a západu slunce. Na začátku se zapálením ohně promlouvá vypravěč, který později občas vstupuje do hry. Po vypravěčově prologu si každý nakreslí půlkruh uhlíkem z ohniště na ruku. Diváci jsou tedy neustále vtahováni do děje, ať už zpíváním, hraním na kytaru či ztvárněním křoví.

Nikola Šuhaj loupežník během 1. světové války zběhl a je pronásledován četníky. Je velice odvážný zbojník, který bohatým bral a chudým dával. Ztělesňoval touhu lidí po svobodě a spravedlnosti, bojoval proti křivdě a bídě a zabíjel jen v sebeobraně. Jeho nejpozorovatelnějšími vlastnostmi je tvrdohlavost a lehkomyslnost. Můžeme si zde také povšimnout jeho vyvíjejícího se vztahu s Eržikou, do které se zamiluje a touží si ji vzít. Po svatbě plánuje klidný život, ale okolnosti jej přinutí k prvním loupežím, kvůli kterým se stal pro četníky ještě zajímavějším. Je však nedostižitelný a často se musí schovávat. V podvědomí lidí je chápán jako hrdina, nakonec je bohužel prozrazen a zabit po zradě svých přátel.

Ve filmu vystupují herci brněnského Divadla na provázku, v hlavní roli Nikoly Miroslav Donutil, jehož herecké výkony byly, dle mého názoru, obdivuhodné. Roli jeho milenky Eržiky ztvárnila a především skvěle zazpívala Iva Bittová. Dále jsme se zde mohli setkat také s Bolkem Polívkou, který představil vypočítavéhoMageriho, který se umí skvěle přizpůsobit a hraje na všechny strany.

Celý děj je ztvárněn velmi individuálním a zvláštním způsobem. Například kytary jsou používány místo zbraní, jakmile však dojde ke střelbě, objeví se pistole. Také Šuhajova milá Eržikachová kytaru, která tentokrát představuje batole. Herci často využívají věci ze svého okolí (zříceninu, klády,…). Mimo jiné byly klády také použity jako dopravní prostředek. Film je od začátku až do konce doprovázen krásnými trampskými písněmi, některé se dokonce opakují vícekrát. Kostýmy jsou pojaté poměrně jednoduše a stroze.

I když o tomto filmu nemohu zcela přesvědčivě říci, že by se mi líbil a ráda bych jej shlédla znovu, tak mě zaujal. Určitě bych jej doporučila, zejména díky jeho netradičnímu zpracování, hereckým a pěveckým výkonům a známému příběhu. 

 

Hodnocení: neuvedeno

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.