Jméno: Bukolický román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Bukolický román se někdy označuje také jako román pastýřský či pastorální. Je jedním z nejstarších druhů románu, setkáváme se s ním především v literatuře starověké a později znovu v literatuře šestnáctého a sedmnáctého století.
Základní znaky bukolického románu
Hlavní dějovou linií bukolických románů je popis harmonického života pastýřů a jejich milostné vztahy. Hrdiny těchto románů však nemusejí být jen opravdoví pastevci, ale v pozdějších dílech také představitelé šlechty, především rytíři, kteří prožívají různá milostná dobrodružství. Hlavní mužští hrdinové bukolických románů jsou pohlední mladí muži, štíhlí, inteligentní, galantní a jednou z velmi častých zápletek je to, že se přestrojí za dívku.
Z dnešního úhlu pohledu v sobě bukolické romány vlastně snoubí hned několik literární žánrů, především pohádku, dobrodružný román a idylu. Stěžejním tématem je láska, která přes všechny překážky, které musí překonat, v bukolických románech vždy vítězí. Pro bukolické romány je tak typický šťastný konec, kdy dobro a láska vždy zvítězí. Z hlediska prostředí se bukolické romány většinou odehrávají v krásné přírodě s lesy, loukami a horami. Ve starověkých dílech touto krajinou často byla hornatá oblast Arkádie, která se nachází uprostřed Peloponéského poloostrova. Pozdější spisovatelé v době středověku či renesance své bukolické romány často umisťovali do malebných míst svých zemí.
Nejvýznamnější bukolické romány a jejich autoři
K nejstarším dochovaným bukolickým románům patří dílo Dafnis a Chloé z druhého století našeho letopočtu, jehož autorem je Longos. Děj tohoto románu se odehrává na ostrově Lesbos a jeho hlavním hrdinou je Dafnis, který pochází z bohaté rodiny, ale rodiče se ho zřekli, a tak byl vychován pastýři. Zde se zamiluje do dívky Chloé, která má podobný osud. Román končí šťastným shledáním s jejich biologickými rodiči a svatbou.
V období renesance a baroka, tedy v šestnáctém a sedmnáctém století, se bukolický román stal znovu oblíbeným a psaným literárním žánrem. Mezi první díla této doby patří román s názvem Arkádie, jehož autorem byl italský renesanční spisovatel Jacopo Sannazaro. Bukolické romány psal ale také významný španělský renesanční autor, Miguel Cervantes y Saavedra, známý především jako autor světoznámého románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Jeho nejznámější bukolický román nese jméno Galatea. Velmi oblíbeným bukolickým románem na začátku sedmnáctého století byl román Astrea francouzského spisovatele Honoré d’Urfa.
