Téma práce: Co by tomu řekl Ray Bradbury?
Slohový útvar: Vypravování (s prvky sci-fi)
Přidal(a): David Kolář
„Člověk byl zmapován! Známe software, podle kterého funguje celý člověk! Palcové titulky novin oznamovaly objev považovaný právem za objev tisíciletí – byl rozluštěn lidský genom. Budou si moci rodiče vybírat barvu očí a vlasů svého potomka? Nebo dokonce jeho vlastnosti?“
http://jakub.hucin.cz/genetika.html. 29. 11. 2007, upraveno
Alexandr s klidným pohledem pozoroval, jak se všechno, čeho si vážil, co miloval a co se snažil ochránit, smrskává do jedné malé kuličky.
Lidstvo již před mnoha lety rozluštilo lidský genom. Ony maličké součástky, z nichž se skládá člověk. Tento výzkum si vyžádal mnoho obětí, ale nakonec jsme se mohli příjemným vydechnutím pousmát, protože jsme se naučili ovládat lidské vlastnosti. Naučili jsme se modifikovat barvy očí a vlasů, dále pak lidské vlastnosti, jako láskyplnost a morálku. Nakonec jsme dospěli ke klíčové modifikaci – upravení mozku, a tudíž inteligenci člověka.
A v těchto dnech pokroků jsem se narodil já. Již od mala jsem chtěl být někdo veliký, a tak jsem se velmi horlivě učil a poznával svět. Díky mým úžasným rodičům jsem mohl chodit do školy pro nadané děti, kde bylo mnoho chytrých chlapíků. Brzy jsem zjistil, že studium dávám levou zadní, a tak jsme v osmi letech odmaturoval a v jedenácti vystudoval tři nejstarší univerzity v Americe.
Již během stáží na univerzitách jsem přispěl k vynalezení přístroje na mezihvězdné cestování, nebo například přístroj umožňující nekonečný život.
Procestoval jsem celý vesmír a snažil se získat co nejvíce vědomostí. Všechny vztahy z vesmírné fyziky a fungování všech organismů. Během cestování jsem potkal mnoho dalších organismů na různé úrovni evoluce. U žádných tvorů mimo člověka však nebyla prenatální genetická mutace možná. A nakonec jsme se naučil všechno, co bylo k vědění. Dále jsme se rozhodl že svoje vědomosti využiji abych udělal vesmír příjemnějším a růžovějším místem.
Začal tady obhospodařovat Zemi, později jsem měl na starost naši sluneční soustavu, následně naši galaxii, až jsem se nakonec stal ředitelem vesmíru. Díky svým znalost o fungování všeho, jsem dokázal vytvořit prosperitu pro každičký život. Staral jsem se, aby nikdo na tom nebyl špatně, ale zároveň aby se nikdo neměl příliš dobře.
Pracovat jsem musel neustále pracovat od rána do večera každý den. Když už jsem se rozhodl dát si na chvíli dovolenou, vždycky jsme se začal stresovat, a nakonec jsem pracoval z místa kde jsem měl odpočívat.
Nikdo kromě mě bohužel nemohl zařídit, aby vesmír fungoval tak bezchybně jako hodinky. A tak jsme spravoval vesmír rok za rokem, století za století, miliony let ubíhaly, až jsme se ocitli teď v přítomnosti. Konečně poté vší mé práci se mohu podívat na vesmír a říct si, že svět nemohl fungovat lépe. Teď Vesmír se začíná smrskává do jedné malé kuličky, aby byl přípravný na další velký třesk.
Hodnocení: neuvedeno
