Jméno práce: Dobrodružství s piráty
Slohový útvar: Vypravování
Přidal(a): Lagion
31. července 1651
Jmenuji se Marco Ricci a jsem obyčejný obchodník z Janova. Už je to pět dní, co jsem se nalodil na Černého orla. Kromě mě a posádky je na palubě ještě bohatý francouzský markýz Louis de Rohan, ten ale tráví většinu času v kajutě. Po včerejší bouři je moře stále neklidné. Kapitán, vysoký snědý hromotluk, právě spočítal ztráty. Zpřelámaný hlavní stěžeň, poškozené kormidlo. Náhle někdo vykřikl: „Loď na obzoru!“ Když jsem rozeznal její vlajku, krve by se ve mně nedořezal. Byla celá černá, z té černě ale na dálku svítily zkřížené hnáty (CZVV – výchozí text).
„Piráti!“ ozvalo se ze všech stran. Já jsem stál na zádi s kapitánem. Nevěřícně jsem hleděl do dáli na přibližující se loď. „Piráti kapitáne,“ řekl roztřeseným hlasem první důstojník Jack Ketch, „jsme navždy ztraceni, s naší rozbitou kocábkou jim nemůžeme uplout!“ Kapitán si pořádně prohrábnul plnovous. V jeho výrazu bylo zděšení smísený s hněvem. „Musíme se připravit na nejhorší, ty Jacku jdi, připrav s posádkou všechny zbraně, co najdeš, nedáme těm pirátům naši loď zadarmo!“ Jack odběhl plnit rozkaz, kapitán se otočil na mě „I pro tebe to Marko platí, určitě u sebe máš taky nějakou zbraň, každý se musí pokusit udělat maximum, a až budeš v podpalubí řekni to i tomu namyšlenýmu markýzi.“
Poté co jsem se svojí zbraní i s markýzem Louisem dorazili zpět na palubu, pirátská loď se už docela přiblížila. Na palubě už nebyla panika, křik, pobíhání, každý totiž stál se zbraní, nebo s něčím, co se jí podobalo, a sledoval pirátskou loď.
Když byla pirátská loď už skoro v palebné pozici, viděl jsem smějící se otrhané piráty, jak na nás mávají zbraněmi. Z boku jejich lodi čouhala celá řada děl. Všichni stáli v tichu a napětí. Ozval se první výstřel. Dělová koule se přibližovala a s tvrdým nárazem trefila zábradlí na vrchní palubě. Všude lítaly třísky. „To nemůžeme přežít,“ zvolal někdo „všichni tady umřeme.“ Když v tu chvíli se to stalo. Pirátská loď, se s děsivým zvukem lámajícího dřeva, zastavila na místě. Chvíli jsem na to koukal jak na přízrak, a pak mi došlo co se stalo. „Narazili na skálu“ Vykřikl jsem radostně. Jejich loď se roztříštila na několik částí. Byli jsme zachránění.
Když jsme připluli k plovoucímu vraku, moc z něho už nezbylo. Díky kusům dřeva jsme si opravili naši loď. Někteří piráti ještě žili, ale kapitán se je rozhodl ponechat svému osudu. Nakonec to všechno dopadlo dobře a Černý orel se znovu mohli vrátit na svůj původní kurz.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
