Edward Morgan Forster (1879 – 1970) byl anglický prozaik, esejista a libretista, známý svými ironickými a dobře vystavěnými romány. Jeho díla se často zabývala společenskými tématy, jako jsou třídní rozdíly, pokrytectví a postoje britské společnosti k pohlaví a homosexualitě na počátku 20. století. Své humanistické postoje považoval za ústřední bod své tvorby, často zobrazoval snahu o osobní spojení navzdory omezením tehdejší společnosti. Během svého života vydal pět románů, šestý a otevřeně homosexuální román vyšel až posmrtně. Stal se jedním z nejuznávanějších anglických romanopisců své doby.
Život a kariéra
- Narodil se v Londýně do anglicko-irské a velšské rodiny. Jeho otec, architekt, zemřel na tuberkulózu, když mu nebyly ani dva roky, a byl vychováván matkou a tetami.
- Vzdělání získal na Tonbridge School a poté na King’s College v Cambridgi, které se stalo jeho celoživotním útočištěm.
- Na Cambridgi se stal členem elitní diskuzní společnosti „The Apostles“, která formovala jeho intelektuální a osobní život a kde se setkal s budoucími členy skupiny Bloomsbury.
- Po univerzitě se rozhodl věnovat psaní a cestování. Navštívil Egypt, Německo a Indii, což výrazně ovlivnilo jeho literární tvorbu, zejména román Cesta do Indie.
- Jeho první romány se setkaly s úspěchem a rychle ho etablovaly jako významného autora své generace.
- Ačkoliv byl homosexuál, tuto skutečnost během svého života veřejně nepřiznal kvůli represivním zákonům a společenským postojům.
- Jeho román „Maurice“, který se otevřeně zabývá homosexuální láskou, napsal v letech 1913–1914, ale dílo bylo na jeho přání vydáno až po jeho smrti.
- Během první světové války sloužil jako dobrovolník u Červeného kříže v egyptské Alexandrii.
- Po vydání svého nejznámějšího románu „Cesta do Indie“ v roce 1924 již žádný další román nenapsal a věnoval se psaní esejů, literárních kritik a přednášení.
- Stal se čestným členem King’s College v Cambridgi, kde žil až do své smrti v roce 1970 ve věku 91 let.
Literární styl a témata
- Forsterův styl je charakteristický svou jemnou ironií, přesným pozorováním společenských konvencí a hluboce humanistickým pohledem na svět.
- Jeho próza je elegantní a srozumitelná, často využívá vševědoucího vypravěče, který komentuje dění a myšlenky postav.
- Kladl velký důraz na psychologii postav a jejich vnitřní život, přičemž zkoumal jejich touhy, obavy a morální dilemata.
- Ve svých dílech často používal symbolismus (např. venkovské sídlo Howards End), aby zdůraznil klíčová témata, jako jsou třídní rozdíly, represe a potřeba osobního spojení.
- Jeho slavné motto „Only connect…“ (Jen propojovat…) z románu Rodinné sídlo shrnuje ústřední téma jeho tvorby: snahu o překonání bariér mezi lidmi.
- V literární kritice, zejména v díle „Aspekty románu“, představil vlivné koncepty, jako je rozlišení mezi „plochými“ (jednorozměrnými) a „kulatými“ (komplexními) postavami.
Nejvýznamnější díla
Romány
- Kam se bojí vkročit andělé (Where Angels Fear to Tread) (1905) – První Forsterův román, satirický příběh o střetu anglické upjatosti a italské vášnivosti, který vypráví o mladé anglické vdově, jež se v Itálii provdá za mladšího Itala.
- Pokoj s vyhlídkou (A Room with a View) (1908) – Román sledující mladou Angličanku Lucy Honeychurch, která se během cesty po Itálii vymaní ze svazujících konvencí edwardiánské společnosti a najde lásku.
- Rodinné sídlo (Howards End) (1910) – Román zkoumající společenské a třídní rozdíly v Anglii na počátku 20. století prostřednictvím osudů tří rodin: idealistických Schlegelových, pragmatických Wilcoxových a chudých Bastových.
- Cesta do Indie (A Passage to India) (1924) – Román odehrávající se v britské Indii, který se zabývá napětím mezi Brity a Indy a zkoumá kulturní a rasové předsudky.
- Maurice (vydáno 1971) – Posmrtně vydaný román, který otevřeně zobrazuje homosexuální lásku a hledání identity mladého muže v konzervativní anglické společnosti.
Literární kontext a Bloomsbury Group
- Edward Morgan Forster je významným představitelem anglického literárního modernismu, ačkoli jeho styl si zachovává i prvky realismu 19. století.
- Byl úzce spjat s intelektuální a uměleckou skupinou Bloomsbury Group, která odmítala viktoriánské konvence a kladla důraz na svobodu v umění i v životě.
- Členové této skupiny sdíleli liberální a pacifistické názory a vzájemně se ovlivňovali ve své tvorbě i osobních životech.
- Forsterova tvorba odráží klíčové myšlenky skupiny, jako je důraz na osobní vztahy, upřímnost a kritiku společenských předsudků.
- Jeho humanistické přesvědčení a zkoumání složitosti lidských vztahů ho řadí mezi klíčové postavy anglické literatury první poloviny 20. století.
Související autoři
Bloomsbury Group
Virginia Woolfová
- Spisovatelka, klíčová postava modernismu a blízká přítelkyně E. M. Forstera.
Lytton Strachey
- Životopisec a kritik, známý svým ironickým stylem a revizí viktoriánských ideálů.
John Maynard Keynes
- Vlivný ekonom, jehož liberální myšlenky rezonovaly s humanistickými postoji skupiny.
Známé citáty
Z románu Rodinné sídlo (Howards End)
Only connect! That was the whole of her sermon.
Only connect the prose and the passion, and both will be exalted, and human love will be seen at its height.
Časté otázky k autorovi
Proč byl román Maurice vydán až po Forsterově smrti?
Román Maurice, který otevřeně pojednává o homosexuální lásce, byl napsán již v letech 1913–1914. Vzhledem k tehdejším přísným zákonům a společenskému odsouzení homosexuality v Británii se Forster rozhodl dílo za svého života nevydat a stanovil, aby bylo publikováno až posmrtně.
Co je to Bloomsbury Group a jaký měla na Forstera vliv?
Bloomsbury Group byla vlivná skupina anglických intelektuálů, spisovatelů a umělců. Odmítali viktoriánské konvence a kladli důraz na osobní vztahy, svobodu a upřímnost. Forster byl jejím členem a skupina silně ovlivnila jeho humanistické a liberální názory, které se promítají do jeho děl.
Které dílo E. M. Forstera je považováno za nejvýznamnější?
Ačkoliv napsal několik ceněných románů, za jeho vrcholné dílo je obecně považován román „Cesta do Indie“ (1924). Kniha komplexně zkoumá napětí mezi Brity a Indy v koloniální Indii a zabývá se tématy kulturních střetů a rasových předsudků.
