Jméno práce: Eliška Pomořanská
Slohový útvar: Charakteristika
Přidal(a): Zuza02
Charakteristika Elišky Pomořanské
Poslední manželka Karla IV. Eliška Pomořanská, někdy nazývaná jako Alžběta, se stala jednou z postav hry Jaroslava Vrchlického. Jelikož mě dílo velmi zaujalo, rozhodla jsem se, že si jako téma slohové práce zvolím právě Elišku, mladou císařovnou a českou královnu. Z hodin dějepisu víme, že světlo světa spatřila někdy v době, kdy se Karel stal českým králem. V kapli svaté Kateřiny, o které je ve hře zmínka, je vyobrazena jako půvabná plavovláska.
Mladá panovnice plane silnou láskou ke svému choti, avšak ten na ni nemá kvůli vladařským povinnostem tolik času, kolik by si manželé přáli. Odvaha jí nechybí, a tak se vydá v přestrojení na Karlštejn, kam ženy nemají přístup. Spolu s arcibiskupem Arnoštem vymyslí, jak by se mohla vidět s císařem – přestrojí se za páže a bude mít službu v předpokoji ložnice Jeho Milosti. Když ji odhalí král Petr, prokáže, že umí velmi dobře zacházet i se zbraní. Meč mu vytrhne a zlomí. V tu chvíli začne mít Karel podezření a páže si pozve k sobě. Během rozhovoru, který spolu vedou, je Eliška nervózní a roztěkaná ze strachu, že by mohla být prozrazena. Zvládá potom vždy znovu nalézt klid, hrdost a sebevědomí jako pravá královna. Také opět dává najevo svou hlubokou lásku ke svému choti. Ten ji chce donutit pít s tím, že by si měli připít na zdraví toho, koho milují. Eliška tvrdí, že nemiluje a nemůže tedy pít. Ve chvíli, kdy ji císař řekne, že jeho by jako způsobné páže milovat měla, ona vyhrkne, že ano, že ho miluje nadevše.
Přestože si Jaroslav Vrchlický dost věcí vymyslel, myslím si, že některé vlastnosti mohla skutečně mít. Líbí se mi na ní, že se nebála i přes zákaz jít za svou láskou, i když velmi riskovala odhalení a ponížení nejen své, ale i Karlovo.
Hodnocení: 1 = výborně
