Jméno: Fauvismus
Zařazení: Umělecký směr
Přidal(a): David Hampl
Moderní umělecký směr, který se projevil zejména ve Francii na začátku dvacátého století, svými principy se v mnohém podobá německému expresionismu. Jeho projevy najdeme především ve výtvarném umění. Malíři používali čisté nemíchané barvy a vytvářeli silné kontrasty pomocí komplementárních barev. Svými obrazy nechtěli zachytit skutečnou barevnost předmětů, jejich cílem bylo expresivní vyjádření.
Základní znaky fauvismu
Tento umělecký směr sjednotil skupinu francouzských malířů, kteří ve své tvorbě usilovali o osvobození malby používáním čistých barev, které jsou oproštěné od skutečnosti. Barvy tak nejsou svázány s předměty a vznikají nepřirozené kombinace, jako například červená tráva či modrý kůň. Trvání tohoto směru bylo velmi krátké, svého vrcholu dosáhl mezi lety 1905 a 1907, ale určitým způsobem ovlivnil i generace následujících umělců. Sdružení fauvistů konkrétně tvořily tři skupiny malířů, žáci ze školy Gustava Moreaua, malíři z Chatou a malíři z města Le Havre. Tito umělci uspořádali roku 1905 společnou výstavu svých děl na Podzimním salónu v Paříži a její návštěvníci byli doslova šokováni neobvyklou barevností jejich děl, která byla často v rozporu se skutečností.
Umělecká kritika následně tyto umělce posměšně označila slovem fauvisté, které je odvozeno od francouzského výrazu „les fauves“ neboli divoké šelmy. Název tak byl jasnou narážkou na příliš divokou barevnost jejich děl. Sami umělci prohlašovali, že barvy mají vyjadřovat šok, kterým dílo působí na naše smysly. Ve skutečnosti tak barvu povýšili na základ všech obrazů a podřídili jí vše ostatní. Barevnými tóny či kontrastem barevných ploch je vytvářena linie i prostor, neboť fauvisté nepoužívají perspektivu, stínování ani modelaci. Umělci se nezaměřovali ani na detaily, důležitý byl celek malby.
Fauvismus a další moderní umělecké směry
Pokud jde o inspirační zdroje fauvismu, velký vliv na jeho vznik měl malíř Gustave Moreau, který byl jakýmsi průkopníkem v užití barvy k vytvoření výrazového podtónu obrayz. Moreau byl jedním z profesorů Henriho Matisse, který ho považoval za svého duchovního otce a hlavního inspirátora. Používáním barev a tvůrčí energií fauvisty ovlivnili i další dva významní malíři, Paul Gauguin a Vincent van Gogh. Svým důrazem na výraz je fauvismus často spojován také s německým expresionismem. Mezi oběma směry jsou však určité rozdíly. Tím základním je zejména to, že fauvisté ve svých dílech zobrazovali pocity ze skutečnosti, expresionisté naopak vycházeli ze svého nitra.
Nejvýznamnější představitelé fauvismu
Za nejvýznamnějšího představitele tohoto uměleckého směru je považován francouzský malíř Henri Matisse. Pro jeho obrazy je typický důraz na dekorativnost v barvě a barevných plochách. Používal zářivé barvy, jeho heslem byla jednoduchost, harmonie, jasnost. Zpočátku maloval pouze jasné barevné skvrny, které svým kontrastním uspořádáním následně vytvářely dojem tvaru a prostoru. Dalšími představiteli fauvismu byli André Derain, Maurice Vlaminck. Z českých umělců se směr projevil v tvorbě Václava Špály a Emila Filly.
