Kniha: Feťák
Autor: William Seward Burroughs
Přidal(a): karola
Nejprve Vám přiblížím život spisovatele a potom jeho dílo.
William Seward Burroughs se narodil roku 1914 v Saint Louis, ve státě Missouri jako mladší syn v dobře situované rodině. Jeho matka Laura Hammon Lee byla dcerou ministra. Otec Mortimer Perry Burroughs vedl starožitnictví.
Jako dítě trpěl úzkostnými stavy a halucinacemi. V mládí páchal drobnou kriminalitu, vloupával se s kamarády do cizích domů, ale spíše pro radost z dobrodružství. Na přání rodičů pokračoval ve studiu na internátní The Los Alamos Ranch School v Novém Mexiku. (nevyhovoval mu tvrdý voj. režim, bavila ho hodiny střelby-první nenaplněná láska k chlapci, matka ho pak vzala pryč, údajně to vzala dobře) Později studoval Harward, kde se dostal do newyorské gay subkultury (kluby Greenwich Village a Harlem). Tyto jeho životní zkušenosti se projevují i v díle.
Byl duchovním otcem beat generation, zakladatelem kyberpunku (sci-fi, kde hlavní jsou počítače, inf. Technologie, umělá inteligence), vynálezcem slova heavy metal a zatím posledním spisovatelem amerických dějin, jehož dílu hrozil zákaz publikace. Dlouholetá opiátová závislost se projevila na jeho částečně autobiografickém díle.
Krátce po bombardování Pearl Harboru v roce 1942 se přihlásil do armády. Byl však zařazen to pěchotní třídy, což jej silně frustrovalo. Řešením bylo prohlásit ho za mentálně nezpůsobilého služby v armádě na základě předchozího psychiatrického nálezu. (v roce 1940 si totiž v zoufalém gestu z neopětované lásky uřízl poslední článek malíčku-to stačilo k určení diagnózy paranoidní schizofrenie).
Burroughs propadl opiátové závislosti téměř nepozorovaně: koupil si pro další prodej od jakéhosi drobného zloděje větší množství vojenských morfiových syret na jedno použití. Většinu prodal ale něco si nechal. Užívání halucinogenů všeho druhu a příležitostnou konzumaci nejrůznějších psychofarmak vnímal jako součást procesu osvobozování mysli, faktem ale zůstává, že narkomanie byla jeho prokletím. Vždy se u něj objevila recediva (i v díle popisuje, jak se byl několikrát léčit, ale pokaždé za pár dní venku si zase dal).
Ve svých spisovatelských začátcích roku 1945 spolupracoval s Kerouacem a používal metodu, kterou nazval faktualismus (čtenáře nezajímá nic jiného než fakta, holé, na maximální možnou míru omezené sdělení). Tato metoda mu nevydržela dlouho, v roce 1951 odcestoval do Brazílie, kde se potloukal mezi Indiány i podivnými euroamerickými ztroskotanci a hledal drogy, o kterých slyšel, že mohou probouzet telepatické schopnosti, stavy podřízenosti a další. Během této cesty načerpal obrovské množství metafor a obrazů, které později také využíval ve svých dílech.
V sedmdesátých letech se přestěhoval do New Yorku. Brzy navázal vztahy s celou řadou umělců, mezi jinými s Andym Warholem (americký malíř, grafik, filmový tvůrce a vůdčí osobnost amerického hnutí pop artu), Dennisem Hopperem (am. fotograf, malíř, sochař, herec a režisér) a Mickem Jaggerem (britský rockový hudebník, který proslul jako frontman skupiny RolingStones).
Do města Lawrence v Kansasu se přestěhoval v roce 1983 a dožil tam ve společnosti mnoha koček, a velkých demižonů laciné vodky. Roku 1993 vstupuje do společnosti The Illuminates of Thanateros založené v roce 1978 britskými okultisty. Zemřel 2. srpna 1997 následkem srdečního selhání.
Do rakve mu dali osmatřicítku s pěti náboji, protože tvrdil, že člověk v žádné situaci nemůže být dost ozbrojen, dávku heroinu, marihuanu, zlatou minci do kapsy, na klopu řád francouzské a americké Akademie, vycházkovou hůl s kordem uvnitř, oblíbený klobouk, červený šátek a vestu.
Nyní přejdeme k dílu Feťák.
Nejprve bych chtěla říct, že knihu Feťák publikovalo s četnými komentáři a upozorněním, že vydavatel ani vědecké autority se neshodují s názorem autora, nakladatelství Ace Original.
Feťák je autobiografický román. Poprvé byl vydán v roce 1953 a je to vůbec první celistvá kniha, kterou Burroughs publikoval.
Příběh zobrazuje Burroughse a jeho závislost na alkoholu, heroin, morfiu a dalších drogách. Dílo popisuje prakticky jen autorův vztah k drogám, jejich účinky, pocity závislosti a příhody spojené s honbou za dávkou drog. UKÁZKA 1 (zadní strana knihy)
Popisuje své drogové začátky.
Autor se snaží přiblížit feťácké prostředí, feťáckou společnost a popisuje proč je tak těžké se závislostí skončit.
Ráda bych Vám ještě přečetla jeho názor na marihuanu, která je u nás nejdostupnější, řadí se mezi měkké drogy a občas se diskutuje o její legalizaci.
Knížka připomíná spíše než román deník feťáka, který si každý den zapisuje kdy a co komu prodal, kolik toho nakoupil a jaký stav mu droga přivodila. Je v ní strašně moc jmen, protože život feťáka je o neustálém hledání nových a nových kontaktů, kteří mají drogu. Občas mi dělalo problémy zorientovat se, kdo je kdo. (Norton, Roy, Herman, Frankie Dolan, Louie, Mary a Líza, Pat atd. hodně používá jen přezdívky – Polák, Bílej, Mike Podzemka,
Jazyk je nespisovný (kdybys, ksakru, prachy..) až vulgární (buzík, ty vole, děvky..), užívá různé feťácko-odborné názvy (grán, syreta, háčko, káčko, emko, klepačka=absťák,..)
Vlastní názor – ten, kdo k této tématice nemá absolutně žádný vztah nebude s knížkou spokojen, ale ten kdo se o to trošku zajímá, tak si v ní najde spoustu zajímavých věcí, mně se knížka líbila, nejlepší bylo asi to, že autor píše z vlastní zkušenosti a detailně popisuje účinnky drogy, četla se mi lehce a nebyla nijak náročná. Doporučuju k maturitě, alespoň si odpočnete od válečných knih 😀
Hlavní postavy:
- Sám autor
- Ostatní feťáci a dealeři (cca 35)
